VýstřižekPořad z cyklu České televize Babylon.

Oba dnešní příběhy budou hýřit exotikou. Nejprve se podíváme do Ostravy za člověkem, který ač rodilý středoevropan, srdcem patří zemi, která se už řadu desetiletí vyrovnává se ztrátou vlastní samosprávy. Od roku 1951 patří Tibet pod čínskou nadvládou, která ničí veškerou jeho kulturu, zvyklosti a náboženství. Tradice se mohou svobodně rozvíjet leda v sousední Indii – v himalájském Ladaku, nazývaném též Malý Tibet. Ladak je svou kulturou, jazykem i náboženstvím daleko blíže Tibetu než hinduistické Indii.

Petr Ďásek se vypravil do Nepálu a snažil se porozumět nám tolik vzdálené civilizaci. Po návratu pak na podzim roku 2001 uspořádal první ročník Festivalu ProTibet v Ostravě. Od té chvíle se festival pořádá každoročně a po celé republice. Výdělek z festivalu Petr zprvu se skupinkou přátel Tibetu, následně pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti MOST (Malé Občanské Sdružení Tolerance) odvážel do cílové oblasti projektu – Ladaku. Zde se nachází několik tibetských exilových vesnic a škol. Vedle pravidelných ročníků festivalu ProTibet, různých přednášek a doprovodných akcí, zahájil MOST na přelomu roku 2006/2007 projekt „Kmotrovství na dálku”. Jedná se o finanční pomoc mnichům a mniškám při studiu v buddhistických klášterních školách v Ladaku. V létě 2008 Petr uskutečnil první kroky pro podporu tibetských dětí v exilu. Členové sdružení MOST navštívili Tibetan Homes Foundation (THF) v Mussoorie v Indii. THF je SOS tibetskou vesničkou, kterou založil J.S. Dalajlama v roce 1962. Nyní se nadace stará téměř o 2500 dětí, které přes Himaláje utekly pěšky z Tibetu do Indie. Jejich vlastní rodiče je poslali na neuvěřitelně náročnou a nebezpečnou cestu, na jejímž konci je možná čeká lepší život. Petr Ďásek společně s ostatními lidmi ve sdružení MOST věří, že jednou se tibetským dětem v exilu splní jejich velký sen, a Tibet se osamostatní. Dokud totiž nebude mít Tibet alespoň nějakou míru autonomie, nebudou se moci děti nikdy vrátit domů.

Každým rokem MOST vymýšlí více a více dobročinných projektů, díky kterým můžeme přispívat Tibeťanům. Nyní již funguje adopce na dálku, škola pro Tibet (budování škol v Ladaku), či chráněná šicí dílna. Herečka Bára Hrzánová je také patronkou projektu Koza pro Tibet, díky kterému se dostává obživy těm nejchudším nomádům. Petr Ďásek s lidmi z MOSTu a dobrovolníky, kteří mají možnost se na výjezdy do Indie přihlásit, každý rok provádí humanitární pomoc přímo v cílových oblastech. Vlastníma rukama pomáhají při stavbě nových klášterů, při záplavách a zemětřesení v roce 2010 zasaženým lidem vařili a celkově je drželi jak finančně, tak psychicky. Petr sám prohlašuje: „Bez vzájemné pomoci a pochopení by náš projekt vůbec nebyl možný.“

Ata Alipour

Náš druhý příběh nás zavede opět na východ. Do pohádkového Teheránu, kde se Ata Alipour narodil v době, kdy zuřila válka mezi Irákem a Íránem jako nejstarší syn v rodině lékaře a zdravotní sestry. Vystudoval průmyslový design a projektování výrobních linek, s konkrétním zaměřením na náhradní díly automobilového průmyslu. Po studiích se z různých důvodů věnoval jiným oborům (administrativa, renovace staveb, bytový design) a poté Írán opustil na 4 roky, kdy žil v Thajsku a živil se mezinárodním obchodem. Írán opustil z důvodu svého nesouhlasu s náboženskou diktaturou. (text ČT)

Premiéra 23.5.2015 na ČT2.
Scénář napsala Tereza Reková.

Záznam pořadu sledujte na iVysílání ČT.