Audio

Rozhlasové pořady, hudební nahrávky, zvukové dokumenty

Kateřina Hejnarová – Soukromá místa: 5. Švýčarsko

0

Švýcarsko

Zavřel se do staré chaty ve Švýcarsku, nad jídelní stůl pověsil hlavy dvou jelenů, a pro jeho polské jméno jej všichni měli za politického uprchlíka. V 80. letech, kdy se do alpské osady přistěhoval, byli Švýcaři na podobné případy víc než zvyklí. Ale před čím pan Kaminsky, křestního jména neznámého, utíkal doopravdy? Koho tak úzkostlivě chtěl udržet venku, že do dveří vpletl složitý zámek z hodinových strojků?
„Pak ho prý viděli, jak brzo ráno telefonuje z budky dole ve městě, a večer jsem ho našel ležet ve dveřích. Hlavou dovnitř a tělem ven. Snad infarkt … Měl na to věk. Navíc, předtím se musel dost rozzuřit, protože ty dva jeleny vyhodil do sněhu na terasu. Sám jsem je vracel zpátky domů.“

Scénář a režie: Kateřina Hejnarová
Dramaturgie: Petr Vašků
Obsazení: Kateřina Hejnarová (slečna), Petr Vašků (soused)
Použitá hudba: The Caretaker – The loves of my entire life (z alba Everywhere at the end of time, 2016)
Natočeno v květnu 2018.

Kateřina Hejnarová – Soukromá místa: 4. Praha

0

Pořad byl natočen v rámci předmětu Blackbox.
Praha
Scénář a režie: Kateřina Hejnarová
Dramaturgie: Petr Vašků
Obsazení: Jaromír Chmelař (dělník), Rostislav Bezděk (kotelník)
Natočeno v prosinci 2017.

Fej…t…n – Senzační hra studentů

0

48b2bbf5310bbaa75cefb3273ba591fb

Francie, 1924 – potopení obchodní lodi. Velká Británie, 1926 – nepokoje v centru Londýna. Československo, 1930 – požár pražského operního domu. Německo, 1930 – atentát na ministra zahraničí. Spojené státy americké, 1938 – invaze Marťanů.

Víte, co mají tyto zdánlivě nesouvisející události společného? Jde o náměty pěti takzvaných senzačních her (Maremoto, Broadcasting the Barricades, Požár opery, Der minister ist ermordet!, Válka světů).

Tento specifický žánr rozhlasové dramatiky vznikal zejména v počátcích rozhlasového vysílání. Šlo o původní hry, které experimentovaly se zvukovými možnostmi nového média. Jejich cílem bylo zaujmout posluchače zajímavým námětem a formou přerušovaného vysílání a vyvolat senzaci. Ve velké míře měla ona senzace negativní nádech, když byli nezkušení recipienti znechuceni falešnými poplašnými zprávami o tragických událostech. V některých případech dokonce považovali vysílanou rozhlasovou hru za skutečnost, přestože byla řádně ohlášena a otištěna v programu. Na druhou stranu to ale byly právě senzační hry, které autorům otevřely široké možnosti rozhlasového média a zároveň vyvolaly debatu o možné zneužitelnosti tehdy nedotknutelného informačního prostředku. (more…)

Lukáš Tesárek: Doba arogantní

0

2a038bf8180da607c4038ad728a0fa87Posledním dílem v sérií studentských fejetonů se představil student JAMU Lukáš Tesárek, který napsal fejeton Doba arogantní.

Brněnský noční život je krásná věc. Možná je to dáno tím, že je tu na každé ulici víc barů než parkovacích míst, možná zdejší atmosférou – nevím. Ale jisté je, že tady v noci poznáte nemálo lidských charakterů. „A jak už to tak asi bývá“ (což je mimochodem naprosto úžasné vysvětlení chodu věcí na světě), jen povzácnu poznáte charaktery dobré. Naopak ty špatné se vám hrdě odhalují v kvantech.

