Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky DIFA JAMU
Posts tagged Hana Roguljičová
Hana Roguljič: Vítězslava
0
Osud české hudební skladatelky Vítězslavy Kaprálové má tragický nádech. Talentovaná mladá žena, která měla všechny předpoklady pro velkou mezinárodní kariéru, zemřela ve věku 25 let. Daleko od svých rodičů a vlasti, v chaosu na začátku 2. světové války. V krátkém čase, který jí byl vyměřen, napsala víc než 40 skladeb, vysoce ceněných už za jejího života.
Jaká byla dívka, která se dokázala prosadit v profesi považované (tehdy i dnes) za výhradně mužskou doménu? A jak se její posedlost hudbou a sebeuplatněním promítla do osobního života a do vztahů k mužům, které navazovala s provokativní lehkostí? Režisérem inscenace je Aleš Vrzák, do titulní role obsadil Magdalenu Borovou.
S námětem na biografickou hru o Vítězslavě Kaprálové přišla do rozhlasové dramaturgie pětatřicetiletá absolventka scenáristiky na brněnské JAMU, Hana Roguljič. Věnuje se převážně televiznímu dokumentu a publicistice (Sinusoida a Amen, tati, spolupráce s pořadem Fokus ČT24). Na svém kontě má i dvě rozhlasové hry realizované v brněnském studiu Biofil (2011), Sami máme málo, dáváme vám přece (2013), sérií miniatur se sociální tematikou se zapojila do projektu minutových her.
První verzi původní rozhlasové hry o skladatelce Vítězslavě Kaprálové poslala do rozhlasu zhruba před rokem a půl.
Za jakých okolností jste poprvé narazila na jméno Vítězslava Kaprálová? A bylo to v souvislosti s jejím osudem nebo s její hudbou?
V souvislosti s jejím osudem, který je však zajímavý právě díky její hudbě. Vítězslava Kaprálová pocházela z muzikantské rodiny. Otec byl brněnský skladatel Václav Kaprál, matka operní zpěvačka, která se později své kariéry vzdala. Předpoklady, aby se Vitka stala skladatelkou a dirigentkou, tu tedy byly – ale spíš z dnešního pohledu. Ve třicátých letech bylo žen v hudbě poskrovnu. A najednou se objevila dívka, která měla talent a uměla se prosadit. K tomu, aby se proslavila, jí chybělo jediné: delší život.
Odkud jste čerpala informace o jejím životě a hudbě, kterou psala? Existuje nějaká písemná pozůstalost Kaprálové – dopisy, poznámky, deník?
Knihy, které o ní byly napsány, mají velmi rozdílnou úroveň. Vynikající je studie Jiřího Macka z padesátých let, ta se však zabývá pouze její tvorbou a nikoli životem. Svou hodnotu mají i vzpomínky jejího manžela Jiřího Muchy. Zároveň ale musím dodat, že jejich vztah trval jen rok a že Jiří Mucha byl především spisovatel. Dál existují vzpomínky rodiny a přátel a samozřejmě dopisy či Vitčin diář. Velkou práci při propagaci Kaprálové odvedla společnost „The Kapralova Society“, která působí v Kanadě. Na jejich vrub jde i skvělá publikace o Kaprálové v angličtině.
Jak velký úsek ze života Vítězslavy Kaprálové hra obsáhne?
Celý její dospělý život, od sedmnácti do dvaceti pěti, Vitka se narodila v roce 1915 a zemřela během okupace Francie v červnu 1940 v Montpellier.
Kdo kromě Vítězslavy ve hře vystupuje?
Rodiče už jsem zmínila. Důležitou roli hráli pedagogové, Vítězslav Novák a Bohuslav Martinů. Ten se dá také zařadit do kategorie milenců, z nichž se ve hře objevují jen ti nejdůležitější. Vitka nedokázala být sama, většinou udržovala vztah s několika muži najednou. Byla to otázka smyslnosti, vypočítavosti, bezradnosti, byla to jedna z forem projevu tvůrčí síly? Podle mě všechno najednou a v různých vztazích různou měrou.
Do jaké míry pro vás byla důležitá věrnost historickým faktům? Snažila jste se, aby situace popisované ve hře odpovídaly líčení v knihách, které se ke Kaprálové vztahují?
