Mluvíme-li o vzdělání, každý z nás si představí něco jiného. Jeden diplom v kapse, který s sebou automaticky přináší utěšeně rostoucí částku na bankovním kontě, druhý určité penzum vědomostí použitelných jak ve veřejném, tak v soukromém životě. Možností je mnoho. Mně se při slově vzdělání vybaví heslo, jímž se už nějaký ten pátek řídí dánské školství: At first you must be a human being.

Věta, která podle všeho vyrůstá z filozofie Sørena Kierkegaarda, vyjadřuje přesně to, o co v naší zemi dost možná po zavedení školného na univerzitách přijdeme: tj. hlubší a širší význam vzdělání jakožto nedílné součásti lidství. Tento smysl bude pravděpodobně nahrazen utilitaristickým a zákonitě i bezmyšlenkovitým příjímáním informací, které posléze v praxi vyústí k jejich lukrativnímu výdeji. Důsledkem toho, že se budoucí absolventi zadluží už během studia, totiž jistě bude obezřetnost při výběru vysoké školy. Kdo by se za těchto okolností dal na studium filozofie, a vlastně jakýchkoli humanitních oborů? Sociálních oborů? Některých „nepraktických“ přírodovědných oborů? Či dokonce oborů uměleckých? …

Pokračování na lidovky.cz