Posts tagged Dorota Kvapilová

Dorota Kvapilová: Gurmán, nebo blázen do jídla?

0

3398740--dorota-kvapilova--1-300x201p0„Výraz gurmán natolik zprofanoval, že tak nazvete každého, kdo si prostě jen rád dá do nosu,“ píše Dorota Kvapilová. „Je jedno, jestli si pochutnal na pečeném halibutovi s ricottovo-špenátovými nočky a poctivou demi-glace, nebo na omastkem opoceném řízku s rozvařeným bramborem. Z tohoto důvodu pořád ještě upřednostňuju titul blázen před označením gurmán.“

Studentka Divadelní fakulty JAMU Dorota Kvapilová si z toho, že ji někteří přátelé pokládají za blázna, nic nedělá. Kvůli jedné večeři je schopná trávit v kuchyni klidně celý den, protože dobrá večeře prý poctivou přípravu zkrátka vyžaduje. „Ono než si vypěstujete kvásek na domácí bagetky, než si připravíte pořádně silný, pomalu tažený vývar, než si nafiletujete rybu a vyladíte dezert, často trvá i déle než jeden pouhý den.“

Stojí to vůbec za to? Výsledkem je jen prchavé hodinové štěstí na tvářích blízkých osob, mastné koutky a na pár hodin plné žaludky. Autorce našeho fejetonu to za to stojí. „Mám veliké štěstí, protože doba, ve které žiju, mému koníčku přeje. Narodit se o třicet, čtyřicet let dřív, asi bych splakala nad výdělkem, protože rozvíjet takovouto zálibu mezi prázdnými regály socialistických konzumů by pravděpodobně nepřineslo ani ovoce, ani pětichodové slavnostní menu.“

A jak je to třeba s kávou? „Zatímco ještě před lety jste si mohli kávu, presso, nebo třeba piccolo, objednat v kdejakém podniku, dnes už to tak jednoduché není. V mnoha kavárnách tyto výrazy prostě neexistují a obsluze se po jejich vyslovení protočí panenky. Káva je totiž pouze surovina, ze které se připravuje nápoj, po kterém jste pravděpodobně zatoužili. Objednáte-li si tedy kávu, zlomyslný číšník vám přinese kávová zrna. V očích servírky se navíc stáváte lingvistickým diletantem a lenochem k tomu, protože slovíčko presso je italská předložka znamenající ‚u‘ nebo ‚blízko‘, a ta dvě písmena navíc (espresso) by vás přece nezabila.“

Dorota Kvapilová ale klade otázku: „Neznačí naše schopnost nadělat tolik povyku jen okolo kávy jakýsi zvrácený vývojový stupeň společnosti, která je natolik prosperující a znuděná, že má prostor věnovat se hádkám o názvu obyčejného nápoje? Předvojem rozpadu Římské říše byly zhýralé večírky tehdejší smetánky. Podobný scénář předtím zažil i starověký Egypt a Řecko. Neocitáme se i my na prahu tohoto zlomu, a zatímco si s pohrdavým úsměvem znalce vychutnáváme ranní ristretto z čerstvě pražené mexické arabiky, naše civilizace se pomalu sune k vlastnímu zániku?“ (text ČRo)

Poslouchejte ZDE

Dorota Kvapilová: O smrti a jiných třináctých komnatách

0

3398740--dorota-kvapilova--1-300x201p0O smrti se v naší společnosti nerado mluví. O smrti jiných – zvláště jsou-li daleko od nás – to ano, prosím. Ale že každý lidský život končí smrtí, a tedy i náš? O tom moc přemýšlet nechceme.

Snad proto si Dorota Kvapilová zvolila za téma svého fejetonu právě tuto „třináctou komnatu lidstva“. Sama totiž tvrdí, že: „její nejlepší a zároveň nejhorší vlastností je přirozená potřeba stavět se do opozice. Často se setkává s nepochopením nevědomých jedinců, ale nic si z toho nedělá, protože zasvěcenci ví, že, Olomouc je hezčí než Brno, zima je lepší než léto, běhat je zábavnější než chodit, vařit je lepší než jíst a hory jsou zajímavější než moře.“

Budiž – běhat je zábavnější než chodit. Ale smrti nikdo z nás neuteče. Co se tedy na celou záležitost podívat trochu netradičně? Autorka píše, že se jí nedávno kamarádka zeptala, jestli by jí vadilo bydlet v domě vytápěném energií, která vzniká při spalování v krematoriích. Teplo jako teplo? Nebo je to v tomto případě jinak?

Jiné kultury mají ke smrti odlišný přístup, například Tibeťané praktikují tzv. nebeský pohřeb, při kterém se mrtvé tělo rozporcuje na části a slouží jako potrava pro supy. Ale i v Evropě a Americe se někteří lidé snaží být užiteční také po smrti, například darují orgány. A jsou i jiné možnosti, o kterých jste možná ještě neslyšeli.

„Nevíš dne ani hodiny,“ připomíná Dorota Kvapilová. Její fejeton je výbornou příležitostí k přemítání. (text ČRo)

Fejeton z produkce Zelného rynku Českého rozhlasu Brno poslouchejte ZDE.

Go to Top