3488342--kapela-ponk--1-300x225p0Brněnské trio Ponk před několika měsíci pokřtilo v Music Labu svou debutovou desku s názvem Postfolklor. Tvrdí, že folklor je mrtev. Je to opravdu tak? A co to ten folklor vlastně je? V čem je postfolklor jiný?

Ponk – tak se lidově označuje pracovní stůl. V hantýrce cimbálovek se ale ponk říká také cimbálu – tedy vlastně pracovnímu stolu cimbalistů. A právě proto si tento název zvolilo i trio muzikantů: Michal Krystýnek, Eduard Tomaštík a Jakub Nožička.

Všichni tři dlouho působili v různých cimbálovkách, a jak sami říkají, už jim tam začalo být poněkud těsno. Chtěli dělat lidové písně jinak. „To, co děláme, naprosto přesně charakterizuje ten výraz postfolklor – do určité míry vycházíme z folkloru a zároveň ty melodie zasazujeme do soudobých populárních stylů – mícháme rock, jazz, etno, dokonce i hip hop,“ popisuje tvorbu Ponku cimbalista Eduard Tomaštík.

Z lidovek si nechávají především text a melodii. Ovšem harmonie a aranže vychází z úplně jiných světů. „Ty styly jsme museli vměstnat do tří nástrojů – houslí, cimbálu a kontrabasu – takže jsme vlastně hodně experimentovali,“ pokračuje Tomaštík.

Debut Postfolklor naplnili písněmi, které původně zamýšleli vydat pod názvem „kruté písně“ – všechny totiž nějakým způsobem zpracovávají téma smrti, často i násilné. Ponk vyzdvihuje sílu těchto písní; poukazuje na to, že se naši předkové vyrovnávali se smrtí mnohem přímočařeji a zároveň i niterněji – brali ji jako přirozenou součást života.

Za tím vším pak stojí myšlenka, že lidová píseň by neměla být něčím nedotknutelným, patřícím do muzea; naopak, jsou to právě lidovky, které by měly být živoucí a vyvíjet se s duchem doby. A nejen ony – všechno, co se ještě dnes pokládá za folklor, je ve skutečnosti folklorismus – konzervování tradic vytržených z jejich původního kontextu.

„Když se lidé začali někdy ve 30. letech 20. století zajímat o folklor, jaký byl v 19. století, tak to bylo právě proto, že už byl mrtvý. Takže když si vezmete jakoukoli tradici, velikonoční, vánoční, tak už je jednak spojená vysloveně s byznysem, a ten původní význam, to, jak vznikl a co s ním bylo spojeno, to už dnes nikdo neprovádí, ale ani neprožívá, “ objasňuje Tomaštík.

Album Ponku uvedl do života Jiří Pavlica. Ten byl, společně s Vlastou Redlem, pro tyto tři muzikanty „nakopávačem“ tohoto žánru. Byl první, kdo se odvážil uchopit lidovou píseň alespoň trochu jinak. (text ČRo)

Vysílá Český rozhlas Brno v pořadu Zelný rynk v sobotu 10.10. od 18 hodin.