Archive for year 2015

Matěj Randár: Mínus cesťák

0

VýstřižekTomáš Koňařík a Bolek Polívka ve filmu o třinácté komnatě hereckého řemesla.

Hrají:
Tomáš Koňařík
Tereza Martináková
Marcela Bodečková
Irena Mikulková
Václav Trávníček
Jitka Janů
Matěj Randár

a Bolek Polívka

Kamera:
Jakub Votýpka
Zvuk:
kdo měl volné ruce
Scénář, režie, střih:
Matěj Randár a Tomáš Koňařík

Pedagogické vedení:
prof. Jan Gogola

Poděkování:
Jan Daněk
Jitka Janů
Ing. Zdeňka Vlachovská
František Kumhala

JAMU 2015

Tereza Reková: Armin Schmid

0

VýstřižekPořad z cyklu České televize Babylon.

Scénář: Tereza Reková

Armin Schmid žije v Bavorsku. V roce 1982 si v Regensburku zašel na koncert Pražských madrigalistů pod vedením Miroslava Venhody. Byl uchvácen. Sám o tomto okamžiku prohlašuje, že v něm „rozpálil lásku k Česku“. Nejen, že se okamžitě zamiloval do naší hudby, ale zároveň také do českého jazyka. Tou dobou se dostal také ke gramofonové desce stejného souboru, na které si poprvé poslechl hudbu z doby Karla IV., Holana Rovenského, Adama Michny z Otradovic, Bohuslava Matěje Černohorského aj. Armin začal okamžitě sbírat všechny dosažitelné nahrávky, noty a informace o české hudbě. V roce 1991 poprvé navštívil Prahu. Zde získal CD souboru Musica Bohemica s cyklem třinácti písní Loutny české Adama Michny z Otradovic. Loutna česká má celkově zvláštní význam na Arminově cestě za poznáním české hudby.

Armin se začal pilně učit český jazyk – navštívil kurzy konané v Českých Budějovicích a Brně, kde od muzikologa a hudebníka Martina Horyna obdržel jeho faksimile právě Loutny české. Překladatel Loutny do němčiny, Mirek Čejka, věnoval Arminovi svůj manuskript. Na Čejkovo doporučení si Armin navíc koupil nahrávku Loutny české od českého hudebníka Micheala Pospíšila. Pospíšil se ihned stal Arminovým idolem. Armina tehdy ani ve snu nenapadlo, že už zanedlouho bude účinkovat na další z Pospíšilových nahrávek. Jejich spolupráce už nyní trvá přes deset let.

Sledujte ZDE

Veronika Pospíšilová: Anima

0

Premiéra krátkého filmu Veroniky Pospíšilové.

Kino Art 14. prosince 2015 ve 20 hodin.

12360251_1149467915082027_5238410097768583130_n

Alena Blažejovská: Zahrádkářův rok

0

GetAttachmentPřed 90 lety, v roce 1925, napsal Karel Čapek první z textů, které pak zahrnul do své slavné knihy Zahradníkův rok: Jak se zakládají zahrádky. Český národ je národem zahrádkářů.

Autorka dokumentu Alena Blažejovská se stala členkou Českého zahrádkářského svazu v roce 2014 a pronajala si pozemek v zahradní kolonii na Žlutém kopci v Brně, ve stráni přímo nad starobrněnským pivovarem. Sousedem ze zahrádky se jí stal Otakar Halbich. Důchodce, zahradník – amatér. Tato dobrá duše kolonie autorce od počátku poskytuje rady a pomoc, bez níž by jako začátečnice neobstála. Neboť, jak píše Karel Čapek: “Zahradník se nerodí ze semene, výhonku, cibule, hlízy ani štupru, nýbrž vzniká zkušeností, okolím a přírodními podmínkami.” Letošní sezóna byla v Brně charakteristická mimořádným letním horkem a téměř absolutním nedostatkem srážek.

Jak tento boj s nepříznivými podmínkami skončil? Poslechněte si v časosběrném rozhlasovém dokumentu, jehož režie se ujal Radim Nejedlý – rovněž zahrádkář.

