Archive for year 2014

Bibiána Rybárová: Ženské charaktery vo vybraných filmoch Pedra Almodóvara

0

WRITER ALMODOVAR POSES WITH OSCAR IN HOLLYWOODBakalářská práce obhájená v roce 2014.

Autor práce: Bibiána Rybárová

Vedoucí práce: MgA. Ph.D Hana Slavíková

Oponent práce: MgA. Eva Schulzová, PhD.

Anotácia
Španielsky režisér Pedro Almódovar, majster provokácie, škandalóznosti a preborník v rúcaní spoločenských konvencií, sa vo filmovom svete pohybuje už bezmála štyridsať rokov. Neustále posúva hranice sexuálnej otvorenosti a problémov spoločnosti, pričom drvivou väčšinou protagonistov jeho filmov sú práve ženy. Ženy rozmanité a celkom rozdielne, vždy však niečím výnimočné a vymykajúce sa normálu.

Annotation
Spanish director Pedro Almodovar, master of provocation, scandalousness and breaking social conventions, is a succesful and internationally known filmaker shooting almost forty years. He is constantly pushing the borders of sexual openness and the social issues. The majority of the protagonists of his films are women. Women who are distinct, different and strange, but always exceptional and out of normal.

Kľúčové slová
Almódovar, španielska kinematografia, charaktery, ženy, ženské úlohy

Keywords
Almódovar, Spanish cinematography, characters, women, female roles

Text práce Bibiána Rybárová – Ženské charaktery vo vybraných filmoch Petra Almodovara (.pdf)

Martin Müller: Sametoví Bastardi – Exploatační tendence v českém hraném filmu po r. 1989

0

Trhala_fialky_dynamitemDiplomová práce obhájená v roce 2014.

Autor práce: Bc. Martin Müller

Vedoucí práce: doc. MgA. Marek Hlavica, Ph.D.

Oponent práce: PhDr. Pavel Aujezdský

Anotace

Magisterská práce se zabývá českou kinematografií po roce 1989 ve spojení s exploatačními tendencemi. Klade si otázku, zda některé filmy tyto tendence vykazují a zda je vhodné termín exploatace v tomto kontextu používat. Teoretická část vymezuje vágně definovaný pojem exploatace a zasazuje ho do širšího historického a teoretického kontextu. Praktická část se pak zabývá filmy Dědictví, aneb kurvahošigutntág, Divoké pivo, Ještě větší blbec, než jsme doufali, Nahota na prodej, Playgirls, Trhala fialky dynamitem a trilogií Bastardi. Cílem analýzy je charakterizovat výše zmíněné filmy, nalézt jejich specifika a společné znaky a aplikovat na ně pojem exploatace.

Klíčová slova

Exploatace, devadesátá léta, české filmy, Dědictví, aneb kurvahošigutntág, Divoké pivo, Ještě větší blbec, než jsme doufali, Nahota na prodej, Playgirls, Trhala fialky dynamitem, Bastardi.

Text práce Sametoví Bastardi – Exploatační tendence v českém hraném filmu po r. 1989 (.pdf)

 

Radka Hoffmanová: Film pre mládež v kontexte súčasnej škandinávskej kinematografie

0

nordvest_952104bMagisterská diplomová práce obhájená v roce 2014.

Autor práce: BcA. Radka Hoffmanová

Vedoucí práce: MgA. Hana Slavíková Ph.D.

Oponent práce: prof. Mgr. Jan Gogola

Anotace
Magisterská diplomová práca „Film pre mládež v kontexte súčasnej škandinávskej kinematografie“ pojednáva o fenoméne súčasneho škandinávskeho filmu pre mládež. Zameriava sa na analýzy vybraných snímok z dánskej, švédskej, nórskej a fínskej filmovej produkcie.

