Posts tagged Alena Blažejovská

Matěj Randár: Trochu jiná ulice

0

Matěj Randár se narodil v září roku 1991 ve Zlíně, ve kterém setrval až do svého odchodu do Brna, kde se od roku 2011 vzdělává na Janáčkově akademii múzických umění v ateliéru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika

V době, kdy jeho vrstevníci zažívali první lásky, je Matěj zažíval také, ale mimo to stíhal i řadu jiných věcí. Hrál na housle (obstojně), věnoval se divadlu (vášnivě), tančil (s vervou), ale i závodně hrál fotbal a stolní tenis (ano, je to tak) a provozoval i jiné bohulibé aktivity. Má-li Matěj hudbu, kávu a prostor pro seberealizaci, není pro své okolí nebezpečný. Těší se, až o sobě bude moci šířit zajímavější informace.

Tak trochu jiná ulice (fejeton)

Nedávno jsem na internetu viděl na jedné stránce s vtipy zajímavý obrázek. Byl na něm člověk nocující na ulici mezi odpadky a pod ním stál nápis: „Běž studovat umění, radili mi. Následuj své srdce, radili mi.“ Jako student umělecké školy jsem se sice moc nezasmál, ale začal jsem přemýšlet právě o lidech, které prakticky denně na ulici potkávám.

Ve Zlíně, kde jsem prožil dosavadní život, s takovými lidmi téměř nepřijdete do styku. Jinak tomu je v Brně, kde necelý rok studuji. S lidmi bez domova se setkáte celkem běžně. Jakožto osoba citlivá a zároveň systematicky a analyticky uvažující jsem využil své zostřené pozornosti na tuto skupinu obyvatel Brna a přináším vám jejich typologii.

Ještě dodám, že za člověka žijícího na ulici považuji toho, kdo si všechen svůj majetek nebo jeho převážnou část nosí většinou s sebou.

Tak tedy:

Typ první: hudebník

Hudebník sedí nebo stojí nejčastěji s kytarou, africkým bubnem nebo harmonikou a hraje známé hity. Hudební gurmán by drobné raději snědl, než by je dal za takovou interpretaci své oblíbené písně, ale o hudbu tady vlastně ani nejde. Velká většina lidí, kteří hudebníkovi peníz do klobouku vhodí, zpravidla po deseti krocích neví, co ten člověk hrál. Někdy ani na co to hrál. Ale sympatické je, že si ten peníz snaží zasloužit.

Typ druhý: pejskař

Pejskař sedí na zemi v objetí se psem, nebo vedle něj. Jako živý obraz oba čekají, až jim někdo něco hodí do čepice. Pejskaře dělíme ještě na dva další typy. První, se psem kamarádem, je vděčný, i když mu do klobouku místo mincí vložíte psí konzervu. Druhý typ, se psem vábničkou, o potravu pro psa zpravidla nestojí. (more…)

Alena Blažejovská: Audiovizuální kabinet

0

Audiovizuální kabinet je součástní literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Český rozhlas Brno v jeho rámci nabízí veřejný poslech rozhlasových nahrávek, které vznikly v literárně dramatické redakci převážně v posledním desetiletí, a úzce souvisí s prezentací osobností spisovatelů, dramatiků, překladatelů a literárních vědců. Mnohé z osobností živě spolumoderují jednotlivé večery nebo se po poslechu pořadů účastní veřejné diskuse.

Audiokabinet Českého rozhlasu Brno — veřejný poslech rozhlasových nahrávek, které vznikly v literárně dramatické redakci. Mnohé z osobností živě spolumoderují jednotlivé večery nebo se po poslechu pořadů účastní diskuze. Letošní 3. ročník proběhne ve dnech 9. až 22. července 2012 vždy od 17.30 hodin.

Součástí programu je dokumentární tvorba režiséra Radima Nejedlého (Fenomény dneška), rozhlasové hry dramaturgyně Hany Hložkové (Rakouské osobnosti a dramata) a vybrané autorské pořady redaktorek Olgy Jeřábkové (Slavná výročí letošního roku) a Aleny Blažejovské (Difa JAMU + zakončení Audiokabinetu).

Program letošního Audiovizuálního kabinetu

 

Alena Blažejovská: Mája, máma a Mahámája

0

Mája je malá blonďatá holčička. Její máma je malířka a učitelka buddhismu, jmenuje se Veronika Černá. A Mahámája je jméno, které se dává matce historického Buddhy Šákjamuniho. „Mahá“ znamená velká. Až bude malá Mája velká, bude taky buddhistka jako její máma?

Tibeťané se někdy diví, jak malou úctu chováme na Západě ke svým matkám. Co říká buddhismus o mateřství? A jaké jsou ženy-matky, které u nás konvertovaly k buddhismu? Proměnilo to jejich přístup k mateřství – k dětem a také k jejich vlastním matkám?

Na tyto otázky hledá odpověď dokument Aleny Blažejovské, který vysíláme ke Dni matek. Dramaturgie Lenka Svobodová, režie Yvona Žertová, mistr zvuku Tomáš Gsollhofer. (text ČRo)

Vysíláno bylo 13. května 2012 v 18,05 na ČRo 2 – Praha

Záznam pořadu ve zvukovém archivu Českého rozhlasu

Alena Blažejovská: Barikáda z knih

0

Ročně u nás vychází 17 tisíc knih. Z některých svazků vyrostla 5. května 2011 barikáda na Karlově mostě, tzv. DPHráz.