V časosběrném dokumentu Aleny Blažejovské hovoří předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík, náměstek primátora města Brna Martin Ander a zejména „soused ze zahrádek“ Otakar Halbich. Režie Radim Nejedlý. Všichni zúčastnění jsou členy ČZS. K poctě Karla Čapka a jeho knihy Zahradníkův rok, z níž v pořadu cituje Michal Isteník.

Po odvysílání bude pořad také v audioarchivu na webu ČRo Dvojka - společně s článkem a fotografiemi.

V neděli 29. 11. ve 22:00 na Dvojce. (premiéra) (40 min)

Tereza Reková: Co se skrývá pod zkratkou CED?

0

3514817--divadlo-husa-na-provazku--1-300x327p0„Když se naskytla možnost uvést mou novou divadelní inscenaci v CEDu, neváhal jsem ani minutu,“ přiznává režisér Pavel Doucek. Uvažovala jsem, co to ten CED je. Představila jsem si, že jeviště musí být do tvaru cedníku, nebo mají cedníky alespoň všichni herci na hlavě. Začala jsem pátrat.

„Centrum experimentálního divadla, zkráceně CED, je příspěvkovou organizací Statutárního města Brna. Jednou z jeho aktivit je Projekt CED, který podporuje a vyhledává umělecké aktivity, poskytuje prostor nejen pro začínající divadelníky, ale pořádá také různé akce, autorská čtení, drobné hudební večery, koncerty, zaštiťuje výstavu v galerii Katakomby atp.,“ vysvětluje Ondřej Navrátil, manažer Projektu CED.

„Projekt CED je samostatnou tvůrčí jednotkou. Je na stejné organizační úrovni jako Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo, Divadlo U stolu. Nemá vlastní herecký tým, nemá vlastního režiséra ani dramaturga. Má vlastního produkčního, což jsem já, ale já sám jsem svým aktivitám dramaturgem i režisérem. Občas si v něčem zahraju, zasvítím, zazvučím, a to mě baví,“ spokojeně pokyvuje Navrátil. „Považuju to za pravý návrat ke kořenům divadla.“

A kde CED sídlí? Najdete ho společně s Divadlem Husa na provázku v divadelním areálu na Zelném trhu. V podzemním prostoru Domu pánů z Fanalu se nachází výstavní prostory Galerie Katakomby a Sklepní scéna.

„Každý rok vytvoří CED společně se všemi svými soubory zhruba 600 až 700 dílčích aktivit, koncertů, výstav a dalších akcí. Loni jsme rozjeli nový projekt ProEntree, v rámci kterého poskytujeme prostor Sklepní scény začínajícím divadelníkům. Vydáme výzvu a pro zájemce je jediným omezením, že tvůrčí tým musí být současní studenti nebo absolventi maximálně tři roky po absolutoriu některé z uměleckých vysokých škol,“ usmívá se Navrátil.

Tak už vím, co tím pan Doucek myslel. Jeho inscenace Herci na frontě je nejnovější premiérou realizovanou pod záštitou CEDu. „Hra je na motivy skutečných událostí. Nechceme toho moc prozrazovat, snad jen, že její podtitul zní: Příběh muže, jehož žárlivost dohnala uprostřed hrůz první světové války k vraždě,“ říká Doucek. Scénář ke hře vytvořil Martin Zahálka, dramaturgii obstarala Veronika Hrabalová. V hlavních rolích můžete vidět Ondřeje Krause, Martina Veselého, Barboru Nesvadbovou a Romana Groszmanna. (text ČRo)

Reportáž Terezy Rekové vysílanou v Zelném rynku ČRo Brno poslouchejte ZDE

Richard Komárek: Zlatá mládež

0

Zlatá mládežPražská zlatá mládež poznává, jak vypadají životy ostatních Čechů. Pět rozmazlených mladých lidí z velkoměsta se musí vyrovnat se vším, na co nejsou zvyklí – s náročnou manuální prací a drsnými životními podmínkami. Na pět týdnů se stanou řezníky na jatkách, obyvateli Chanova, účastníky armádního kurzu přežití, rolníky v české vesnici v rumunském Banátu a ošetřovateli v domově důchodců. Zkorigují své předsudky a zhýčkané chování? Dokážou, že je v nich víc, než se na první pohled zdá?