Klíčová slova
Film pre mládež, Škandinávska kinematografia

Text práce Film pre mládež v kontexte súčasnej škandinávskej kinematografie (.pdf)

Jakub Šuták: V tieni noiru – Porovnanie súčasnej českej kinematografie a klasického obdobia amerického filmu noir

0

falcon200-2-af12bcfe6369bd24794f7a235c76c185d7ae3267-s2-c85Diplomová práce obhájená v roce 2014.

Autor práce: Bc. Jakub Šuták

Vedúci práce: doc. MgA. Marek Hlavica, PhD.

Oponent práce: prof. Mgr. Jan Gogola

Anotácia

Magisterská diplomová práca sa zaoberá rozborom a porovnávaním filmov klasického obdobia amerického filmu noir so súčasnou českou kinematografiou s cieľom dokázať funkčnosť základných noirových stavebných prvkov v súčasnom českom filme.

V prvej polovici magisterskej práce je charakterizovaný a vysvetlený pojem film noir, obdobie jeho trvania, moderné variácie a história československej, resp. českej filmovej detektívky. Analytická časť sa venuje rozboru a porovnaniu troch českých filmov, konkrétne Ve stínu, Normal, Pouta, s tromi americkými noirovými filmami, konkrétne Maltézsky sokol, Biela horúčava a Dotyk zla.

Kľúčové slová

Film noir, žáner, štýl, detektív, femme fatale, postava, téma, forma, Ve stínu, Normal, Pouta, Maltézsky sokol, Biela Horúčava, Dotyk zla

Text práce V tieni noiru – Porovnanie súčasnej českej kinematografie a klasického obdobia amerického filmu noir (.pdf)

Markéta Sára Valnohová: Dílo Jiřího Trnky v kontextu československé (a zahraniční) animované tvorby (1945-1969)

0

trnkaBakalářská práce obhájená v roce 2014.

Autor práce: Bc. Markéta Sára Valnohová

Vedoucí práce: MgA. Hana Slavíková, Ph.D.

Oponent práce: PhDr. Pavel Aujezdský

Anotace

Diplomová práce „Dílo Jiřího Trnky v kontextu československé (a zahraniční) animované tvorby (1945 – 1969)“ pojednává o umělcově období, ve kterém se zaměřil na tvorbu převážně loutkových filmů. Práce mapuje Trnkovy umělecké inspirace, podklady a náměty, ze kterých v tomto období vycházel a které nesou podíl na vizuální stránce i obsahu a myšlence jeho filmového díla.

Klíčová slova

Jiří Trnka, animovaný film, loutkový film, umělecký vývoj, inspirace, literární adaptace, loutkové charaktery, loutka a slovo

Text práce Dílo Jiřího Trnky v kontextu československé (a zahraniční) animované tvorby (1945-1969) (.pdf)

Tereza Reková: Babylon – Radana Parmová

0

ctKde žiju a proč? Jedinečná dokumentární řada osudů těch, kteří nosí nálepku cizinec

Zora Zámečníková

„Miluji Anglii a Angličany! Užívám si toho, jak se chovají k sobě, k zákazníkům v obchodech, na úřadech, ve službách, jak jsou milí a ochotní. Je to prostě národní dril ve slušném chování. A pak – jsem jim nesmírně vděčná za laskavé a nepředpojaté přijetí, za možnosti, které oni nabízejí každému člověku, aby mohl začít nový život. Dostala jsem šanci i v pokročilejším věku psychicky se zotavit po tom, co jsem zažila v Čechách, a mám touhu to Anglii vrátit. Třeba tím, že budu ‚naplňovat odkaz českého národa v praxi‘ ve své české školičce.“ To je vyznání Mgr. Zory Zámečníkové, která už více než sedm let žije v Manchesteru.

Narodila se v Bílovci, vystudovala Pedagogickou fakultu a učila v několika základních školách v Čechách a na Moravě. Po listopadu 1989 začala se svým bývalým manželem podnikat, ale nedopadlo to dobře a ona si prožila hodně svízelné období. Když po letech, kdy přišla o všechno, majetek i rodinu, se znovu postavila na nohy, rozhodla se odejít za hranice a začít nový život. Zemí vyvolenou se jí stala Anglie.

