3256235--tereza-rekova--1-300x219p0Literárně-publicistický magazín Zelný rynk tentokrát připravila a uvádí Tereza Reková, která studuje v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU.

Pořad přinese text čerstvě vystudovaného právníka a příležitostného spisovatele a blogaře Jakuba Sosny. Jakub se narodil v Ostravě, ale žije a pracuje v Praze ve státní správě.

Již na střední škole přispíval do studentského časopisu Scarabeus, od roku 2009 také zveřejňuje některé své fejetony a úvahy na internetovém blogu idnes. Živě se zajímá o divadlo a se svými kamarády provozuje amatérský divadelní spolek, ve kterém inscenují například texty Václava Havla či Alberta Camuse. Text Jakuba Sosny s názvem Underground je mrtev přečte herec Jan Řezníček.

Hned poté je pro vás připravena reportáž z undergroundového festivalu Potulný dělník, který probíhal od 16. do 18. října v brněnském rockovém klubu Brooklyn. Zakladatelem festivalu je Jaroslav Erik Frič, který zde také pokřtil svou novou sbírku jménem Jsi orkneyské víno a jiné básně. V reportáži můžeme slyšet také písničkáře Karla Vepřeka, básníka a publicistu Jaroslava Kovandu, ostravské básníky Marka Pražáka, Ivana Motýla, Jakuba Chrobáka, Petra Hrušku, který festival prvních několik let uváděl, a další.

Četba na pokračování z románu Martina Reinera Básník nabídne dvanáctou kapitolu s názvem Silvestr s Kainem. Pro rozhlas připravil Ludvík Němec, v režii Zdeňka Kozáka účinkuje Vladimír Krátký.

V závěru pořadu se ohlédneme za osobností francouzského osvícenského filosofa, historika a básníka Voltaira, vlastním jménem Françoise-Marie Aroueta. Voltaire se narodil 21. listopadu 1694 v Paříži a zemřel tamtéž 30. května 1778. Včera jsme si tak připomněli 320. výročí jeho narození. Voltaire vyrostl v rodině notáře Françoise Aroueta, tvrdil však, že jeho pravým otcem byl jakýsi důstojník jménem Rochebrune. Se svou rodinou měl poměrně chladný vztah. Matka zemřela, když bylo Voltairovi sedm let.

Voltaire byl velmi často pro své názory pronásledován. Po nějakou dobu byl dokonce vězněn a vyhnán do exilu. Přesto však byl a stále zůstává velmi ceněným autorem. Voltaire vedl také korespondenci s řadou významných evropských osobností, mimo jiné s Fridrichem II. či ruskou carevnou Kateřinou II.

Díky hloubce a přínosu svého díla bývá Voltaire považován za nekorunovaného krále Evropy. Osmnácté století se proto někdy označuje jako století Voltairovo. Svou tvorbou výrazně působil také na veřejné mínění společnosti. Intenzivně se věnoval filozofii, a ve svých spisech vyjadřoval výrazný humanistický a protiklerikální postoj. Hlásil se k deismu a uznával stvoření světa Bohem. I přesto prosazoval náboženskou toleranci a bojoval proti církevním dogmatům. Jedním z nejvýznamnějších Voltairových historických děl je Století Ludvíka XIV. Tato kniha bývá pokládána za první dílo kulturní historie. Dějiny Voltaire chápal jako proměny ducha, kultury a vzdělání. Zavedl pojem a obor filozofie dějin.

Z jeho rozsáhlého literárního díla jsou dnes ceněny především satiry a filozofické eseje na politická, historická, vědecká a morální témata. Za vrchol své tvorby sám považoval Pannu, slavný pamflet na církví vytvořenou legendu o panenství panny Orleánské, Jany z Arku.

V povídkách Candide aneb Optimismus Voltaire zesměšňuje filozofii nekritického optimismu. Scéna divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění, Studio Marta, plánuje premiéru Candida na rok 2015.

Voltaire je autorem dva a padesáti her, z toho sedm a dvaceti tragédií. Největší úspěch mu přinesla dramata Zaira a Meropa. Dodnes se můžeme setkat s pojmem voltairiánství, což je výraz pro jemnou ironii, kterou jeho tvorba dýchá. (zdroj ČRo)

Vysíláno v sobotu 22. 11. od 18 hodin na stanici ČRo Brno.

Poslouchejte v archivu ČRo