„Zlatá mládež s sebou samozřejmě záměrně přináší také kontroverzní témata, tento atraktivní formát by měl diváky bavit a zároveň jim nabídnout i silný impuls k přemýšlení. Je na publiku, aby posoudilo, co si mladí protagonisté z natáčení vzali, zda je ta zkušenost někam posunula. My jsme přesvědčeni, že se rozšířily obzory každému z nich. Záměrem autora projektu Dušan Mulíčka bylo nejen vytvořit pořad, který je zábavný, nenudí a je tím, jak je vymyšlen a natočen, srovnatelný s formáty, které točí prestižní televizní produkce ve světě, ale který zároveň nese závažnější poselství pro toho, kdo bude chtít nad věcí víc přemýšlet. V zahraničí už byly natočeny skvělé docu-reality formáty, které mladým Britům nebo mladým Novozélanďanům ukazovaly, co obnáší globalizovaná ekonomika. Za jakých podmínek se například vyrábí jejich tričko ve Vietnamu nebo jak náročné je pracovat v thajské továrně na zpracování ryb. My jsme nemuseli vysílat aktéry do zemí třetího světa. I v ČR existují skupiny obyvatel, jejichž životní zkušenost a mnohdy bohužel i životní možnosti jsou tak odlišné, že to vypadá, jako bychom obývali naprosto odlišné planety. Češi jsou velcí individualisté. Často posuzujeme druhé jen prostřednictvím vlastní zkušenosti. To mezi námi vytváří hranice předsudků a nepochopení. Tyto hranice uvnitř společnosti jsme chtěli prostřednictvím zkušenosti pěti protagonistů ukázat,“ shrnuje kreativní producentka Kamila Zlatušková.

„Náš ‚pražský výběr‘ je zvyklý na komfort velkoměsta, na možnosti, které jim Praha poskytuje ohledně jejich kariéry, zábavy a společenského života. Za hranicí Prahy pro ně začíná neznámé území. A právě tam jsme je vždy na týden vysadili a zjišťovali, jak si s ním poradí a jak taková zkušenost pozmění to, co si o dané profesi nebo prostředí mysleli předtím,” říká režisér Dušan Mulíček. „Ty hranice nemusí být jen mezi velkoměstem a venkovem – tak jak je tomu v dílech z venkovských jatek a z vesnice v Banátu. V případě dílu z Chanova jde i o hranice sociální a etnické a třeba v případě domova důchodců o hranice generační.”

Zlatá mládež Českou televizi letos v září reprezentovala na prestižním Creative Forum EBU v Berlíně v soutěžním výběru 20 nejzajímavějších nových světových formátů. „Zlatou mládež hodnotili zkušení tvůrci i producenti ze západoevropských televizí a skončili jsme v silné celosvětové konkurenci na 8. místě. Z toho, že v obsahu, obraze, střihu i celkové postprodukci držíme krok se současnými televizními trendy, mám samozřejmě radost,“ říká Kamila Zlatušková.

„Tvůrčí producentská skupina Kamily Zlatuškové opět prokázala svou schopnost přicházet s novými tématy a inovativními formami jejich zpracování. Zlatá mládež provokuje jak životním stylem a životními hodnotami aktérů, tak extrémním charakterem situací, jimž jsou v pořadu vystaveni, ale zároveň se dotýká podstatných a hlubokých otázek dneška, zejména o tom, jak se dnešní mladá generace, vnímající svět kolem sebe prizmatem internetu a sociálních médií, vyrovnává s jeho skutečnou podobou,” říká k novému formátu ředitel vývoje pořadů a programových formátů Jan Maxa. (text ČT)

•námět a scénář: Dušan Mulíček
•dramaturgyně a kreativní producentka: Kamila Zlatušková
•výkonný producent: Pavel Plešák
•kamera: Lukáš Gargulák
•režie: Richard Komárek

Stránky pořadu

Vysílá ČT1 každou středu večer.

Monika Bandová: Hlavne žiadnu paniku

0

VýstřižekFilm Moniky Bandové inspirovaný příběhem slovenského poslance Michala Muránskeho.

Námět a scénář Monika Bandová

Režie Stanislav Králik

Natočeno v rámci předmětu Audiovizuální projekt.

