Posts tagged Eva Vojtová (Schulzová)
Veronika Pospíšilová: Rozhlasový režisér Aleš Vrzák
0Tato bakalářská práce je zaměřena na nový pohled na rozhlasovou režii a na charakterizaci současných režijních postupů českého režiséra Aleše Vrzáka, též zmapování jeho dosud realizovaných rozhlasových inscenací. Součástí práce je podrobná analýza několika jeho vybraných her, přičemž v těchto analýzách vycházím z nahrávek z archivu Českého rozhlasu. Dále se pak věnuji především jeho tvorbě v autentickém prostředí.
Bakalářská práce Rozhlasový režisér Aleš Vrzák
Práce byla obhájena v roce 2015
Vedoucí práce: Eva Schulzová
Oponent: Alena Blažejovská
Tereza Reková: Hamletovské inspirace v díle Toma Stopparda
0Bakalářská práce obhájená v roce 2014.
Autor práce: Tereza Reková
Vedoucí práce: MgA. Hana Slavíková, Ph.D.
Oponent: Eva Schulzová, Ph.D.
Anotace:
Tématem práce jsou variace na hru Williama Shakespeara Hamlet v dramatickém a filmovém díle Toma Stopparda. Srovnáním scénářů a filmových zpracování s původní Shakespearovou předlohou se práce pokouší rozkrýt Stoppardovu metodu interpretace a zasazení jednotlivých shakespearovských motivů do zcela nového kontextu.
Klíčová slova:
Tom Stoppard, Hamlet, Shakespeare, Doggův Hamlet, Patnáctiminutový Hamlet, Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtví, inspirace, motiv, absurdní drama, film, scénář, drama
Text práce Hamletovské inspirace v díle Toma Stopparda (.pdf)
Eva Schulzová: Rozhlasové hry nové generace
0Publikace je věnována hlavním obsahovým a formálním tendencím v současné rozhlasové hře. Základem je podrobná analýza her (témat, struktury, jazyka, postav, možností interpretace, režijních přístupů) uvedených v cyklu Hry a dokumenty nové generace na ČRo 3 Vltava v letech 2007 a 2008, tedy v prvních dvou letech vysílaní, kdy ho dramaturgicky připravovali jeho zakladatelé Vedral, Rathouská, Horoščák , později také Haladová a Nejedlý. Tento cyklus je jako programová řada určená tvůrcům nové generace zcela ojedinělý. Součástí práce jsou také informace o autorech a režisérech, kteří se na cyklu podíleli, analýzy tří dalších her nové generace, jež se vysílaly v jiných cyklech ČRo, a srovnaní se situací v zahraničí. Práce zdůrazňuje význam cyklu jako inspirativní platformy pro hledání nových výrazových rozhlasových prostředků.
Vydala JAMU v Brně v roce 2014.
K zakoupení e-shopu JAMU.
Eva Schulzová: Původní česká rozhlasová hra po roce 1989
0Obhajoba disertační práce
MgA. Evy Schulzové
Původní česká rozhlasová hra po roce 1989
(školitel prof. PhDr. Antonín Přidal)
Proběhne v pátek 15. listopadu 2013 v 10 hodin v místnosti 107
Oponenti:
prof. PhDr. Václav Cejpek
Mgr. Hynek Pekárek
Blok Aleny Blažejovské na Audiokabinetu: DIFA JAMU
0V rámci Měsíce autorského čtení probíhá Audiokabinet Českého rozhlasu Brno a v jeho rámci proběhne prezentace tvorby studentů RTDS.
19. 7. Paul Celan: Pošta v láhvi
Rozhlasové pásmo Terezy Semotamové je věnováno životu básníka Paula Celana. V roce 2008 byla odtajněna a publikována rozsáhlá korespondence jednoho z nejvýraznějších básníků 20. století, který svými básněmi dokázal, že „psát básně po Osvětimi“ není barbarské. V pásmu zazní dopisy Paula Celana, Ingeborg Bachmannové a Gisele Lestrangeové, Celanovy česky dosud nezveřejněné básně v překladu Radka Malého a také úryvky z Celanových textů Poledník a Rozhovor v horách. V režii Radima Nejedlého účinkují Michal Bumbálek, Eva Novotná, Zuzana Ščerbová a Vladimír Hauser. Premiéra 13. 11. 2011.
