Willow catkin by André Karwath (Wikimedia Commons)Magisterský absolventský scénář obhájený v roce 2011.

Prolog.

Ledy pukají (ext./den)

Je první den, který lze považovat za jarní. Svítá a ptáci jsou slyšet ze všech keřů. Mezi zbytky sněhu rostou sněženky. Po řece plují ledové kry. Na větvích už pukají pupeny. Všechno se chvěje, aby se něco nového stalo, všechno slibuje zase další drama.

Pecka otevře dveře svého nenápadného řadového domu, který připomíná hostinec běžné vesnické úrovně se zelenými ubrusy a průhlednými popelníky. Zhluboka se nadechne a znepokojeně pozoruje, co se přes noc semlelo. Odrazí sluneční paprsek ostřím řeznického nože, který je atributem její svatosti po zbytek veselohry. Na horách ještě vyjí vlci, ozvěna posílá jejich vzkaz do města jako radostný a starodávný pokřik zapomenutého kmene.

Scénář zde (.pdf)