stiahnuťLetos zcela poprvé se na festivalu rozhlasové tvorby Bohemia Prix Radio objevila kategorie Multimedia. Tento krok se zdá být logickým a nezbytným, vzhledem k mnoha důvodům, jako je přechod nově vznikající hudby, původní audio tvorby ale i klasických rozhlasových stanic na internet a hledání nových forem, jak provázat hudbu a mluvené slovo s nově vznikajícími platformami. Není ani možné ignorovat nové ateliéry na uměleckých školách a vznikající obory na fakultách, jejich studenty a absolventy, které se multimediální a intermediální problematice věnují, ať už ve svých teoretických nebo uměleckých počinech. 

Do prvního ročníku v této kategorii se přihlásilo deset projektů, odborná porota vybrala sedm děl, které jsme jako členi studentské poroty dopředu analyzovali a vybírali z nich jediného vítěze.  Studentská porota fungovala paralelně s festivalovou porotou, kterou tvořil Bohuslav Stránský, Dita Malečková, Filip Rožánek, Matěj Hájek, Petr Uchytil a Vladimír 518. Výběr těchto porotců byl zřejmě v gesci organizátorů Bohemia Prix Radio a v průběhu poslechového dne byli všichni porotci a jediná porotkyně, která se také ujala role moderátorky, představení a s nimi i jejich vztah k rozhlasové tvorbě a orientace na poli multimédií. Šest porotců odráželo různé pojetí multimédií; od filozofické a umělecké teoretičky, přes lektora digitálních komunikací (Filip Rožánek), odborníka v oblastí marketingu, komunikace a obchodu rádiového vysílání (Petr Uchytil), až po umělce a autory využívající pro svoji tvorbu různé platformy (Vladimír 518, Bohuslav Stránský, Matěj Hájek).  Naše studentská porota byla tříčlenná a spolu se mnou ji tvořili ještě student a studentka žurnalistiky z Univerzity Palackého v Olomouci, oba měli blízký vztah k rozhlasu a rozhlasové tvorbě. Osobní setkání proběhlo ale až v poslechový den, 4. dubna v olomouckém Konviktu. Do té doby jsme s kolegy komunikovali přes nejrůznější platformy (jako messenger, mail, telefon, sms), abychom se přidrželi nových médií a jejich různorodosti.

Při hodnocení pro nás byly nejdůležitější tyto faktory: interaktivnost, novost, originalita, téma, nový přístup, jiný pohled.

První projekt, který jsme hodnotili, byl seriál virtuálních prohlídek ateliérů českých výtvarných umělců. Původní závěr byl čistě vizuální a vznikl ve spolupráci Redaktory serveru iROZHLAS.cz Hany Mazancové a fotografky Michaely Danelové. Druhá jmenovaná také prezentovala výsledek jejich společného úsilí během poslechového dne. Pomocí 360 stupňové kamery vytvořily sérii virtuálních prohlídek ateliérů především pražských výtvarníků. Při návštěvách vznikaly i audio dokumenty, ve kterých tvůrci jen tak hovoří o sobě, své práci a všedních věcech, či se vyjadřují k místům, ve kterých tvoří, k jejich atmosféře a historii, či Ať už je to nově objevená Pragovka nebo ložnice ve vlastním bytě, či maličký pokojík v suterénu. Ačkoliv se jednalo o dobře odvedenou práci, nemohla jsem při hodnocení zmínit podobnost se seriálem Ateliéry, který vychází v kulturním čtvrtletníku Revolver Revue a který se dlouhodobě věnuje dokumentaci ateliérů nejrůznějších českých výtvarných umělců. Kromě fotografií prostorů i rozpracovaných děl vychází v RR také rozhovor, či spíš odpovědník na stále stejné otázky, které výtvarníci zodpovídají. Kromě neoriginality se studentská i festivalová porota pozastavila nad dramaturgií, která vlastně nebyla. Redaktorka a fotografka jednoduše vybraly pro ně zajímavé autory (nutno zmínit, že se jednalo o mnohé tvůrce v médiích exponované, jako K. Kintera nebo Pasta Oner) a v jeden moment se akci rozhodli stopnout, protože, jak uvedla Danelová by mohly pokračovat do nekonečna.

https://www.irozhlas.cz/kultura/vytvarne-umeni/pasta-oner-ateliery-ceskych-umelcu-pragovka-360-kamera_1805021115_hm

