Posts tagged Bára Voráčová

Barbora Schneiderová: Festival Storytelling! 2015

0

hra Čas na ŠtvaniciRáda bych Vás touto cestou pozvala na jedinečný festival Storytelling! 2015 (24. 10. Praha a 7. 11. Brno) a pražské také na příběhovou bojovku – ostrovní hru Čas na Štvanici, kterých se můžete zúčastnit pár kliky a koupí lístku právě přes HITHIT – tímto rezervováním místa nám totiž také pomůžete festival uskutečnit a budeme vám neskonale vděční už napořád.

Kromě lístků na festival a hru nabízíme i jiné odměny – osobní příběhy jen pro vás, účast na workshopech apod., takže kdo jste ještě nezkusili náš workshop, můžete se do toho pustit právě teď.

Moc děkujeme za jakoukoliv podporu, poslání dalším přátelům nebo prostě držení palců a těším se, že se potkáme na nějaké z našich přibývajících akcí!

Mějte se moc hezky!

Za příběháře
Bára Schneiderová (Voráčová)

odkaz na HITHIT: https://www.hithit.com/cs/project/1670/festival-storytelling-2015-a-ostrovni-bojovka

video upoutávka:

www.story-telling.cz

Storytelling! 2015

Barbora Schneiderová: SLOVOSLEDI: Ve vlastní šťávě: 2015

0
A2-Slovosledi-03-01_convertedVážení a milí,
 
ráda bych Vás touto cestou pozvala na sobotní premiéru nové inscenace osobních příběhů vypravěčského souboru SLOVOSLEDI: Ve vlastní šťávě: 2015. 
 
Stejně jako loni proběhne premiéra tohoto kavárenského vyprávění, v němž se vypravěči dělí s publikem o svá niterná témata, myšlenkové pochody (a humor, který z nich pramení) v prostorách brněnské kavárny Galeryje 9 na Lidické ulici, a to v 19:30. Pod vedením lektora Matěje Záhoříka se představí 4 vypravěči a 4 nové příběhy. Všichni jste srdečně zváni!
Anotace:
Ostře sleďované vyprávění o modři ptáků, výpravách za dospělostí a pravých nefalšovaných úderech na komoru. Spíž. Nebeskou bránu. Zachrání tě drak? Láska? Napětí? Ano?
 
Bezprostřední kavárenské vyprávění příběhů. Humor jako prostředek hospodské psychoterapie. Obyčejná dobrodružství stále dokola prožívaného.
 
VSTUPNÉ A PŘINESENÉ JÍDLO NA RAUT: DOBROVOLNÉ
 
Letos to v Galeryji však nekončí pouze premiérou! Každou další poslední sobotu v měsíci (poprvé 28. února) se otevře Galeryje 9 všem, kteří mají o vyprávění zájem, nejen těm, kteří rádi poslouchají, ale především těm, kteří chtějí sami vyprávět. Storytelling o. s. zahajuje nový projekt Příběhové kavárny s cílem rozvyprávět návštěvníky. Ti z vás, kteří by si rádi vyzkoušeli povyprávět krátké příběhy a chtěli se naučit některá storytellingová cvičení a vypravěčské fígle, najdou v Galeryji 9 alias Galeryji příběhů útočiště. Vyprávět bude každý přibližně pět minut na předem stanovené téma a pod vedením jednoho ze členů sdružení, který vás provede večerem.
 
První téma pro únorovou Galeryji příběhů společně s Vámi vybereme tuto sobotu po premiéře.
Budeme rádi, budete-li u toho s námi.
 
Hezké dny plné inspirativních příběhů,
moc vás za celý Storytelling zdravím!
 
Bára

Barbora Voráčová: Vendo

0

3261261--bara-voracova--1-300x200p0Rozhlasová koláž na motivy života a díla fotografa, básníka a prozaika Václava Ryčla. Portrét předčasně zesnulého umělce.

Poslouchejte na Vltavě 30. listopadu 2014 v 19:01. Po odvysílání se hra objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do soboty 6. prosince 2014.

Drama Vendo je sugestivní příběh o nadaném člověku, vzdorujícím vážným psychickým problémům, které se staly takřka „prokletím“ celé rodiny. Pozvolna se v něm střídají nálady spojené se soukromým životem, návštěvami psychiatrů, ale také s vnitřním světem a myšlenkami tohoto veřejnosti nepříliš známého tvůrce. Specifickým motivem hry je téma Ryčlovy mýtické „země vrabců“, území, do kterého uniká z reality, a které mu dodává sílu k tomu, aby se pokusil začlenit do norem tehdejší společnosti.

