Posts tagged dokumentární film

Veronika Pospíšilová: Gratia

0

11048744_1022351927793627_2214962793859111427_nSrdečně zveme na premiéru dokumetárního krátkometrážního filmu Veroniky Pospíšilové o mnišce klarisce s řádovým jménem GRATIA.

Premiéra filmu se uskuteční již příští středu 29.4. ve 20.00 v malém sále kina ART a bude doprovozena dvěma dalšími studentskými projekcemi, přičemž jedna z nich bude též s duchovní tematikou. Více zde

Gratia je řádové jméno sestry klarisky, žijící v klášteře v Brně – Soběšicích. Řád klarisek se kromě chudoby vyznačuje životem v klauzuře. Sestry z prostoru klauzury vycházejí jen výjimečně. Proč je duchovní život v klauzuře důležitý? Jaká je jejich konfrontace s okolním světem, pokud se ven dostanou? Co to vlastně klauzura je? Existuje klauzura srdce? Film se pokouší nahlédnout do řeholního života sestry Gratie, přiblížit její hodnoty a smýšlení. Snaží se také hledat hranice mezi vnitřním a vnějším světem, hranice svobody. Můžeme být svobodni v nesvobodě? A nesvobodni ve svobodě?

Kamera: Petra Kateřina Bučková, Petr Kačírek
Zvuk: Rebeka Uličná
Střih: Petr Kačírek
Námět, režie: Veronika Pospíšilová

Miroslav Vlček: #OSAfilm

0

Výstřižek#osafilm je projekt, který si klade za cíl poskytnou komplexní náhled do problematiky autorských práv v oblasti hudby. Téměř hodinový dokument je základem pro diskusi, kterou se snaží autoři po každé z projekcí vyvolat.

Základom projektu je dokumentárny film, ktorý vznikal na prelome rokov 2014 a 2015.

Premiéra filmu je naplánovaná na 23.4. v jednej z kaviarní v Brne (podrobnosti upresníme). Po projekcii bude nasledovať diskusia na tému autorských práv. S týmto formátom, projekcia a diskusia, by sme chceli prísť do viacerých miest v Českej i Slovenskej republike (Praha, Plzeň, Olomouc, Zlín, Bratislava, Košice…).

Autormi projektu sú Miroslav Vlček (režie a scénář) a Tomáš Chalupský (kamera a scénář), nezávislí filmári z Brna. Svojimi odbornými radami výrazne prispel i JUDr. Matěj Myška, ktorý sa na Právnickej fakulte Masarykovej univerzity zaoberá prevažne autorským právom.

V dokumente vystúpili:
Roman Strejček – předseda představenstva OSA,
Petr Pylypov – organizátor koncertov,
Marián Greksa – hudobník,
Jan Řepka – hudobník a organizátor domácich koncertov,
Lucie Vítková – skladateľka, hudobníčka, performerka,
Pavel Zeman – ředitel odboru autorského práva Ministerstva kultury ČR,
Milan Páleš – vydavateľ,
Juraj Filas – skladateľ

www.osafilm.cz
www.facebook.com/osafilm

Kateřina Chvátalová: Jihlavský festival dokumentárních filmů jako trvalá láska

0

3279083--mfdf-v-jihlave--1-300x200p0Osmnáctý podzim, kdy se v Jihlavě sešli ti, kteří mají rádi filmový, televizní, ale i rozhlasový dokument.

Prostor pro aktuální tvorbu se rozšiřuje do všech stran. Sekce zaměřené na české prostředí, vítání zahraničních autorů i dokumentární fúze.

Tak vypadal letos mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava. Především je to ale trvalá láska. Osobní.

Festivalová Jihlava má svou vlastní a jedinečnou atmosféru. Stěží se přechod z léta do zimy skrze několik podzimních dnů strávených na Vysočině popisuje tak, aby byl citelný. Tahle utlumená doba se stává svátkem pro hosty i účastníky.