Například jeden večer jsem byl U Gluma. Nejsem si jistý, dá-li se Glumovi říkat zrovna bar, spíš nalévárna, ale o to teď nejde. Ten večer bylo vevnitř plno, a pár lidí proto postávalo venku, před podnikem. A mezi všemi přítomnými byly i dvě slečny, které seděly na patníku před vchodem. Mezi nimi a vstupními dveřmi byl celý chodník, prostoru ažaž, ale přesto se objevilo jedno individuum… no, zkrátka pán středního věku, co pocítil potřebu dívky slovně zpráskat jako koně, poněvadž z jeho úhlu pohledu mu nejspíš zavazely v průchodu. Zeptal jsem se ho, co mu provedly tak strašného, a jestli je opravdu potřeba, aby chlap jednal s ženami takhle. Načež mi bylo vysvětleno, co jsem zač a kam patřím, a že bych si měl dávat bacha, protože zdejší barman je jeho dobrý kamarád, a jestli si budu vyskakovat, nechá mě odsud vykopat. A na podobné vlně to pokračovalo… (more…)

Natálie Janderová: Mývalí doupě

0

536af8be4770171e2e9e20669c57c45aV sérii letních studentských fejetonů se v poradí čtvrtá představila Natálie Janderová.

“Jednoho krásného květnového dne se můj dětský sen konečně vyplnil. Nebo to alespoň mé osobní doklady oficiálně tvrdily a já jim naivně věřila. Až dnes, s letmým odstupem několika let, si tak nějak uvědomuji, že to přání malého děvčátka bylo poněkud náročnějšího charakteru. A že nestačí pouze čekat, až dospěji.

Po dovršení osmnácti let se homo – rádoby – adultus převelice těší na to, až opustí svou rodnou jeskyni a pozná tu skrytou nádheru světa, pod rodičovským dohledem těžko poznatelnou. Nikdo už mu nebude moci řídit život, bezpochyby plný možného dobrodružství. Zahořklí dospělí nám ve všem takovém brání, že ano? Možná máme částečně pravdu; očividně se nejlépe dospívá skokem do jezera, kdy očekáváme příležitost ukázat vše, co umíme. Místo toho jsme leckdy rádi, když doplaveme co nejdříve ke břehu čubičkou a nelokneme si litrů špinavé vody. Nenecháme se ale ničím vyvést z míry. Však si konečně můžeme dělat, co chceme. Až na menší zádrhel, a sice nechuť zabývat se věcmi přímo pod nosem, jejichž „samo-vyřešení“ bylo dříve samozřejmostí. (more…)

Filip Gažo: Kamarát Vesmír

0

6ca1b77f43099429c9941119ff5aada7V sérii letních studentských fejetonů se dále představil 19letý student JAMU Filip Gažo.

“Hovorí sa, že všetci ľudia sú si niečím podobní. Taktiež sa hovorí, že všetci ľudia sú niečím rozdielni. No a taktiež sa hovorí niekoľko ďalších milión vecí, ako ste už mohli počuť v televízii, v škole, v rozhlase alebo na návšteve u svokrovcov… Jedna z nich je, že existuje niečo viac ako my ľudské stvorenia, alebo ľudské bytosti, ak si trúfate. To niečo môžeme nazvať rôzne. Boh, Osud, Energia, Vesmír. Osobne preferujem Vesmír, z jedného jednoduchého dôvodu. Chcem sa s ním kamarátiť. Mať Boha za kamaráta by sa asi tiež dalo, ale predsa uznajte, ten už je taká väčšia autorita, ako nejaký šéf a s takými sa väčšinou ťažko kamaráti. Osud, ten sa človeku len nudne deje a nič v podstate nerieši. Energia čas na kamarátstvo moc nemá, tá len stále niekde vibruje. Ale vesmír… ten sa s vami aj zahrá. (more…)

Eliška Kánská – Z generace na generaci

0

5ef0d2ddac160278de48460cd16285b5V rámci letního festivalu studentských fejetonů se představí studentka Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadeln fakultě JAMU Eliška Kánská. Její fejeton nese název Z generace na generaci.

Jdu pozdě. O velikosti zpoždění informuje počet nepřijatých hovorů na mém telefonu. Odpovídám stručnou zprávou, už jedu. Dobíhám rozjezd a svůj sportovní výkon rozdýchávám ještě další dvě zastávky.

