VPV rámci cyklu Hry a dokumenty nové generace si v Čajovně poslechneme dva dokumenty, které spojuje nejen jméno autorky Veroniky Pospíšilové, ale zejména téma cesty, putování a meditace. První z pořadů nese název Úhoři – pět poeticko-ichtyologických zastavení a jedná se o pásmo inspirované životem a tvorbou brněnského básníka Tomáše Lotockého. V druhém pořadu ¿A dónde va mi camino? – Kam směřuje má cesta? se pak přeneseme do Španělska a spolu s autorkou se vydáme na pouť do světoznámého poutního místa Santiago de Compostela.

Úhoři
Úhoř, jedna z nejtajemnějších ryb našich vod, jejíž tulácký a těžko postižitelný noční život je stále obestřen množstvím záhad a pověstí. Vinou necitlivé lidské činnosti je však také rybou kriticky ohroženou. Cyklus šesti básní reflektuje šest fází úhořova života od narození v Sargasovém moři až po smrt na tomtéž místě. Jde tedy o symbolickou pouť „bez začátku a konce“ v kruhu zrození a umírání. Každý text je uvozen krátkým odborným výkladem komentujícím část úhořova života, jejž pak následuje osobitá poetická reflexe. Právě toto zvláštní napětí mezi odbornou, až encyklopedickou explicitností a silou básnické imaginace, mne na tomto textu nejvíce přitahovalo. Jako by se v něm zároveň zrcadlila i osobnost básníka a rybáře Tomáše Lotockého.

Tomáš Lotocki – brněnský básník a vášnivý rybář- se narodil roku 1977 v Brně. Z jeho tvorby zmiňme dvě básnické sbírky Chuť vína (2001) a Čeřeny (2012), či antologii Co si myslí andělíček – dítě v české poezii (2004). V Lotockého básních se osobitě kloubí zájmy literární i přírodní, neodmyslitelným inspiračním zdrojem jsou pak ryby a jeho rybářská konfese. V textech také rezonuje genius loci Lipenské přehrady, kde tráví velkou část svého rybářského i „tvůrčího“ času. Na Lipně také z větší části vznikl cyklus šesti básní – Úhoři (dosud knižně nevydaný).

Říká se že za teplých dusných nocí vylézají do polí
napást se hrachu a tučných rousnic
Říká se že kruté zimy přežívají zavrtáni v bahně
a ještě krutější v ledu
Říká se že na cestě z vyschlého koryta říčky M.
je spatříte odpočívat na vrcholku hory
Říká se že občas prší z nebe…

(Tomáš Lotocki: Úhoři)

¿A dónde va mi camino? – Kam směřuje má cesta?
Santiago de Compostela je více než stotisícové město ležící na severozápadním výběžku Španělska v provincii Galície s velkou katedrálou je už od středověku jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. Katedrála, v níž jsou uloženy ostatky svatého Jakuba staršího je cílem Svatojakubské pouti, ve španělštině El Camino de Santiago. Na tuto pouť, jejímž symbolem je mušle, se každoročně vydávají tisíce poutníků a poutnic. Jednou z nich byla i autorka dokumentární zvukové koláže.

Slova autorky: „Tři týdny. Téměř 600 km. Horko. Bolest. Samota. Mým jediným partnerem na pouti do Santiaga de Compostela bylo nahrávadlo. Vznikl tak zvukový deník zachycující dojmy, pochybnosti a čas, který na pouti plyne trochu jinak. A také návrat. Návrat do tempa města, do rytmu stresu a spěchu… Návrat bolestivý, ale nevyhnutelný. A tak se znovu musím ptát: ¿A dónde va mi camino?“  (text ČRo)

Poslouchejte v pořadu Čajovna na ČRo Vltava v neděli 29.12. od 19 hodin.