Archive for year 2015

Kristýna Kodrlová: Folklor je mrtev, do života byl uveden Postfolklor

0

3488342--kapela-ponk--1-300x225p0Brněnské trio Ponk před několika měsíci pokřtilo v Music Labu svou debutovou desku s názvem Postfolklor. Tvrdí, že folklor je mrtev. Je to opravdu tak? A co to ten folklor vlastně je? V čem je postfolklor jiný?

Ponk – tak se lidově označuje pracovní stůl. V hantýrce cimbálovek se ale ponk říká také cimbálu – tedy vlastně pracovnímu stolu cimbalistů. A právě proto si tento název zvolilo i trio muzikantů: Michal Krystýnek, Eduard Tomaštík a Jakub Nožička.

Všichni tři dlouho působili v různých cimbálovkách, a jak sami říkají, už jim tam začalo být poněkud těsno. Chtěli dělat lidové písně jinak. „To, co děláme, naprosto přesně charakterizuje ten výraz postfolklor – do určité míry vycházíme z folkloru a zároveň ty melodie zasazujeme do soudobých populárních stylů – mícháme rock, jazz, etno, dokonce i hip hop,“ popisuje tvorbu Ponku cimbalista Eduard Tomaštík.

Z lidovek si nechávají především text a melodii. Ovšem harmonie a aranže vychází z úplně jiných světů. „Ty styly jsme museli vměstnat do tří nástrojů – houslí, cimbálu a kontrabasu – takže jsme vlastně hodně experimentovali,“ pokračuje Tomaštík.

Debut Postfolklor naplnili písněmi, které původně zamýšleli vydat pod názvem „kruté písně“ – všechny totiž nějakým způsobem zpracovávají téma smrti, často i násilné. Ponk vyzdvihuje sílu těchto písní; poukazuje na to, že se naši předkové vyrovnávali se smrtí mnohem přímočařeji a zároveň i niterněji – brali ji jako přirozenou součást života.

Za tím vším pak stojí myšlenka, že lidová píseň by neměla být něčím nedotknutelným, patřícím do muzea; naopak, jsou to právě lidovky, které by měly být živoucí a vyvíjet se s duchem doby. A nejen ony – všechno, co se ještě dnes pokládá za folklor, je ve skutečnosti folklorismus – konzervování tradic vytržených z jejich původního kontextu.

„Když se lidé začali někdy ve 30. letech 20. století zajímat o folklor, jaký byl v 19. století, tak to bylo právě proto, že už byl mrtvý. Takže když si vezmete jakoukoli tradici, velikonoční, vánoční, tak už je jednak spojená vysloveně s byznysem, a ten původní význam, to, jak vznikl a co s ním bylo spojeno, to už dnes nikdo neprovádí, ale ani neprožívá, “ objasňuje Tomaštík.

Album Ponku uvedl do života Jiří Pavlica. Ten byl, společně s Vlastou Redlem, pro tyto tři muzikanty „nakopávačem“ tohoto žánru. Byl první, kdo se odvážil uchopit lidovou píseň alespoň trochu jinak. (text ČRo)

Vysílá Český rozhlas Brno v pořadu Zelný rynk v sobotu 10.10. od 18 hodin.

Pavel Gotthard: Scenáristické postupy v českých sci-fi filmech mezi lety 1918-1989

0

Ikarie-XB1-34519_4Disertace popisuje scenáristické postupy použité k výstavbě vybraných českých sci-fi filmů natočených mezi lety 1918-1989 v kontextu zahraniční tvorby. Zaměřuje se na tři ustálené trendy českého sci fi (resp. filmů s prvky sci-fi): žánrovou (Ikarie XB-1, Akce Bororo, Kam zmizel kurýr, „Babičky dobíjejte přesně!“), komediální (Zabil jsem Einsteina, pánové…, Zítra vstanu a opařím se čajem, Něco je ve vzduchu) a dětskou (Odysseus a hvězdy, Vlčí bouda, Kam doskáče ranní ptáče). V analýzách těchto filmů disertace rozkrývá zejména práci s tzv. změnou, žánrem filmů a jejich strukturou.

Disertační práce Scenáristické postupy v českých sci-fi filmech mezi lety 1918-1989

Disertační práce byla obhájena v roce 2015.

Vedoucí práce: Jan Gogola

Oponenti: Jaromír Blažejovský a Pavel Švanda

Nikol Patíková: Rozhlasové hry Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše

0

Praha,200910 Jara Rudis,spisovatel foto Petr HornikBakalářská práce je zaměřena na rozhlasovou tvorbu Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše. Podává podrobnou analýzu her, které napsali společně i zvlášť. Zabývá se jednotlivými složkami rozhlasové inscenace, jako je text, režie, herecké ztvárnění, zvuková složka atd., a dílo vřazuje do kontextu současné české rozhlasové tvorby.

Bakalářská práce Rozhlasové hry Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše

Bakalářská práce byla obhájena v roce 2015.