Původní veze textu, koncipovaná do podoby rozhlasového pásma, vznikla jako absolventský projekt na JAMU v roce 2011 (pod vedením Marka Horoščáka). Vycházela z dokumentárních podkladů, získaných díky Václavu Huptychovi – správci pozůstalosti Václava Ryčla a konzultacemi s arteterapeutkou Beatou Albrich. Je z ní dobře patrné, že životopisné reálie a Ryčlovu tvorbu Bára Voráčová důkladně studovala – z konkrétních děl, korespondence, či chorobopisu.

Přerod do podoby určené pro debut v rámci cyklu Hry a dokumenty nové generace se uskutečnil na přelomu roku 2013/14. V textu byly výrazně posíleny dialogy a dramatické situace, došlo na redukování pasáží informativního charakteru a vznikla postava Dory, coby „vypravěče“ příběhu.

Pro inscenační podobu hry je charakteristický prudký sled střídajících se událostí. Výjevy ze skutečného života, jsou rytmicky prolínány s vnitřním světem titulní postavy. Touhy a rozpory komplikované osobnosti s uměleckým talentem posluchači předává zejména interpret hlavní role. Podmanivou atmosféru jeho rmutného bytí však podporuje kombinace jemně neurotizující rockové hudby a směsi běžných denních zvuků. Zprvu takřka zběsilé tempo zvukového vyprávění se pozvolna uklidňuje v souvislosti s tím, jak bezvýchodná je situace hlavního hrdiny. Vendo je hrou pro náročnější posluchače, kteří ocení právě i kontrasty mezi herectvím a zvukem.

Barbora Voráčová (nar. 1987), nyní Schneiderová, je absolventkou brněnské JAMU v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Při studiu se věnovala psaní divadelních a rozhlasových her a objevování metody zvané „storytelling“ – vyprávění příběhů. Tuto disciplínu studovala na Oslo University College a jako stážistka ve Skotském storytellingovém centru v Edinburghu. Její zájem vždy směřoval k psanému i mluvenému slovu. V podání olomouckého Divadla na cucky vzniklo v roce 2008 rozhlasové provedení jejího textu Kabaret Kaldera, který je v témže divadle uváděn už sedm let. V současnosti se věnuje autorské tvorbě, vede dílny vyprávění, cestuje a sbírá příběhy. Je dramaturgyní Divadla na cucky a ředitelkou Storytelling o.s. (text ČRo)

Účinkují: Vendo (Michal Isteník), Dora (Sára Venclovská), Maminka (Ivana Hloužková), Otec (Radoslav Šopík), Doktorka (Eva Lesáková), Psychiatr 1 (Vladimír Hauser), Psychiatr 2 (Jakub Šafránek), Žena z Linky důvěry (Jana Stefanka), Muž z vesnice (Zdeněk Truhlář)

Autorka: Barbora Voráčová
Dramaturgie: Hana Hložková
Zvukový mistr: Josef Daněk
Hudba: Ondřej Kyas
Režie: Lukáš Kopecký

V Brně natočila Tvůrčí skupina Regiony v roce 2014.

Barbora Voráčová: Slovosledi

0
Untitled-1Slovosledi: Slovosledi ve vlastní šťávě

v sobotu 1. února v 19.30
kavárna Galeryje 9, Lidická 9, Brno

vstupné: 50 Kč
Storytelling: Barbora Voráčová
Dramaturgie: Petr Pláteník
Vypráví: Dominika Šindelková, Markéta Holá, Matěj Záhořík a Jiří Šmirk

Slovosledi ve vlastní šťávě aneb když vypravěči vypráví příběhy o sobě v první osobě. A nebo o Jardovi. Nebo o tom, proč vousy rostou jenom chytrým lidem. O holkách a poštolkách. Kdo a proč plakal v kanceláři newyorské letištní ochranky?

Bezprostřední kavárenské vyprávění příběhů, tak jak ho znáte ze života. Humor jako prostředek hospodské psychoterapie. Obyčejná dobrodružství stále dokola prožívaného.

Kavárenský storytelling produkčně zajišťuje Storytelling o.s..

SONY DSC

Vánoční večírek RTDS

0

Ve čtvrtek 19.12. proběhl vánoční večírek RTDS. Dopadl dobře. V novém roce na shledanou.

DSC3667

DSC3675

DSC3702

DSC3878

DSC3889

DSC3912

DSC3953

DSC3964

DSC3982

DSC4057

DSC4070

DSC4051Photo © Marek Hlavica

Barbora Voráčová: Krávy

0

Příspěvek Barbory Voráčové z jejího blogu o pobytu na farmě v Norsku.