Po roce 1989 se Tomáš Czernin i s rakouskou manželkou Ursulou vrátil do Československa a stejně jako ostatní příslušníci české šlechty pocítil povinnost postarat se o dávné dědictví předků, obnovit tradici.

Došlo k tomu v rámci Výzvy na obranu knih, kterou vyhlásil Svaz českých nakladatelů a knihkupců v zápase proti zvýšení DPH na knihy.

Jsme čtenářská velmoc a utrácet za knihy jsme zvyklí. Pokud se zajímáte o to, jak v průzkumu dopadly další mýty o vztahu obyvatel České republiky ke knize, poslouchejte dokument Aleny Blažejovské.

Kromě Miroslava Balaštíka a Jiřího Trávníčka nás světem knih a dalších médií provede knihovník, divadelník, sběratel gramofonových desek, milovník dýmek a tvůrce internetových stránek Panáček v říši mluveného slova Přemysl Hnilička. (text ČRo)

Pořad uslyšíte v neděli 4. 3. 2012 ve 22:05 na Dvojce ČRo.

Stránky pořadu na www. rozhlas.cz

Alena Blažejovská: Nemuset, ale moci

0

Předneseno na semináři na téma „Vyrůstá nám nová generace rozhlasáků?“, pořádaném Sdružením pro rozhlasovou tvorbu ve spolupráci s Českým rozhlasem v rámci Prix Bohemia Radio 2011 v Poděbradech 13. října 2011.

„Rozhlas má zajisté mnoho přátel a sotva se najde někdo, kdo by chěl popírati jeho dobré vlastnosti a možnosti. Všecky dosud uspořádané ankety přinesly v tom smyslu četné doklady o mínění, skoro vesměs sympatickém, uměleckých i vědeckých pracovníků,“ píše v roce 1940 František Kožík v knize Rozhlasové umění a pokračuje: „Pokud jde však o rozhlasové umění samotné, narážíme u těch, kteří by se měli státi jeho tvůrci, na jakýsi chlad. Za tímto chladem se viditelně skrývá nejistota, o níž je už těžko říci, zda je zaviněna naivitou, zlou vůlí, či opravdu jen neinformovaností.“

Nepřestává mě překvapovat, že v této dávné publikaci najdu vždy přiléhavý citát k jakémukoli rozhlasovému tématu či problému. Jako by od Kožíkových dob nebyl o rozhlase napsán podobně komplexní (a přitom stručný), lyricky (a přitom emfaticky) formulovaný text. Je to vlastně učebnice, přinášející podněty a rady pro tvůrce i posluchače rozhlasu. Používáme ji se studenty dodnes, přestože nás od jejího vydání dělí 70 let. Během nich se tehdy ještě relativně nové, prosazující se rozhlasové médium postupně dostalo do situace, kdy se pokouší obstát v konkurenčním prostředí, kde na sebe čím dál křiklavějšími způsoby obracejí pozornost audiovizuální média a sociální sítě. Mluvím o tom proto, abych citovanou pasáž parafrázovala formou otázky: Narážíme dnes u těch, kteří by se měli stát tvůrci rozhlasového umění, na chlad? A pokud ano, čím je to zaviněno? (more…)

Alena Blažejovská: Hrdinové (Buddhismus na západě II.)

0

Už v 8. století Tibeťané předpovídali, že se buddhismus přenese na Západ, až bude ohnivý vůl jezdit na kolech, železný pták létat po obloze a Tibeťané se rozlezou po celém světě jako mravenci …

Ve 20. století, a zejména po čínské invazi do Tibetu v roce 1951, kdy došlo k masivní emigraci Tibeťanů, se to skutečně stalo. Dokument Aleny Blažejovské k Mezinárodnímu dni Tibetu představí Brňana Miroslava Hrdinu, studenta tibetské buddhistické školy Karma Kagjü, i další hrdiny procesu záchrany tibetského kulturního a duchovního dědictví. Uslyšíme ve 22:05 hodin na vlnách Dvojky.

Premiéra pořadu byla 6.3.2011 na ČRo 2 – Praha

Pořad si můžete poslechnout v audio archivu Českého rozhlasu

Stránky pořadu na www.rozhlas.cz

Sborník: RTDS dnes & zítra

0

Cílem tohoto sborníku/sbírky bylo oslovit pedagogy Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky a získat od nich jejich názor na jeho současnou podobu i na možný budoucí vývoj.

Ateliér letos dosáhl osmnácti let věku, tedy, podle lidských měřítek, plnoletosti. Avšak oproti člověku, jenž s dospělostí musí převzít veškerou odpovědnost za své činy sám, ateliér je věc neschopná vlastního uvažování a svobodného rozhodování. To musí činit lidé, kteří ateliér utvářejí. A těmi jsou v první řadě pedagogové oboru.

Sborník RTDS (.pdf)

Antonín Přidal: Riziko Trvalé Doufání Silné
Jan Gogola: Jak (se) učit psát
Alena Blažejovská: Několik poznámek ke koncepci oboru RTDS
Pavel Aujezdský: A kam na ty nápady chodíte vy?
Jiří Vanýsek: Úcta k postavě
Hana Slavíková: Cesta sebe-vědomého mediálního tvůrce ke střetu s realitou
Marek Hlavica: Přestupní stanice RTDS
Michal Bureš: O RTDS
Jan Gogola ml.: Zdravice z Prahy

Go to Top