Jak Jihlavu vnímají místní obyvatelé? Osmnáct let vědí, že tu festival je. Jaké byly jeho začátky? “Byla to studentská akce. A všechny ty kluky, co si to vymysleli, jsme milovaly.” Koho můžete potkat v předsálí? Třeba Apolenu Rychlíkovou, dokumentaristku, aktivistku a brněnskou rodačku.

Reportážní retrospektivu natočila pro Zelný rynk absolventka JAMU Kateřina Chvátalová. (text ČRo)

Poslouchejte ZDE

Iveta Novotná: The Czech Soul /Česká duše/

0

VýstřižekDokumentární film o Češích s Američanem v hlavní roli.

Námět, střih a režie: Iveta Novotná
Scénář: Adrian Hundhausen
Kamera a dramaturgie: Jakub Votýpka
Zvuk: Lukáš Novotný
Produkce: Barbora Rosochová
Pedagogické vedení: Marek Hlavica

Hrají:
Adrian Hundhausen, Barbora Goldmannová, Veronika Gazarjan, Jakub Urbánek, Jonáš Florián, Klára Jírovská, Karla Kočvarová, Marie Venclů, Tomáš Šplíchal, Doubravka Brávková, Alena Vognárková a koucour Pasternak.

Natočeno v rámci předmětu Audiovizuální projekt na DIFA JAMU v roce 2014.

Tereza Reková: Babylon – Radana Parmová

0

ctKde žiju a proč? Jedinečná dokumentární řada osudů těch, kteří nosí nálepku cizinec

Zora Zámečníková

„Miluji Anglii a Angličany! Užívám si toho, jak se chovají k sobě, k zákazníkům v obchodech, na úřadech, ve službách, jak jsou milí a ochotní. Je to prostě národní dril ve slušném chování. A pak – jsem jim nesmírně vděčná za laskavé a nepředpojaté přijetí, za možnosti, které oni nabízejí každému člověku, aby mohl začít nový život. Dostala jsem šanci i v pokročilejším věku psychicky se zotavit po tom, co jsem zažila v Čechách, a mám touhu to Anglii vrátit. Třeba tím, že budu ‚naplňovat odkaz českého národa v praxi‘ ve své české školičce.“ To je vyznání Mgr. Zory Zámečníkové, která už více než sedm let žije v Manchesteru.

Narodila se v Bílovci, vystudovala Pedagogickou fakultu a učila v několika základních školách v Čechách a na Moravě. Po listopadu 1989 začala se svým bývalým manželem podnikat, ale nedopadlo to dobře a ona si prožila hodně svízelné období. Když po letech, kdy přišla o všechno, majetek i rodinu, se znovu postavila na nohy, rozhodla se odejít za hranice a začít nový život. Zemí vyvolenou se jí stala Anglie.

Radana Parmová

Na ostravském Biskupském gymnáziu učí Radana Parmová češtinu, angličtinu, výtvarnou výchovu, vedle toho sama maluje a fascinuje ji romská kultura. Proto se o Romy začala více zajímat. V průběhu let nacházela čím dál více spojitostí mezi svým životem a životem Romů. A i když sama Romka není, rozhodla se mezi ně proniknout. Nedaleko jejího bydliště je známá ostravská romská kolonie Bedřiška. Sama se rozhodla poznat lidi, kteří tam žijí. Na první návštěvu kolonie vyrazila jen se skicákem a pastelkami. Pomocí kresby a obrovské empatie získala přízeň dětí, a od toho byl jen krůček k tomu, aby ji přijaly i rodiny.

Radaniny názory mají dost daleko k učesaným oficiálním prohlášením o řešení romské problematiky – je dost svérázná, někdy až nepříjemně upřímná, ale čiší z ní neuvěřitelná lidskost a touha pomáhat. Nejen řečmi či planými prohlášeními. Každý sebemenší úspěch romských dětí, které díky její pomoci třeba dokončí školu, bere jako své malé vítězství… (text ČT)

Scénář části Radana Parmová (od 13 minuty) napsala a redaktorkou byla Tereza Reková

Záznam pořadu ZDE

Markéta Sára Valnohová: Mrtvá, Smutná, těhotná

0

MrtváDokumentární film uvedený v pořadu ČT Průvan 26. května.