Dnes jsem měla v plánu napsat článek o tom, jak vlastně takový den na farmě vypadá… Takový náš den na naší farmě… A pak mi běhaly myšlenky kolem a houfovaly se a stejně tak probíhal můj dnešní den, že jsem si sama pro sebe nějak pořád vysvětlovala, co to znamená spojení já a krávy. Vlastně se teď sama pozastavuji nad tím, že jsem na takové přemítání měla celý den čas, hezké. To se může stát jenom tady… Dorotka už psala, že u toho uklízení kravích hoven se prostě nejlíp přemýšlí. Nevíme, proč zrovna uklízení kravinců a ne třeba hrabání trávy má v sobě tento sebezpytující očistný účinek, ale zjistily jsme to obě.

Můj vztah ke kravám se za dva týdny, co jsme tady, což je hodně vzhledem k… a málo vzhledem k… (doplňte si, jak je libo, v tom já mám jasno), dost rychle proměňuje a vyvíjí a trochu je taky jako na houpačce, dnes například poměrně u země. Nejdřív jsem byla v šoku z toho, že se opravdu budu starat o tato stvoření (ano, městské blbce došlo, že opravdu odjela pracovat na farmu s krávami), která ve mně absolutně nebyla schopná vyvolat nějaký cit, natož sympatie, jen čirou hrůzu. Určitou chvíli mi trvalo si přiznat, že tyto obrovské hroudy masa jsou opravdu zvířata a že jako zvířata myslí a chovají se. V této souvislosti pro mě byla docela značná překážka si připustit, že mi krávy nechtějí ublížit, v podstatě doteď si tím nejsem tak úplně jistá…

Dobře tedy, jsou to zvířata, o která se staráme, jsou to zvířata, mají mezi sebou vztahy, starají se o sebe, bojují mezi sebou, je to nějaké společenství. Jsou to stádní tvorové, kam jedna, tam druhá a naopak, výborně. Postupujeme. Začíná být mezi námi určitá míra tolerance a pochopení. Opravdu mezi námi? Z obou stran? Farmář na nás stále mluvil v hodně povznesených pojmech, že musíme krávě věřit, že ona pozná, když jsme ve stresu a to nemá ráda, takže se nás bude bát. (Kráva? Bát mě? Ona se zbláznila? To já jsem k smrti vyděšená a neustále mám před očima představu zpomaleného záběru, jak mě kráva kope, já padám na betonové koryto, které je plné kravích sraček, rozbíjím si o něj hlavu a umírám mezi hovnama, protože jsem jela lačná po penězích a “dobrodružství” – haha –  pracovat na farmu se zvířaty, která jsem viděla jen z okna vlaku.)

Nejvíc mi pomohl moment, kdy jsme se farmáře na něco ptaly ohledně krávy, která si není schopná zapamatovat své místo a on řekl bez jakýchkoliv okolků: “Ano, to je ta kráva, co je úplně blbá.” Tahle věta byla tak strašně uvolňující po všech citacích kraví duše, že jsem měla konečně pocit, že to tady zvládnu. Že jsou krávy opravdu zvířata a že mám přece doma psa a ten mě (někdy) poslouchá (trochu). Tak jo, tak to zvládneme! Spolu, co, krávy? Velmi signifikantní pro náš vztah ke kravám je to, že si je neustále pojmenováváme názvy jiných zvířat. Když k nim přistupujeme je dojit, říkáme jim laškovně “kočky”, telata mají jména jako “lama”, “beránek” (k tomu se ještě vrátím) nebo “koza”. Evidentně se tu objevuje něco jako kraví problém, respektive jistá ambivalence!

My víme, že jsou ty krávy hodné a ony opravdu jsou a nechtějí nikomu vědomě ublížit, ale copak já vím, co berou jako útok, čemu rozumějí tak, že je ohrožuju? Ano a to je přesně to ono, kde selhává zbytečné přemýšlení a musí přijít na řadu vnímání. Byla jsem nevýslovně dojatá, když mi farmář vysvětlil, proč kráva odkopává telata, když chtějí pít její mléko. Bylo to proto, že její vlastní tele nechtělo z nějakého důvodu pít, zatímco ale ta cizí se k ní hrnula jako o závod a ona chtěla nechat mléko pro svoje vlastní tele. Byla to jenom obrana, chtěla dát napít tomu svému, a proto odháněla ostatní telata, kdyby tam to její bylo s nimi, nebyl by žádný problém a nechala by je pít všechny. Prostě kraví máma, jednoduché, jasné, naprosto čisté, bezelstné, upřímné. Ačkoliv já se bojím a nechápu, proč tak zuřivě odhání telata, ona jen používá instinkt a jedná.