Radana Parmová

Na ostravském Biskupském gymnáziu učí Radana Parmová češtinu, angličtinu, výtvarnou výchovu, vedle toho sama maluje a fascinuje ji romská kultura. Proto se o Romy začala více zajímat. V průběhu let nacházela čím dál více spojitostí mezi svým životem a životem Romů. A i když sama Romka není, rozhodla se mezi ně proniknout. Nedaleko jejího bydliště je známá ostravská romská kolonie Bedřiška. Sama se rozhodla poznat lidi, kteří tam žijí. Na první návštěvu kolonie vyrazila jen se skicákem a pastelkami. Pomocí kresby a obrovské empatie získala přízeň dětí, a od toho byl jen krůček k tomu, aby ji přijaly i rodiny.

Radaniny názory mají dost daleko k učesaným oficiálním prohlášením o řešení romské problematiky – je dost svérázná, někdy až nepříjemně upřímná, ale čiší z ní neuvěřitelná lidskost a touha pomáhat. Nejen řečmi či planými prohlášeními. Každý sebemenší úspěch romských dětí, které díky její pomoci třeba dokončí školu, bere jako své malé vítězství… (text ČT)

Scénář části Radana Parmová (od 13 minuty) napsala a redaktorkou byla Tereza Reková

Záznam pořadu ZDE

Matěj Randár: Modrá povídka & Zbyněk Štajer: Rytířské ctnosti Roberta Waschky

0

3139220--robert-washka-dum-rytirskych-ctnosti--1-300x202p0Dvě odlišná témata, jeden společný jmenovatel. První dokumentaristické zkušenosti vysokoškolských studentů JAMU.

Vytvořit dokument není jen tak. Samotné hledání tématu a výběr respondenta může zabrat celé měsíce.

A pak začnete točit, anebo ještě ani nezačnete, a váš „hrdina“ z domluveného projektu vycouvá. Stalo se to i našim studentům.

Hledá se tedy dál. Co by mohlo být pro mě a také pro posluchače zajímavé? A kdo by na druhé straně byl ochoten se mi otevřít? Upřímně o sobě vyprávět, nechat mě jít nějaký kus cesty „s sebou“? Dovolit mi, abych si prověřil, zda říká totéž, co dělá, zda jeho slova potvrzují činy?

Lea Sudínová: Modrá povídka
Matěj Randár nakonec natáčel se ženou, která si říká Lea Sudínová. Není to její skutečné jméno, ale pseudonym. Vydala pod ním knížku s názvem Modrá povídka.

Autor dokumentu se s ní původně setkal při spolupráci s ochotnickým divadelním kroužkem. Usměvavá a činorodá šestatřicetiletá žena z moravské vesnice nevypadala jako někdo, kdo má za sebou tak nezáviděníhodnou minulost.

Ze svých zážitků se vypsala v knížce, kterou v počtu 20 výtisků vydala na vlastní náklady a rozdala přátelům. Jeden z výtisků se dostal i k Matěji Randárovi. A to byl důvod začít natáčet…

Rytířské ctnosti Roberta Waschky
Zbyněk Štajer si jednoho dne zašel do brněnského Domu rytířských ctností půjčit nějaké meče. Osm šermířů tam v osm hodin večer trénovalo a viselo přitom svému učiteli na ústech a hltali každé jeho slovo. Nápad na rozhlasový dokument byl tady.

Jeho respondentem se stal onen učitel: Robert Washka. Šermíř, ale taky kaskadér, kovboj… Ale bylo čím dál zřejmější, že právě úloha učitele je jeho celoživotním posláním, k němuž se dopracoval přes řadu obtíží.

A tak i Zbyněk Štajer začal Robertu Waschkovi, zvanému Bob, viset na ústech a hltat každé jeho slovo. S mikrofonem v ruce.

A pak už zbývala jen „maličkost“: vyřešit, jak technicky kvalitně nahrát šermování ve velké místnosti s ozvěnou a nedostat přitom mečem po hlavě.