Průvan – Filmový magazín, jehož obsah tvoří ukázky ze studentských filmů a rozhovory s autory. Součástí pořadu je také rubrika Návštěva, která vždy představuje výraznou filmařskou osobnost, jež má i blízký vztah k filmovému školství a ovlivňuje i budoucí filmaře

Květnové vydání Průvanu je rámováno tématem (Auto)portrétu. Portrét patří ke klasickým žánrům dokumentu, přesto ale nastoluje otázku, na kterou lze odpovídat mnoha různými způsoby. Do této kategorie patří také filmy, kde autor reflektuje sám sebe, volně pak i fikční filmy, které se zabývají jednou postavou. (text ČT)

Kamera, střih: Marek Petřík

Zvuk: Hana Zoubková

Režie: Markéta Sára Valnohová

Film vznikl v rámci předmětu Audiovizuální projekt v roce 2013

Rozhovor s autorkou (a jinými) a film Mrtvá, Smutná, těhotná v archivu České televize

Josef Fišer: Příběhy obrácení

0

oporadu1_01Na počátku spojovalo protagonisty dokumentu jediné, uvěřili v Boha. Jak to změnilo jejich životy? Úvodní epizoda nového dokumentárního seriálu o lidech, kteří našli víru. Připravili: J. Fišer, M. Rozbrojová, P. Kotrla a L. Cmíral

Příběhy obrácení jsou dokumentem o lidech, kteří objevili Boha, a svou víru v něj se rozhodli zpečetit vstupem do církve nebo náboženského hnutí. Jak toto rozhodnutí změnilo jejich životy a jak ovlivnilo životy jejich blízkých? Nejen na to se snaží odpovědět unikátní časosběrná docu-soap České televize.

„Víra je věcí velice niternou a mohli byste točit hodiny a dny dlouhých rozjímavých rozhovorů a nikdy se nedobrat k její podstatě. Takových pořadů tu máme plno. Jako všechno má ale i víra zcela konkrétní projevy a dopady na člověka a jeho život, přes které může být druhými alespoň z části pochopena – právě ty jsme chtěli zkusit zachytit,“ vysvětluje záměr týmu autor scénáře Josef Fišer.

Šestici mladých lidí, kteří byli na počátku své duchovní cesty, sledovali dokumentaristé celý rok. „Najít lidi, kteří by byli ochotni nás na tak dlouho pustit do svého života a ještě otevřeně mluvit o své víře, nebylo jednoduché. V naší společnosti je víra brána jako něco nenormálního, pro slabochy. V horším případě jako něco nebezpečného. My ale chtěli ukázat, že je to pro mnoho lidí zcela přirozená součást života,“ říká dramaturgyně a režisérka Michaela Rozbrojová.

„Příběhy obrácení jsou pro mě pokusem o zachycení něčeho velmi osobního a intimního, tedy víry a jejího hledání. Do jaké míry jde o pokus úspěšný, posoudí diváci, ale měli jsme velké štěstí na zajímavé protagonisty, kteří byli ochotní a schopní o těchto věcech otevřeně hovořit. Věci mezi nebem a zemí tak mohou diváci nahlédnout z originální a osobní perspektivy a jinak, než u nás bylo dosud zvykem,“ charakterizoval seriál režisér Ladislav Cmíral, který měl jako jediný zkušenosti s režií podobného formátu díky dokumentu Ptáčata.