Po dvou týdnech na farmě při každodenním pozorování krav docházím k mnoha různým výsledkům, stále se ale někam vyvíjejícím. Kam přesně, to ještě nějak sama nevím, asi k nějakému vysvětlení. Nenapsala jsem vztahu, tím si nejsem tak docela jistá, i když bych chtěla a třeba Beránek je neskonale dojemný malý býček, který se dívá jako umírající srnečka, ale vztah jako opravdu? Vztah? Co já vím teď, ještě tu budu dlouho… Ale ať se snažím jak se snažím, stejně tomu nerozumím. Jak může něco tak neohrabaného, obrovského, neforemného a v podstatě velmi nesympatického jako je kráva vytvářet jednu z nejúžasnějších věcí na světě – mléko. Je čtvrt na jednu v noci, venku je šero a já jsem chtěla jít dnes spát brzo…

Barbora Voráčová: Saga III.

0

Bohové se zrodili z kamenů, nohy a paže zplodily obry. Člověk je opracovaným kmenem, který vyvrhlo na souš moře. Až když někdo nakreslí příběh jeho skutků, může být člověk pokládán za nesmrtelného. Tři formy, dva vypravěči, jeden příběh.

Autorská inscenace nazkoušená metodou storytellingu.

Storytelling: Barbora Voráčová
Dramaturgie: Petr Pláteník
Vypráví: Adéla Nesrstová a Matěj Záhořík

Po premiéře pravý severský raut s finským překvapením!
Hudba: Pjörk

Premiéra dnes v 19:30

W7 – kulturní a komunitní prostor, Wurmova 7, Olomouc

Barbora Voráčová: Storytelling v divadle

0

Jestli rádi posloucháte příběhy, mohl by vás zajímat nový fenomén storytelling. Jde o divadelní disciplínu, která funguje i v dalších uměleckých oblastech. Barbora Voráčová storytelling vystudovala v norském Oslu a po návratu do Česka ho začala realizovat ve spolupráci s Divadlem na cucky, se souborem Damúza nebo s Petrou Tejnorovou. Aktuálně uvádí storytellingovou hru Všichni Teigeho muži.

Proč storytelling, a ne jen jednoduše vyprávění? Čím se storytelling od vyprávění, tak jak ho známe a sami používáme, liší? Jak vypadá divadelní představení na bázi storytellingu? Poslechněte si rozhovor s Barborou Voráčovou a vypravěčem Matějem Záhoříkem, který přidal konkrétní ukázku.

Poslouchejte na stránkách Českého rozhlasu

Pokud vás tenhle přístup k vyprávění zaujal, podívejte se na www.story-telling.cz. Kromě hry Všichni Teigeho muži bude mít brzy premiéru i novinka Saga III. Vznikla ve spolupráci s Divadlem na cucky a jde o storytelling o severské mytologii. V procesu je také nové představení na téma národního obrození, které se představí v září na festivalu Vyšehrátky v Praze.  (text ČRo)

Barbora Voráčová: Storytelling

0

Storytelling – inscenace, workshopy, výukové programy aneb jak být napůl spisovatelem a napůl hercem, jak vyprávět příběh.

Sdružení Storytelling se jako první v České republice cíleně věnuje metodě storytellingu podle norské školy. Klade si za cíl vytvářet a sledovat síť vypravěčů, pořádat workshopy a zasadit se o rozvoj storytellingu nejen do umění, ale také do školství. Storytelling zaštiťuje soubor Slovosledi, který měl v únoru 2013 premiéru inscenace Všichni Teigeho muži o poetistických umělcích.

Lektorka: Barbora Voráčová

Produkce: Kristýna Břečková, Jana Burešová

Storytelling – vyprávění (workshop v Divadle na cucky, Olomouc):

Barbora Voráčová: Tell me a story workshop

0

Ukázková lekce a živé vystoupení storytellingu

Příběhy. Jak je vymyslet, napsat a odvyprávět na jevišti – osobitý scenáristický a performerský styl nové anglické storytellingové dílny představí v ukázkové lekci lektorky storytellingu a angličtiny Barbora Voráčová a Táňa Zabloudilová. Prezentace několika her, vyprávění v angličtině a také krátké představení herečky olomouckého Divadla na cucky, která předvede příběh z inscenace Jsem nebe.

Kde: UNTR – divadelní prostor kavárny Falk, Gorkého 12, Brno

Kdy: v úterý 24. ledna od 18.00 hod.

Vstup: zdarma

Délka: 1 hod. 15 min.

Další informace: Facebook, Web, Divadlo na cuckyTrailer

Go to Top