Po poslechu následuje diskuse s Terezou Semotamovou.
20.7. Herman Hesse: Sled snů
Pro rozhlas připravila Tereza Adámková. Lyricko-epická koláž spisovatelových snů s autobiografickými prvky. Režie Radim Nejedlý, účinkují Jiří Vyorálek, Michal Bumbálek, Petra Bučková, Zuzana Ščerbová a Pavel Zatloukal. Premiéra 3. 2. 2011. Následuje ukázka z rozhlasové četby z Musilova románu Zmatky chovance Toerlesse v režii Tomáše Soldána.
Po poslechu následuje diskuse s Tomášem Soldánem.
21.7. Eva Vojtová: Spřízněni tvorbou
Rozhlasové pásmo o tvůrčím partnerství Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové s Ernstem Jandlem a Friedericke Mayröckerovou. Režie Radim Nejedlý. Účinkují Aranka Lapešová, Drahomíra Hofmanová, Pavel Zatloukal a Ondřej Mikulášek. Premiéra 12. 9. 2010.
Po poslechu následuje diskuse s Evou Vojtovou.
22.7. Alena Blažejovská: Barikáda z knih
Rozhlasový dokument je věnován Výzvě na obranu knih, kterou loni vyhlásil Svaz českých nakladatelů a knihkupců v zápase proti zvýšení DPH, a výzkumům Jiřího Trávníčka mapujícím vztah obyvatel ČR ke knize. V pořadu dále hovoří nakladatel Miroslav Balaštík a knihovník, divadelník, sběratel gramofonových desek, milovník dýmek a tvůrce internetových stránek Panáček v říši mluveného slova Přemysl Hnilička. Režie Radim Nejedlý, účinkuje Ondřej Mikulášek. Premiéra 4. 3. 2012.
Po poslechu následuje diskuse s Přemyslem Hniličkou.
Denně od 17:30 v Divadle Husa na provázku v Brně.
Eva Vojtová: Co by kdyby
0Co se mohlo stát, ale nestalo.
Co se nestalo, ale stát mělo.
Co se stalo, ale stát nikdy nemělo.
Co by kdyby rozehrává alternativní scénáře české historie 20. století. Tento unikátní projekt České televize Brno vypráví jiné dějiny českého národa – od vzniku monarchie v roce 1918 až po zavedení prohibice v současnosti. Pozměněné dobové filmové archivy, hrané scénky a výklady nejpovolanějších českých historiků ukazují tragikomické osudy českého národa, které se nikdy nestaly.
Diváci se mohou těšit na 13 dílů, které s nadsázkou a hravostí promýšlí, jak jinak se mohla odehrát česká historie. Jak jinak mohly dopadnout osmičkové roky 1918, 1938, 1948 a 1968? Co by kdyby rozehrává i fiktivní scénáře postavené na větší míře nadsázky. Takové jsou díly zobrazující hladomor způsobený invazí mandelinky v roce 1952 nebo válku při dělení Československa. V Co by kdyby jako projektu brněnského televizního studia samozřejmě nechybí díl Co by kdyby: Morava získala samostatnost, ve kterém Moraváci zúčtují s češtinou, češstvím a s Čechy.
S Co by kdyby se na televizní obrazovky dostává aktuální popularizační trend historické vědy – historie alternativ (tzv. kontrafaktuální historie). V cyklu vystupují renomovaní historici specializující se na 20. století: Vladimír Nálevka, Jiří Rajlich, Jiří Pernes, Jan Rychlík, David Kovařík, Vít Smetana, Dušan Kováč a další.
Mezi řadou významných osobností se v Co by kdyby objeví Ludvík Vaculík, Jiří Suchý, Pavel Kohout, Hugo Mensdorff-Pouilly, Tomáš Czernin, armádní generál Tomáš Sedláček, armádní generál Karel Pezl, Bernd Posselt, Vladimír Mečiar, Antonín Baudyš aj.
Režisérem a spoluautorem scénářů cyklu je Peter Kerekes, autor ve světě festivalově oceněných dokumentů 66 sezón a Jak se vaří dějiny.