Vedoucí práce: Eva Schulzová

Oponent: Alena Blažejovská

Alena Blažejovská: Nenechte je křičet do prázdna, hlásí-li nebezpečí

0

3483668--zdenek-rotrekl-3-12-2005--1-300x206p0Pořad k 95. výročí narození brněnského básníka Zdeňka Rotrekla. Zazní ukázky z nedokončených pamětí Hnízda ze stromu, který odchází a další textové i zvukové materiály.

Básník, prozaik a esejista Zdeněk Rotrekl by se 1. října dožil 95 let. Zemřel však v Brně 9. června 2013. K nedožitému výročí připravila Alena Blažejovská pořad, v jehož názvu je citát Františka Halase o básnících: „Nenechte je křičet do prázdna, hlásí-li nebezpečí.“

Spisy Zdeňka Rotrekla vydává brněnské nakladatelství Atlantis. Jejich příštím svazkem, na jehož přípravě začala redaktorka Jana Uhdeová s básníkem spolupracovat již v roce 2004, budou nedokončené paměti Hnízda ze stromu, který odchází. Vybrané kapitoly mohli posluchači stanice Vltava slyšet již v roce 2010, nyní jsou připraveny nové, dosud nepublikované pasáže, zachycující období uvěznění.

Vedle dalších materiálů (včetně zvukových nahrávek Rotreklova hlasu) byly využity citace z monografie Iva Haráka Básník a jeho čas – nad životem a dílem Zdeňka Rotrekla (2012). Analýze Rotreklova díla se v současnosti věnuje také Jiří Zizler, a tak pořad cituje i vybrané pasáže z jeho dosud nevydaného díla, týkající se především Rotreklových próz. (text ČRo)

Připravila: Alena Blažejovská
Natočeno v Brně.

Vysílal ČRo Vltava 4. října 2015 ve 20:00.

Miroslav Vlček: Ideológie v tvorbe Martina Šulíka

0

Zdroj-kultura_sme__sk-SulikDiplomová práca „Ideológie v tvorbe Martina Šulíka“ skúma ideológie vo filmoch Záhrada a Orbis Pictus, ktoré Matin Šulík režíroval. Práca vychádza z prístupov Stuarta Halla o dominantnej ideológii v mediálnych obsahoch a používa metódu kritickej diskurzívnej analýzy podľa Teuna van Dijka.

Bakalářská práce Ideológie v tvorbe Martina Šulíka

Bakalářská práce byla obhájena v roce 2015.

Vedoucí práce: Jan Motal

Oponent: Jan Gogola

Žaneta Caletková: Henrik Ibsen na divadle, ve filmu a v rozhlase

0

MTIwNjA4NjMzNDM5MjkwODkyBakalářská diplomová práce „Henrik Ibsen na divadle, ve filmu a v rozhlase“ se zabývá srovnáním divadelní, filmové a rozhlasové adaptace u těchto her Henrika Ibsena: Domeček pro panenky a Divoká kachna. Práce posuzuje obměny v jednotlivých adaptacích a řeší jejich možnosti. Nakolik se může adaptace odlišovat od originálu a dá se pak ještě vůbec považovat za adaptaci původní hry nebo se stává něčím jiným? Jakých prostředků je třeba k tomu, aby koncept přinesl něco nového a přesto pořád zůstat zachován?

Bakalářská práce Henrik Ibsen na divadle, ve filmu a v rozhlase

Bakalářská práce byla obhájena v roce 2015.

Vedoucí práce: David Drozd

Oponent: Pavel Trtílek

Veronika Pospíšilová: Kázání na Mniší hoře

0

3468945--marek-salamon-a-tomas-lotocki-v-brnenske-zoo--1-300x226p0Dokumentaristka, studentka Divadelní fakulty JAMU, Veronika Pospíšilová natočila s brněnským básníkem Tomášem Lotockým rozhlasový dokument, jehož dějištěm se stala Mniší hora.

Mniší horu, ležící v městské části Brno-Bystrc, znají dnes nejen obyvatelé jihomoravské metropole jako místo, na němž se rozkládá Zoologická zahrada. Stovky návštěvníků, hlavně těch dětských, tu denně obdivují přes 200 druhů zvířat, od čarokrásných akvarijních rybek až po majestátné tygry a lední medvědy. Přítomnost je barevná a okouzlující. Hora má však, stejně jako člověk, také paměť. A tato paměť ožívá a zavádí nás do doby, kdy „Mnišárnu“ naplňovalo trochu jiné exotické hemžení: „… žádné cestičky s vyfintěnými pávy/však mumraje tolik/že si z toho krutihlav div hlavu nevykloubil…“