Dalším českým vybraným soutěžícím byla hudební streamovací služba Youradio. Tento projekt se představil především jako první ryze česká služba tohoto typu. Tvrzení o svých kvalitách podporovali autoři projektu počtem registrovaných uživatelů nebo umístěním se v anketě Mobilní aplikace roku. Dále zdůrazňovali, že mají velký počet uživatelů ve věku 35 let a více. Při prvním pohledu jsme se ale museli otázat, jaký je rozdíl mezi Youradiem a aplikací Spotify? Odpovědi se nám nezdáli příliš přesvědčivé; na první pohled je zřejmá grafická odlišnost, obhájci projektu také poukazovali na fakt, že od roku 2018 se v jejich službách vyskytuje i zpravodajství a mluvené slovo. Navíc zaměstnávají hudební dramaturgy, kteří se snaží vytvářet playlisty na míru, zatímco Spotify jen generuje žánrově spřízněnou hudbu. Zdůraznili též, že data poslechovosti a oblíbenosti používají k dalším poznatkům, jako zjištění, zda je nějaká hudební skladba již ohraná nebo ne. Nic z těchto argumentů ale nepřesvědčilo ani nás, ani naše kolegy z festivalové poroty. Projekt bylo možné označit za další, co se svezl na úspěchu streamování hudby. Avšak představení Youradia na festivalu Bohemia Prix Radio podpořilo diskuzi nad důležitostí uživatelské přístupnosti různých internetových verzí rádiového vysílání, nad problematikou autorských práv, dostupnosti hudby, ochrany hudebníků a fungování nahrávacích společností.

https://www.youradio.cz/

Mezi další české projekty se zařadil i Týdeník Respekt se svým tištěným časopisem v audioverzi. Pro své předplatitele nabízí časopis Respekt nově audioverzi vybraných článků. Ačkoliv je v Česku prvním tištěným médiem, které přichází s touto službou, není to zcela nová myšlenka. Inspiraci hledali v zahraničí. Na audioverzi načítaných článků je jistě pozitivní, že jsou teď dostupné pro zrakově postižené nebo pro ty, kterým dlouhodobě či přechodně (senioři, lidé nemocní a po úrazu) způsobuje četba obtíže. Na druhou stranu podmínkou zůstává, že posluchač musí být předplatitelem, a navíc nejsou k dispozici všechny články. Ačkoliv se v Respektu řídí heslem nezjednodušujme psaní, zjednodušme cestu ke čtení, je bez pochyby, že se záměr napsat článek tak, aby mohl být natočen i v audioverzi, nutně promítne do jeho obsahu. Dlouhé a komplikované texty s rozkošatělými souvětími jistě nejsou vhodné pro natočení a lenivý čtenář se proto nestane informovanějším posluchačem.

https://domaci.ihned.cz/c1-61939960-casopis-respekt-je-uz-mozne-nejen-cist-ale-i-poslouchat-zacina-vychazet-v-audioverzi

Posledním tuzemským příspěvkem v kategorii Nová média byl Projekt ´68. Jako autor projektu byl uveden Ondřej Suchan, ale jak nám vysvětlili prezentující, práce se rozdělila mezi tvůrčí týmy a tematické skupiny. Celoroční akce České rozhlasu se snažil zasáhnout do mnoha oblastí, oslovit co nejširší publikum. V jejím rámci proběhly koncerty, konference, výstavy, vznikly samostatné stránky věnující se roku 1968. Pracovníci rozhlasu přinesli mnoho archivního materiálu, reportáží, dokumentů, zorganizovali nejrůznější vzpomínkové akce, které zahrnovaly například výstavu fotografií od  posluchačů, vytvoření multimediální mobilní hry i simulátor virtuální reality, který nabízel různé úhly pohledu na jediný okamžik okupace; vjezd sovětského tanku na náměstí plné demonstrujících lidí. Tvůrci prezentující projekt upozorňovali hlavně na úspěšné zapojení velkého množství lidí, nejen příznivců Českého rozhlasu. Doprovodný projekt putoval i po regionech a nesoustředil se hlavně na Prahu (ačkoliv největší vzpomínková akce se konala na Václavském náměstí). Některé nápady jsme ocenili; třeba zapojení posluchačů do vytváření fotografické výstavy i mapování společensko-kulturního prostředí tehdejší doby nebo podrobná práce s archivy. Český rozhlas se touto akcí přihlásil k odkazu Československého rozhlasu, který hrál při okupaci klíčovou roli. Na druhou stranu se projekt nepřišel s žádným novým pohledem, s něčím osvěžujícím, nepřehodnotil společenský diskurz ani nedal prostor pro ostatní historické události tehdy paralelně probíhající nejen Evropě. Pohled tvůrců byl velmi centralizovaný na Československo, dokonce snad můžeme zmínit, že Slovensko ve vzpomínkových akcích nemělo příliš mnoho prostoru.