Tereza Reková: Report 2015

0

3468529--filmovy-pas--1-300x200p0Tereza Reková se umístila na druhém místě v kategorii “Dokument” na přehlídce rozhlasové tvorby Report 2015. Oceněným pořadem je dokument V zajetí filmu. Gratulujeme!

REPORT 2015 zná své vítěze

XXIV. přehlídka rozhlasové tvorby REPORT 2015 zná své vítěze. Trojici úspěšných tvůrců zpravodajských pořadů doplnili tvůrci publicistiky a dokumentu. Následující výsledky jsou tak kompletní za celý letošní ročník včetně Ceny Českého rozhlasu a Ceny Zdeňka Boučka za originalitu.

I. kategorie – Zpravodajské pořady
1. místo
Smatana Ľubomír, „Matka z Čechohradu“
2. místo
Berger Vojtěch, „Psi z romské osady“
3. místo
Studený Ivan, „Na prahu – Houslenka“

II. kategorie – Publicistické pořady
1. místo a zároveň Cena Českého rozhlasu
Smatana Ľubomír, „Sedm vajec v Bratislavě“
2. místo – Cena Jiřího Hrašeho
Černý Tomáš „Karel Čapek pohromou stižený“
3. místo
Misařová Dagmar, „Nejsem žádná matka Tereza“

III. kategorie – Dokument
1. místo a zároveň Cena Zdeňka Boučka za originalitu zpracování
Mačas Dominik, „Dobyvatel ztracené krásy“
2. místo
Reková Tereza, „V zajetí filmu“

3. místo
Svobodová Lenka, „Mámy z Jiřetína“
(text ČRo)

Bernadeta Tabáková: Autorské čtení

0

VýstřižekTomáš Vostrejž – Filip Drlík – Bernadeta Tabáková (autorské čtení)

Najdu tě vzácnou
jak šupinu v blátě
jedinou ztrátu z výlovu

prokletou kaprem
co nesmí z kádě
odezírám

- tak vyslovuj…

(Tomáš Vostrejž)

Nemáš ráda jaro

Vrací se ptáci,
letky hormonů;
padají
podzimní obruče
kroužíme rádi
a sami

Krajiny procitají
s příslibem vlažných mezí
víc odhalených ploch
na úkor textilie;

Zrádně holá
městská zvěř
nové triky má

Nemáš ráda jaro
a můžu za to já…

(Filip Drlík)

Na Údolní rozkopali potrubí
Jak tu můžeš žít?
Smrad a puch
jak z naboptnalé mrtvoly
a hromady much
černých družiček
povolených výkopových prací

„Ahoj mami,
no, já jsem ve Švandě“
a pěna z piva
dělá jí knír
zmateně kouká
a vzápětí na to
se postaví
a zvrací

Nevolej cizím holkám
když s Tebou mluvím
zatínám dlaně v pěst
ani tvé mámě!
típni to a zhluboka
plivni
mám v tašce
vedle cigaret
těhotenský test.

Zatím negativní…

(Bernadeta Tabáková)

29. října 2015 ve 20:00 v Mezzanine Café

FB stránka události

Bernardeta Babáková: Ony

0

12034378_10207720965493252_1232189633741071023_oTa první. Je jí přes třicet a nemá děti. Ta druhá. Je jí šestnáct a dítě mít bude co nevidět. A ta třetí. Ta se ještě nenarodila… Monodrama o vztahu matky a dítěte. O Matce. Mateřství. O hraniční situaci v trojím provedení. „Já nemám žádnou mámu, která by kvůli mojí hanbě nemohla spát.“

napsala: Bernardeta Babáková
hraje: Markéta Hausnerová
režíruje: Barbora Chovancová
dramaturguje: Jakub Liška
technologicky zaštiťuje: Róza Zichová
produkuje: Marie Trefná

premiéra: 26. října 2015 Brno
reprízy: 27. října 2015, 2. listopadu 2015

vždy ve Studiu Paradox, Křížová 20, Brno

pedagogicky vedou: Mgr. Igor Dostálek
prof. Nika Brettschneiderová
prof. MgA. Ivo Krobot
prof. Mgr. Petr Oslzlý

speciální poděkování: mamince & tatínkovi

Rezervace prosím na zeď události se jménem, počtem míst a na který den.

Těšíme se!!

12034378_10207720965493252_1232189633741071023_o

Go to Top