Dokument Veroniky Pospíšilové Kázání na Mniší hoře vychází ze stejnojmenné básně brněnského básníka Tomáše Lotockého (*1977). Lotockého báseň můžeme vnímat v narativní rovině jako jakési vrstvení vzpomínek. Vzpomínek autora na prarodiče, kteří jej vychovali a pomáhali utvářet vnímání jeho dětského světa, a to především skrze vyprávění, které získává podobu rodinného mýtu předávaného z generace na generaci … Tak se v dějové linii dostáváme až do období První světové války, mezi československé legionáře. Těžištěm příběhu je však ona válka druhá nahlížená klukovskými očima. Stará Bystrc za období protektorátu je zabydlena rázovitými postavičkami; na pozadí jejich obyčejných lidských životů a bezstarostných klukovských her se však rýsují nepopsatelné hrůzy válečného běsnění, hrůzy, které nejen dětská mysl nedokáže zcela pochopit, neboť dalece přesahují možnosti lidského chápání. Až mnohem později se možná do duše začne vkrádat neodbytná otázka: Jsme jenom obětmi, nebo též viníky…?

Mnohovrstevnatý text „Kázání“ však nelze vnímat primárně jako memoárové vyprávění, sám autor definuje báseň jako pokus o „metafyzickou poému“. Pohybujeme se na té nedefinovatelné a nevysvětlitelné hranici, kde lidské svědectví přestává mít povahu dějinného záznamu a začíná k nám promlouvat jazykem mýtu. Osobní se stává univerzálním a nejvyšší vrcholy a nejhlubší propasti tají věci všední a prosté. Středobod příběhu – Mniší hora, tak není jen místem foglarovsky klukovské iniciace, ale v jejích „kostech“ se možná ukrývá samotné tajemství podstaty a smyslu lidské existence.

Režisérka Veronika Pospíšilová použila se svým štábem podobnou tvůrčí metodu, jako při předchozím natáčení rozhlasové dramatizace básně Tomáše Lotockého – poémy Úhoři. Spolu s autorem se pohybovala v autentických exteriérech a v dokumentárních sentencích se snažila zachytit ono napětí duality mezi civilním komentářem a osobitou básnickou reflexí, u vědomí toho, co kdysi tak trefně pojmenoval Vladimír Holan: Je to právě reálno, které je metafyzické… (text ČRo)

Vysílá ČRo Vltava 27. září v 19:00. 

Antonín Přidal: Zpovědi a odposlechy

0

55cd9fe04fc050155531619Básnická sbírka Antonína Přidala

Vydalo nakladatelství Druhé město

“Básnickou sbírku Antonína Přidala Zpovědi a odposlechy považuji za zásadní dílo nejen svého autora, ale i současné české literatury. Ve chvíli, kdy všeho je moc a nic nemá váhu, ozývá se — vím, bude to znít paradoxně — jasný hlas hluboké vnitřní meditace. Bez těkavé klipovitosti, bez sentimentality, bez takzvaného poetického oparu nebo kouřové clony, která tak ráda v divadle i na jevišti dnešního světa nahrazuje poctivě vyložené karty. Autor je přísný k sobě i k jiným, nic si neodpouští. Chce se dobrat odpovědi na otázky dotírající s věkem. Je v tom odpovědnost za život, v němž jsme „každý sám za sebe“, bez výmluv na nepravé sudičky, téma odcházení a zkoumavého nahlížení za ob ­ zor tohoto světa. Je to neúprosná poezie rozkoše i bolesti z myšlení, ale taky plná zvědavosti a údivu, překvapení. Vtipu ironického i dětsky hravého.”

Miroslav Plešák

Odpovědný redaktor / Miloš Voráč
Obálka a grafická úprava / ilustrace Naděžda Kubinská, sazba Bedřich Vémola
Rok vydání / 2015
Počet stran / 108
Vazba / brožovaná s přebalem
Formát / 150×245 mm
ISBN 978-80-7227-368-3

Jakub Votýpka: Vliv Alfreda Hitchcocka a Michelangela Antonioniho ve filmech Briana De Palmy

0

hitchcockDiplomová práce „Vliv Alfreda Hitchcocka a Michelangela Antonioniho ve filmech Briana De Palmy“ zkoumá tvorbu amerického režiséra Briana De Palmy a jeho ovlivnění výše zmíněnými filmaři. Práce se zaměřuje na stylistické rozbory filmů De Palmy, Hitchcocka a Antonioniho pomocí komparativní analýzy.

Bakalářská práce Alfreda Hitchcocka a Michelangela Antonioniho ve filmech Briana De Palmy

Bakalářská práce byla obhájena v roce 2015.

Vedoucí práce: Pavel Aujezdský

Oponent: Hana Slavíková

Iveta Novotná: Hamletovské transformace

0

hamletBakalářská práce se zabývá Hamletem jako fenoménem doby. Pomocí analýz několika filmových a televizních adaptací Shakespearova Hamleta je ukázáno, jak rozdílné může být vnímání tohoto známého příběhu. Cílem práce je srovnat adaptace se jejich předlohou a zjistit, do jaké míry jsou jí věrné.

Bakalářská práce Hamletovské transformace

Bakalářská práce byla obhájena v roce 2015.

Vedoucí práce: David Drozd
Oponent: Jan Šotkovský

Go to Top