Projekt ´68 si přes některé výtky odnesl třetí místo ze soutěžní kategorie Nová média.

https://1968.rozhlas.cz/#event-7578503

V kategorii Nová média se představili i tři zahraniční finalisté. Prvním z nich byl projekt Living with the Gods  z produkce BBC Radio 4. Rozhlasová stanice společně s Britským muzeem zpracovala esenciální náboženské příběhy díky jednotlivým předmětům, které má muzeum ve svých sbírkách. Jednalo se například o sošky, oblečení, obrazy a další objekty. Vznikly krátké animované filmy, které v sobě snoubí poznatky z historie, etnografie, antropologie a oslovit diváka se snaží krátkým metaforickým příběhem. BBC Radio 4 vytvořilo vlastní webové stránky, na kterých jsou umístěny filmy, rozhovory s historiky, etnografy a archeology ale také fotografie objektů, které stály na začátku každého animovaného příběhu. Projekt BBC ocenila porota zvláštní cenou, když se na první tři příčky nedostal. Mezi soutěžícími se vtipkovalo o tom, že nemá cenu se snažit něco představit, pokud už vystoupila BBC se svým projektem. Oceňovali jsme, že nešlo o výklad jednotlivých náboženství, či úvod do religionistiky. Dnešní doba nepřeje osobním natož pak masovým projevům religiozity, víra a náboženské přesvědčení se vytrácí z našeho povědomí, ačkoliv mnoho staletí zásadně formovalo pohled na svět každého jednotlivce. Současně se ale některá náboženství nejsou v našem středoevropském prostředí vítána, natož pochopena. Living with the Gods opět ukazuje na význam náboženství a na to, že bylo zcela přirozené s Bohem či Bohy žít.

https://www.bbc.co.uk/programmes/b09c1mhy

Chronicles of Shared Place je multimediální projekt RT Suisse Romande, frankofonní rozhlasové a televizní švýcarské stanice. Oblíbená švýcarská spisovatelka napsala knihu o pohádkovém příběhu francouzského milionáře, který se kvůli své nemoci rozhodl majetek použít na uskutečnění svého snu a proměnil starý klášter v místo, kde spolu s ním žijí bývalí vězni, pařížští bezdomovci, penzoinované elity z okolí kláštera a také poskytuje azyl poutníkům do Compostely. Na základě této knihy vznikl dvouhodinový rozhlasový dokument, interaktivní webové stránky, či fotografická reportáž. Tento projekt získal druhé místo v kategorii Nová média. Jako nápaditě vybudované byly posouzeny imerzní webové stránky, které nenásilně předávají atmosféru místa. Místo je ústředním motivem, od něj se odvíjí seznámení s jednotlivými obyvateli, jejich životními osudy nebo i s historií kláštera, který se proměnil do místa sounáležitosti. Oceněno bylo i téma projektu; snaha o společné sdílení a život v otevřené komunitě s lidmi napříč společností. Dokument a celý projekt velmi dobře mapuje, že to je možné.

https://partage.thelab.ch/

Posledním finalistou byl projekt nazvaný The Industry, který vznikl v produkci nizozemské Submarine Channel. Průmyslem z názvu je průmysl drogový, kterým je Nizozemí snad až nechvalně proslulé. Projekt vznikl v anglické i v nizozemské jazykové verzi. Jedná se o interaktivní dokument. Divák/posluchač se k němu dostane na interaktivním internetovém serveru. Stránky s ním komunikují a v první fázi mu nabídnou, jak by se chtěl do Nizozemí dostat. Ke každému dopravnímu prostředku se váže jiný způsob přepravy a pašování drog. Na mapě Nizozemí pak stejně jako v jiných geografických aplikacích můžeme donekonečna prohlížet jednotlivé body na mapě, ke kterým se váží popisky výhradně související s drogovým průmyslem. Putujeme-li k jednotlivostem, můžeme najít a přehrát příběhy uživatelů, dealerů, převozníků, zobrazí se nám i autentické prostředí, doplněné o další informace, jako je zvuk ventilátorů v pěstírně marihuany nebo hudba na večírku, kam zavítal dealer. Projekt The Industry ale není nějak fanzinem. Neposkytuje doporučení, není to fanouškovská stránka. Ponechává si objektivizující odstup. Přesto se porotci Mirka Dujina museli zeptat, jaké to pro něj bylo z hlediska vlastního etického nastavení, jestli například neusnadnil práci policii a další represivním složkám. Vladimír 518 byl ještě osobnější a své dotazy mířil přímo ke zkušenosti spoluautora interaktivního dokumentu s omamnými látkami. Na první otázku Dujin reagoval tak, že vše ponechali anonymizované a očištěné od důkazů, spoustu informací bylo navíc sebráno a zkompletováno z tisku a zpravodajských webů. Na druhou otázku reagoval tak, že zkusil pouze marihuanu a není fanouškem jiných substancí. Projekt se dočkal ocenění od studentské poroty a získal první místo v kategorii Nová média. Naše porotní sekce cenila především design, grafiku, interaktivnost a také téma a jeho zpracování. Návykové látky jsou stále do jisté míry tabu. Nejen v oblasti užívání drog a problematice závislosti na nich, ale i v oblasti výroby a distribuce. Dokument odhaluje šedou zóny, ve které se pohybuje neuvěřitelné množství lidí napříč společností, bez toho aby je odsuzoval nebo moralizoval.

https://submarinechannel.com/interactivedoc/the-industry-interactive-documentary-about-the-drugs-industry/

~ Bernardeta Babáková