„Historie světa je souhrn událostí, kterým se bylo možné vyhnout.“
(Bertrand Russell)
Jak se jim šlo vyhnout, ukazuje třináctidílný cyklus České televize Co by kdyby. (Text ČT)
Tvůrci pořadu
- scénář: Eva Vojtová, Peter Kerekes, Táňa Dolečková
- dramaturg: Dušan Mulíček
- produkce: David Butula
- výtvarník: Martin Bouda, Zuzana Poloncová
- kostýmy: Aleš Šeliga
- střih: Lukáš Kokeš, Josef Krajbich, Alexandra Gojdičová
- zvuk: Petr Čechák, Radomír Geyer, Lubor Hochmann
- kamera: Tomáš Stanek, Viera Bačíková, Petr Vejslík
- režie: Peter Kerekes
Vysílání v úterý cca 21,50 na ČT2 od 14. února 2012.
Stránky pořadu na iVysílání ČT
Sborník textů absolventů RTDS
0Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky DIFA JAMU existuje již dvacet let. Taková výročí bývají obvykle považována za „příležitost k ohlédnutí“. To je samozřejmě nesmysl, protože příležitost k ohlédnutí má každý člověk kdykoli si zamane. Skutečností ovšem také je, že v letu času a honbě za všemožnými i nemožnými cíli či za obyčejným přežitím mu nezbývá na takové zamanutí příliš prostoru. I když by chtěl, i když nepochybuje, že je dobré se na chvíli zastavit, otočit a z odstupu podívat na ušlou cestu. Případně se i pokusit o zamyšlení, rozpomenutí na výchozí body a původní cíle či o nalezení odpovědi na otázku po smyslu svého jednání. Anebo, podle potřeby, uronit slzu či plivanec. A pak zase pokračovat dál, bůhvíkam, třeba zpátky, nebo úplně jinam. Jenže to odkládá tak dlouho, až mu nakonec nezbude, než překonat odpor k rituálům a zvyklostem a uznat, že ta „kulatá“ výročí jsou vlastně docela dobrá záminka k výše uvedeným činnostem.
Takto nějak vznikl nápad oslovit bývalé studenty, a tedy současné absolventy RTDS, a požádat je o zpětný pohled na roky strávené na JAMU.
Abychom jim to usnadnili, navrhli jsme několik nezávazných témat k zamyšlení:
Co jste dělali po ukončení studia na JAMU a čím se živíte nyní?
Jak se máte?
Co vám škola (z dnešního pohledu) dala?
Co vám (z dnešního pohledu) ve škole chybělo, co mělo být jinak a co byste dělali jinak?
Šli byste (kdybyste se vrátili o pár let zpět) studovat RTDS znovu? Proč ano či ne?
Chtěli byste něco vzkázat prof. Přidalovi? Co?
Ze všech 43 dosavadních absolventů RTDS se na 40 podařilo sehnat kontakt a ti všichni byli osloveni. Dva výslovně odmítli do sborníku přispět, 14 výzvu nevyslyšelo a své odpovědi jich poslalo 24.
Absolventi – sborník (.pdf)
Eva Vojtová: Malý velký třesk
0Dokumentární film o podstatě zásadní změny v životě člověka – jeho přerodu v rodiče.
Scénář Eva Vojtová, Petr Kačírek, Zdenka Kujová
Režie P. Kerekeš
Dokumentární film zabývající se tím, jak rodičovství mění člověka – psychicky i fyzicky, ženy i muže. První změna v životě rodiče, jeho “zrození” (počáteční “třesk”), je východiskem k úvaze o rodičovství jako nepřetržité proměně, neustálém znovuzrození. Rodičovství se týká každého člověka a každé oblasti života a zkoumání – od věcí vzdálených a věčných (vesmír) až po blízké a všední (společnost). Proto se k tématu vyjadřují odborníci – rodiče i nerodiče – z profesí astronom, zoolog, architekt, teatroložka a socioložka, a to jak v osobní, tak v profesní rovině. Může člověk prožít naplněný život, i když se nestane rodičem? Čím se liší rodičovství zvířat a lidí? Je možné poznat podle vzhledu, zda je člověk rodič či nerodič? Jaká je rodičovská role z hlediska divadla? Existuje typický rodič?
Pořad z cyklu ČT Rodinné křižovatky
Premiéra 13. 5. 2008 na ČT2
Stopáž 26 minut
Sledujte na stránkách České televize
Komentáře