Víceméně nechtěné doteky spolucestujících ignoruji. Má mysl se zaobírá důležitějším problémem, než je potenciální sexuální obtěžování. Chystám svou omluvu.

Aby nedošlo k omylu, nejsem dvanáctiletá školačka, která se zapovídala s kamarády a teď ji doma čeká průšvih. Jsem dvacetiletá studentka vysoké školy a trávila jsem příjemný večer se svými spolužáky. To ale nic nemění na faktu, že mě v místě mého přechodného bydliště během vysokoškolských studií; čeká … strachující se babička.

Více ve fejetonu, který načetla sama autorka. (text ČRo)

Vysíláno v pořadu Zelný rynk Českého rozhlasu Brno (more…)

Jan Rec: Vezmi tašku do hrsti

0

4047a06d672ea48a2e22468e6105a3e0Fejetonem Jana Rece pod názvem Vezmi tašku do hrsti! zahájil pravidelný letní „festival“ studentských fejetonů, jehož prostřednictvím se vám představují noví tvůrci.

Značná část politického dění letošního roku více či méně souvisí s volbami do našeho čili evropského parlamentu. Mimo jiné se v souvislosti s tím opět začaly ozývat hlasy připisující určité démonické vlastnosti obci jménem Brusel. Celá záležitost je o to pozoruhodnější, že sídlem tohoto našeho parlamentu, jakkoli operuje i v Bruselu a konečně též v Lucemburku, je Štrasburk. Rozhodl jsem se to tedy osobně prověřit.

Musím přiznat, že zklamání, které na mne čekalo, nebylo malé. Město vypadalo právě tak, jak jsem si ho pamatoval z doby před několika lety, kdy jsem tam naposled zavítal. Domy, stromy, lidé – všechno bylo na svém místě. Říkal jsem si, kde že je ten diktát? Zuby mi strachy drkotaly při pomyšlení, že udeří svou plnou silou – tou, o níž tak často slýcháme. Hodiny plynuly, až nakonec uplynul celý den, leč po diktatuře ani stopy. Napadlo mě, že k ní musím Brusel nejprve vyprovokovat. Zkusil jsem tedy přejít nejbližší přechod na červenou. Nic se ale nestalo. Odhodlal jsem se v parku šlápnout na trávník, ale byl jsem jen velmi uctivě požádán, abych nepokračoval dále do květinového záhonu. Pak jsem si zase usmyslil, že snad Bruselova úskočnost jen vyčkává na nestřežený okamžik, že zřejmě u jídla či ve spánku budu vyrušen nebo dokonce přepaden, avšak bylo mi dopřáno navečeřet se dosyta a ze sna jsem dalšího dne procitl až dopoledne, dokonale odpočatý… (celý text ČRo)

Poslouchejte ZDE

Vysíláno v pořadu Zelný rynk Českého rozhlasu Brno. (more…)

Eva Pospíšilová: Služebník

0

4006202--eva-pospisilova-sluzebnik--1-950x0p0

O psychicky nemocném Tomášovi, který vysadí prášky, a Kocourovi, kterého mu seslalo samo nebe. Poslouchejte online do soboty 2. června 2018 na http://prehravac.rozhlas.cz/audio/4006344

Tomáš je zvláštní kluk. Miluje skládání z papíru, šišky s mákem, poslouchání sousedčina zpěvu přes tenké panelákové zdi, chození do obchoďáku a horkou čokoládu se skořicí. Jeho poměrně stereotypní život se změní ve chvíli, kdy v oddělení mléčných výrobků narazí na kocoura, který umí mluvit.

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

Účinkují: Adam Langer, Luboš Veselý, Apolena Veldová, Kamil Halbich, Eva Hacurová, Marie Štípková, Petr Pospíchal, Veronika Lazorčáková, Kateřina Císařová, Kristýna Podzimková, Tereza Krippnerová a členové DRDS (Mateo Klimek, Valentina Bonnet, Nina Rudišová, Lukáš Vejšický). Dramaturgie: Lenka Veverková. Hudební design: Filip Veret. Zvuk: Radim Dlesk. Produkce: Jana Knappová.
Napsala: Eva Pospíšilová
Dramaturgie: Lenka Veverková
Hudba: Filip Veret
Režie: Zuzana Burianová
Natočeno v roce 2018. Premiéra.