Samozřejmě. Na druhé straně se z Vitky stala postava, která má svého autora. Nemyslím si například, že lze vyvodit Vitčin charakter jen z dopisů. Kdo sám píše dopisy, ví, že se stylizuje podle toho, komu píše a v jaké náladě. A analogicky můžeme nakládat se vzpomínkami lidí, kteří ji znali. Rozhlasová Vitka je dokumentární tam, kde to bylo možné, ale její pojetí je pojetím tvůrců – autorky, režiséra a herečky. (text ČRo)
Ptala se Renata Venclová.
Účinkují:
Magdalena Borová (Vítězslava Kaprálová), Taťjana Medvecká (Vituše Kaprálová), Igor Bareš (Václav Kaprál), Lukáš Hlavica (Bohuslav Martinů), Marek Holý (Jiří Mucha), František Němec (Vítězslav Novák), Lucie Juřičková (Charlotte Martinů), David Matásek (Rudolf Kopec), Eva Salzmannová (senátorka Plamínková), Jan Novotný (Edvard Beneš), Martin Finger (doktor Liškutín), Miloslav König (Rudolf Firkušný) a další
Autorka: Hana Roguljič
Režie: Aleš Vrzák
Dramaturgie: Renata Venclová
Mistr zvuku: Tomáš Mikyška
Hudba a zvuková spolupráce: Jan Trojan
Celá hra k poslechu on-line do středy 2. dubna 2014
Hana Roguljič: Sami máme málo, dáváme vám přece
0
V titulu rozhlasové hry Sami máme málo, dáváme vám přece jsou citována slova náboženské písně, pojednávající o lásce, cti a velkorysosti ducha. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že se hra bude tematicky ubírat religiózním směrem. Záměr autorky textu – Hany Roguljič byl ale jiný. Píseň, která ve hře několikrát zazní, je totiž palčivým kontrastem k ději, překvapivě zaměřenému na manipulační praktiky politiků.
V „absurdním dramatu ze zákulisí prezidentské kampaně“, jak zní podnázev hry, je popisován průběh netradičního volebního klání stávajícího prezidenta nejmenovaného státu. Tento kandidát, podporován ambiciózní a bezskrupulózní manželkou, usiluje o absolutní moc nadevším. Nejmenovaný protivník má podle mínění mocichtivých partnerů natolik nebezpečné altruistické cíle, že je nezbytné ho porazit, i kdyby byl třeba bůh. „Jak ale vyhrát volby?“ Před touto otázkou nestojí jen prezidentský pár, ale také úslužný tajemník, který se nechtěně zaplétá do špíny, jediné to cesty, vedoucí k vítězství. Co všechno musí podstoupit a jaké to má důsledky na jeho lidský a profesní růst zjistí posluchač záhy poté, co „muž v pozadí“ představí svůj první plán.
Přestože byl absurdně laděný text Hany Roguljič míněn jako obecná kritika konkrétních mocenských praktik, při dokončování se ukázalo, že smyšlené situace, stojící v nebezpečné blízkosti české reality, bohužel nemusí být až tak nesmyslné. V tomto nečekaně trefném kontextu bychom její hru mohli vystihnout mj. i jako „komedii s prvky černého humoru“.
V režii Radima Nejedlého ztvárnili hlavní role Zuzana Slavíková (První dáma), Ladislav Frej (Prezident) a Jiří Valůšek (Tajemník). Hudbu složila skupina Květy. Inscenace vznikla ve Tvůrčí skupině Brno, dramaturgii měla Hana Hložková, mistrem zvuku byl Josef Daněk.
Hana Roguljič (1979) studovala architekturu, od té ale zběhla na divadelní fakultu JAMU, kde absolvovala v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Rozhlasu se věnovala okrajově a spíše v oblasti dokumentu a featuru (Nezpochybnitelní, Dominikáni). Nejprve pracovala jako redaktorka v časopisech o architektuře a bydlení (ABS, Home), poté zamířila do televizního prostředí. Na Nově byla dramaturgyní seriálu Ordinace v růžové zahradě, ke kterému později psala i scénáře. Pro ČT vytvořila dokumenty Sinusoida a Amen, tati, jako autorka a režisérka se tamtéž věnuje publicistice v rámci pořadu Fokus ČT24. V roce 2011 začala její intenzivní spolupráce s rozhlasem uvedením anekdotické hříčky Biofil. Poté přispěla do projektu minutových her více než desítkou námětů se sociálním zaměřením. Pro rozhlas momentálně píše biografickou hru o Vítězslavě Kaprálové. (text ČRo)
Nastudovalo Studio Brno v roce 2013. Premiéra 31. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 43 min) v cyklu Čajovna. Hry a dokumenty nové generace.