Bakalářské projekty studentů
Matěj Randár i Zbyněk Štajer studují obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě brněnské JAMU.

Pokud jde o rozhlasovou část oboru, po umělecké publicistice a adaptacích poezie a prózy přicházejí studenti ve 3. ročníku bakalářského studia do kontaktu s rozhlasovými dokumenty.

Jak se to oběma studentům jejich bakalářské projekty podařily, uslyšíte v cyklu Dokument na Dvojce. Poté si můžete poslechnout pořad Noční Mikrofórum, kde budou oba mladí dokumentaristé hosty Dana Moravce. A to společně se svou pedagožkou Alenou Blažejovskou, která na brněnské JAMU jejich práce vedla. (text ČRo)

Dokumenty poslouchejte v neděli 22. června od 22:00 na Dvojce. Následnou debatu v Nočním Mikrofóru pak od 22:30.

Tereza Reková: Hamletovské inspirace v díle Toma Stopparda

0

stoppardBakalářská práce obhájená v roce 2014.

Autor práce: Tereza Reková

Vedoucí práce: MgA. Hana Slavíková, Ph.D.

Oponent: Eva Schulzová, Ph.D.

Anotace:

Tématem práce jsou variace na hru Williama Shakespeara Hamlet v dramatickém a filmovém díle Toma Stopparda. Srovnáním scénářů a filmových zpracování s původní Shakespearovou předlohou se práce pokouší rozkrýt Stoppardovu metodu interpretace a zasazení jednotlivých shakespearovských motivů do zcela nového kontextu.

Klíčová slova:

Tom Stoppard, Hamlet, Shakespeare, Doggův Hamlet, Patnáctiminutový Hamlet, Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtví, inspirace, motiv, absurdní drama, film, scénář, drama

Text práce Hamletovské inspirace v díle Toma Stopparda (.pdf)

Tereza Reková: Soundtrack mého života (trailer)

0

SoundtrackTrailer na bakalářský film Terezy Rekové.

Krátkometrážní snímek Soundtrack mého života již brzy ve vašich YouTube přehrávačích!

V hlavní roli Vladislav Georgiev

Hudbu složil Jan Kavka a Štěpán Flagar

DIFA JAMU 2014

Veronika Pospíšilová: POMÍJIVOST – LO QUE SE ACABA

0

cartel_pomójivost_labruc_jun_RGB_A4-353x500Společné dílo mladé české režisérky Veroniky Pospíšilové a španělské umělkyně Genovevy Santiago zpracovává téma emigrace, loučení a hledání zázemí. Představení Pomíjivost spojuje divadlo, poezii, videoprojekci a moderní tanec. Bude uvedeno na scéně Espacia Labruc v Madridu každou červnovou sobotu a neděli ve 20 hodin.

Pomíjivost představuje žánr tanečního divadla a zapojuje také poezii, videoprojekci a živou hudbu. Na projektu se podílejí mladí umělci ze tří evropských zemí: Španělska, České republiky a Litvy. Autorky a zároveň protagonistky této hry se loučí se svým domovem v jedné zemi a vydávají se hledat nové zázemí jinde. Zdrojem inspirace jsou jim verše Juana Antonia Péreze Bonalda, Josefa Václava Sládka, Jaroslava Seiferta, Antonia Machada a Miguela Hernándeze.

Pomíjivost je již druhým dílem, které Pospíšilová v Madridu uvede. Velkému úspěchu se stále těší její předchozí hra Semínka, kterou je rovněž možné zhlédnout v divadle Espacio Labruc každý pátek v měsíci červnu od 22:30 hodin. (Text České centrum v Madridu)

_dirección y reparto: Veronika Pospísilova y Genoveva Santiago
_asistente de dirección: David Orrico
_dirección de coreografía: Ugne Dievaityte
_video, espacio escénico, iluminación y diseño gráfico: David Orrico
_música: Paula Ruiz

Stránky inscenace

Go to Top