Režisérka Zuzana Burianová do hlavní role obsadila studenta činoherního herectví Adama Langera. „Adama znám z DAMU a zároveň si ho pamatuji jako laureáta přehlídky Wolkrův Prostějov, kde na mě kdysi zapůsobila jeho recitace McCarthyho Cesty.“

O hlavní postavě

„Vezmu vás na takovou výpravu. Svět se trochu vychýlil na špatnou stranu. Jsem tu, abych vám tuto nerovnováhu pomohl napravit,“ řekne a přislíbí, že Tomáše dovede za jeho otcem. Co se děje doopravdy a co se pouze odehrává v Tomášově hlavě?

„I když byl Služebník jeho rozhlasový debut, myslím, že Adamův hlas působí u mikrofonu přirozeně a daří se mu neprvoplánově vystihnout křehkost a zranitelnost hlavní postavy.“

O autorce

Eva Pospíšilová je studentka rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Janáčkově akademii múzických umění. Publikovala již dvě povídky a pro rozhlas připravila dokument s názvem Hranice. V současné době pracuje jako scenáristka na projektech pro ČT:D a ve volném čase píše svou první knihu.

Tomáš Soldán, Irina Shkaruba: Kočkožrout

0

27797391_10213427107366634_3202227715119222645_oKdo v této noci zemře a kdo se nasytí?
Rozhlasový Kočkožrout jako dokumentární snímek pomluv a strachu

Mezi postavy, které obývají bavorskou vesnici a tvoří v ní svébytnou skupinu převážně nezaměstnaných a na něco neustále čekajících občanů, přichází Řek. Outsider mezi outsidery. Začíná tak hon, který je poháněn řadou pomluv, cynismem, duševním chátráním a násilím. Smečka obratlovců při něm větří nebezpečí z ničeho – z pouhé přítomnosti vetřelce. Rozehraje tak hru na kočku a na myš.

Rozhlasové zpracování hry Rainera Wernera Fassbindera Kočkožrout, kterou autor v roce 1968 napsal pro mnichovské Divadlo akce, představuje v ústřední roli skupinu vesničanů a jejích rituály, každodenní hygienu u piva a neúprosně se vršící chuť zakousnout se do živého masa. Jen tak. Z nudy.

Kdo je tady Kočkožroutem? A není lepší dopřávat si k jídlu kočky než lidi? Antihrdinové příběhu nejsou schopni k ničemu dojít a celé dny se oddávají pivu, sexu, násilí a korodování mysli. Právě neschopnost kritického myšlení a primitivní a schématické uvažování je později základem nenávisti, která vyústí ve fyzické napadení přistěhovalce. Nevědomky se stávají smečkou, silou, která by ráda ujídala z někoho, kdo je jiný jen proto, že nic jiného na práci není. Pokud je Jorgos Kočkožroutem, tak kdo jsou ti ostatní?

Rozhlasová inscenace Kočkožrouta je vystavěna jako přírodopisný dokumentární snímek, v němž paralelou k příběhu německých vesničanů, pijáků piva a posluchačů vlastenecké rockové hudby, je komentář sledující život a kruté zákony uvnitř zvířecí smečky, ovládané svými nejsilnějšími pudy.

Ve hře se představí Pavel Rímský, Robert Mikluš, Ivan Dejmal, Petra Lorencová, Tereza Páclová, Kateřina Veselá, Pavla Dostálová, Lucie Končoková, Lukáš Král, Miroslav Černý, František Strnad a další obratlovci.
V olomouckém studiu natočil mistr zvuku Zdeněk Prchlík. Dramaturgie Iryna Shkaruba. Režie Tomáš Soldán.

Premiéra v úterý 10.4.2018 ve 20:00 na ČRo3 Vltava.

Go to Top