Aby tvůrci získali co nejvíce autentických a osobních zpovědí, rozdali hlavním aktérům malé kamery, pomocí nichž mohli zaznamenávat své niterné pocity a situace, u kterých by byl velký štáb na obtíž.„Nakonec se s kamerami sžili natolik, že se jim je nechtělo ani vracet,“ dodává Michaela Rozbrojová. „Já natáčela s Aišou, která se ze dne na den rozhodla, že se stane muslimkou. S ní jsem si taky vyzkoušela, jaké to je, když jdete po ulici v šátku, a všichni se na vás dívají s despektem. V tu chvíli jsem ji asi obdivovala.“ Kromě Aišy se ujala režisérka i Manuely z hnutí Hare Krišna. „Na natáčení s Manuelou jsem se vždycky hrozně těšila. Když točíte s těmito lidmi, vždycky dostanete něco dobrého k jídlu. A moje kameramanka Linda Vorlíčková zase asi nikdy nezapomene, jak musela natáčet v sárí. Tohle prostě jen tak nezažijete,“ dodává režisérka.

Na rok, který strávil s excentrickým Danem a usměvavými adventistkami KatkouKarolínou, nezapomene ani režisér Petr Kotrla. „Pro mě to byla velká příležitost seznámit se nejen s novým žánrem a způsobem natáčení, potažmo vyprávění, ale i s úžasnými, otevřenými a upřímnými lidmi, kteří mě na celý rok pustili do svého světa a částečně i do svého nitra, čímž mi rozšířili obzory a vlastně mě i donutili přemýšlet nad věcmi, kterých jsem si předtím nevšímal.“

S posledním protagonistou seriálu, hudebníkem Peterem, točil Josef Fišer. „Judaismus je náboženství, které se dlouhodobě snaží držet stranou pozornosti. Dostat se do pražské židovské komunity, do synagogy, získat vyjádření rabínů, se kterými Peter svou cestu k judaismu řešil, byla mnohdy nadmíru složité. Přitom se ale ukázalo, a diváci to budou moci sami posoudit, jaká je škoda, že o dnešní židovské komunitě víme tak málo,“ shrnuje natáčení režisér.

Jako žánr docu-soap jsou Příběhy obrácení sice dokumentárním seriálem, ale s prvky reality show. Jeho aktéři se tak ocitali v situacích, do kterých by se bez zásahu štábů nikdy nedostali. Příkladem byla společná natáčení, během kterých se všichni setkali na neutrální půdě. „Protože jsem vystudovala religionistiku, bylo pro mě hrozně zajímavé vidět zástupce tolika náboženství na jednom místě, jak se vesele baví, ptají a zajímají jeden o druhého. A taky jsem měla pocit, že i když byl každý jiného vyznání, že se nakonec v těch hlavních věcech shodli. Že každá víra je vlastně jen jinou cestou k bohu“, říká Michaela Rozbrojová. „Tím, že se na nich protínaly naprosto odlišné světy protagonistů, vznikaly mnohdy překvapivé situace a šťavnaté debaty,“ upřesňuje Petr Kotrla.

„Oproti původní představě, která byla už sama o sobě poměrně optimistická, byl vývoj, kterým naši hrdinové během roku prošli, překvapivě dynamický. Ukázalo se, že realita všednodenního života zasahuje do věcí víry velmi významně. Třeba právě na Peterovi, se kterým jsem natáčel, se střet (či snad prolínání?) materiálního a duchovního světa projevil velmi výrazně”, dodává Josef Fišer. (text ČT)

Stopáž: 26 minut * Premiéra 25. května 2014 v 17:50 na ČT2

Workshop Kamily Zlatuškové

0

V pátek 16. května proběhl seminář Kamily Zlatuškové.

Seminář byl zaměřený na nové formáty v oblasti dokumentárních žánrů a jejich přesah do dalších oblastí včetně hrané tvorby.

Kamila Zlatušková – producentka, dramaturgyně, scenáristka a režisérka, externí pedagožka, doktorská studentka a absolventka scenáristiky a dramaturgie na JAMU. Kromě žurnalistiky na Masarykově univerzitě studovala také v rámci stipendia v USA obory Film Studies a Broadcasting.

