Astorka

Esej.

Autor: Josef Fišer

V sedmém patře na kolejích Astorka je nepříliš známá, leč mnou v poslední době hojně navštěvovaná místnost, zvukové studio, kde je kromě hromady nejrůznější techniky také bílá tabule a několik pro ni určených fixů. Tedy, donedávna tam byly i fixy. A protože sprejerský komplex – touha nechat na viděném ve chvíli nepozornosti okolí něco velmi viditelného – je všudypřítomný, začaly se na tabuli záhy objevovat různé obrázky, citace, hesla a vzkazy (nic neslušného pochopitelně, přece jen jde o akademickou půdu) a v krátké době rozvinula se zde lehce surrealistická, místy až dadaistická, přesto však ne zcela neprovázaná výměna názorů mezi anonymními návštěvníky studia. Pak kdosi přišel, smazal výroky, které se mu nelíbily, a odnesl si všechny fixy.

Více čtěte zde: Josef Fišer: Ztracený kontext