Žaneta Caletková se narodila v roce 1993 v Přerově, ale v současné době se tam už moc nevyskytuje. Valnou většinu svého času tráví v Brně, kde studuje na Janáčkově akademii múzických umění Rozhlasovou a televizní dramaturgii a scenáristiku.

Existuje přísloví, které nás nabádá, abychom neříkali hop, dokud nepřeskočíme, a nepodléhali tak pocitu radosti předčasně, protože bychom se následně mohli hrubě zklamat. Ano, v tomto ohledu jsme byli důrazně varováni, to nelze popřít, jenomže i přesto se občas radujeme ze skoku, který ještě nenastal a který ani nastat nemusí. Vždycky můžeme zůstat stát na místě, neschopni pohnout se dál. Nakonec se ale oklepeme z krátkodobého zklamání a schopnost skákání neztratíme, takže to ve většině případů nezanechá trvalé následky. Ovšem, je tady i horší alternativa. Byl jednou jeden pulec. Stejný jako spousta jiných pulců. Malý a beznohý. Tak co na něm bylo tak zvláštního, že jej vůbec zmiňuji? Nejspíše ten fakt, že se tento pulec nemohl dočkat. Věděl, že jednoho dne se z něj stane žába, a na ten okamžik se nesmírně těšil. Jenomže se mu zdálo, že celý proces transformace trvá nějak moc dlouho. Měl dojem, že na něj příroda snad dočista zapomněla a on navždy zůstane malým nicotným pulcem, jenž se nikdy nevyvine. A tak si umínil, že si to nějak zařídí sám. Že bude jednat na vlastní pěst a nebude respektovat přirozené zákonitosti. Jenomže jak chcete skákat přes překážky bez nohou, když máte jen slabý nedomrlý ocásek, který z vás dělá jakousi polorybu? Chudák malý pulec na svou netrpělivost doplatil. Sám sebe dostal do nebezpečí, které bohužel bylo jeho poslední, a už nikdy se nedočkal dalšího života v těle rychlé dlouhonohé žáby. Každý z nás byl kdysi takovým pulcem a možná jsme jimi doteď… (úryvek)

Celý fejeton uslyšíte 15. června na úvod pořadu Zelný rynk, který začíná po 17. hodině na Českém rozhlase Brno. (text ČRo)