V současné době vede producentskou tvůrčí skupinu České televize zaměřenou na multižánrovou tvorbu a režíruje časosběrnou docu-soap s názvem Ptáčata.

mh8382

mh8386

mh8387

 

 Fotografie © Marek Hlavica

Kamila Zlatušková: Čtyři v tom II.

0

kamila_01Oblíbený dokumentární seriál se vrací se čtyřmi novými hrdinkami. Nejblíž porodu je televizní producentka Kamila (Zlatušková) z Brna. Plánuje, že na mateřskou místo ní nastoupí její nekonvenční manžel Martin. Lesbicky orientovaná fotografka Kristýna z Prahy bude muset spoléhat jen na sebe. Dítě počala neplánovaně s kamarádem a partnerku momentálně nemá. První miminko čeká i osmnáctiletá gymnazistka Bára z Mostu. Spolu s přítelem Mílou tak procházejí dosud nejtěžší zkouškou svého života i vztahu. Jediná Veronika z pražských Běchovic už jedno dítě má – je na mateřské s nevyléčitelně nemocnou dvouletou Amálkou. S manželem Martinem čekají první společné miminko… (text ČT)

Trailer cyklu:

Kamila:

Byl to oříšek, najít pro seriál nastávající matku z řad manažerek, které se chtějí po šestinedělí vrátit do práce. „Věděli jsme, že nás tenhle typ postavy zajímá a přitom ženy s vysokým společenským postavením si svoje soukromí velmi střeží,“ vysvětluje scenáristka Irena Hejdová. Kamila je v třiatřiceti letech v seriálu nejstarší rodičkou a v ČT nejmladší kreativní producentkou. Do konkurzu se přihlásila s ostychem, jestli kvůli svému zaměstnání v ČT nebude považována za protekční zájemkyni. „Moje motivací ale bylo říct nahlas a hlavně ukázat, jak může fungovat model pracující matky a pečujícího otce,“ vzpomíná Kamila na první impuls. A její manžel Martin byl pro. „Kamila obvykle natáčí jiné lidi, tak mi přišlo zajímavé, že bude na druhé straně kamery. A já jsem si také chtěl užít roli toho pozorovaného,“ směje se Martin, když si vybaví den konkurzu.

Přestože si tihle manželé z Brna v životě i v seriálu prohodili tradiční role, což přineslo během roku řadu napínavých situací, svůj příběh považují z těch čtyř za nejpohodovější. „Zobrazili nás tam věrohodně. Když jsem viděl první díl, nejvíc mě překvapilo zjištění, jak je naše pozice při narození dítěte nadstandardní, a že ostatní mají mnohem těžší životní pouť,“ uvažuje nahlas Martin. „Ano, první projekce a seznámení s ostatními hrdinkami a vlastně i hrdiny byl pro mě silný zážitek, jsem zvědavá, jestli to tak budou vnímat i diváci“, potvrzuje Kamila. „Markéta na nás byla velice hodná, to já svoje respondenty při natáčení týrám víc. Ale jestli budu vypadat jako krkavčí matka, to se teprve uvidí, až se seriál bude vysílat, sama si tak každopádně nepřipadám.“ dodává. Šestiměsíční Filip v sedačce vedle ní se právě vzbudil a zívá. „Jsme moc rádi, že ho máme, život s ním je senzační,“ říká jeho pyšná matka. (text ČT)

Oficiální stránky pořadu

Rozhovor s Kamilou Zlatuškovou v magazínu OnaDnes

Vysílá ČT2 od neděle 23.2. v 20:00

 

Workshop Richarda Fuksy

0

V pátek 28.2. proběhl workshop kameramana Richarda Fuksy “Kamera v dokumentárním filmu”.

Richard Fuksa – vystudoval obor Tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Pracuje jako kameraman a fotograf na volné noze. Spolupracuje s Českou televizí na periodických pořadech typu Kultura.cz, Terra musica, na dokumentech (O českých emigrantech po r. 1948, dok. Hugo Haas, spolupráce na dok. seriálu Poutní místa atd.)

mh7186

mh7166

mh7178

mh7171

Go to Top