Hana Roguljič: Víra je úplná věda
0
Kde je teologie? Víkendový magazín ČT24 zkoumá vědu, která na první pohled jakoby nepatřila do doby, jenž vzývá hlavně funkci, výkon a cenu měřitelnou měnou.
„Kdybychom se podívali do slovníku, dozvíme se, že teologie je nauka o Bohu. Ale ono to není zas tak jednoduché. Teologie je vlastně reflexe na víru. Teologie bez víry není možná.“ Slova Jana Blahoslava Láška, děkana Husitské teologické fakulty a také teologa. Teologie bez víry tedy není možná, a přesto nebo právě proto to nemá tahle věda jednoduché. O čem je a jak se jí „žije“ ve žhavé současnosti? Má tady vůbec ještě svoje místo? Tak se Fokus ptá právě o velikonočních svátcích – ve středobodu křesťanského života, který zásadně ovlinil celý hodnotový a kulturní koncept západní civilizace. Víkendový magazín ČT24 tedy tentokrát zkoumá disciplínu, která na první pohled jakoby nepatřila do doby, jež vzývá hlavně funkci, výkon a cenu měřitelnou jen tvrdou měnou.
Je to jako plavat v moři. Když je člověk neplavec, raduje se na pláži a sbírá kamínky, když plave dobře, těší se z každé desítky metrů, které uplave. Když je někdo výborný plavec, nebo se dokonce potápí, tak z toho moře má ještě víc, ale stejně celé moře neobsáhne. Každý se těší na tom svém místě z těch svých schopností, z té své kapacity, kterou má. Nikdo ale nemůže říct, že jsme hotovi. „S Bohem nebudeme nikdy hotovi“, říká k tématu Lucie Marta Cinciálová, spirituální teoložka a zároveň řádová sestra. (text ČT)
Pořad z cyklu ČT24 Fokus
Reportérka Hana Roguljič
Režie Jan Heller
Sledujte na iVysílání České televize
Premiéra 23. 4. 2011
Hana Roguljič: Filosofie neboli láska k vědění
0
Filosofie neboli láska k vědění. Rádi ji považujeme za mrtvou disciplínu. Jenže i dnes žijí filosofové, kteří přemýšlejí o podstatě světa kolem nás, a mají nám co předat.
Filosofii se přezdívá “matka všech věd”, a to zcela oprávněně. Staří filosofové z dob antiky přece položili základ veškerému bádání o světě, o lidech, o podstatě věcí.
Má ale filosofie co říct i dnešním lidem? Potřebujeme ji ještě vůbec k něčemu? Hana Roguljić se vypravila za třemi generacemi českých filosofů, aby zjistila, čím tito lidé žijí a nad čím přemýšlejí.
Pořad z cyklu ČT24 Fokus
Reportér Hana Roguljič
Režie Jan Heller
Sledujte na iVysílání České televize
Sborník textů absolventů RTDS
0
Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky DIFA JAMU existuje již dvacet let. Taková výročí bývají obvykle považována za „příležitost k ohlédnutí“. To je samozřejmě nesmysl, protože příležitost k ohlédnutí má každý člověk kdykoli si zamane. Skutečností ovšem také je, že v letu času a honbě za všemožnými i nemožnými cíli či za obyčejným přežitím mu nezbývá na takové zamanutí příliš prostoru. I když by chtěl, i když nepochybuje, že je dobré se na chvíli zastavit, otočit a z odstupu podívat na ušlou cestu. Případně se i pokusit o zamyšlení, rozpomenutí na výchozí body a původní cíle či o nalezení odpovědi na otázku po smyslu svého jednání. Anebo, podle potřeby, uronit slzu či plivanec. A pak zase pokračovat dál, bůhvíkam, třeba zpátky, nebo úplně jinam. Jenže to odkládá tak dlouho, až mu nakonec nezbude, než překonat odpor k rituálům a zvyklostem a uznat, že ta „kulatá“ výročí jsou vlastně docela dobrá záminka k výše uvedeným činnostem.
Takto nějak vznikl nápad oslovit bývalé studenty, a tedy současné absolventy RTDS, a požádat je o zpětný pohled na roky strávené na JAMU.
Abychom jim to usnadnili, navrhli jsme několik nezávazných témat k zamyšlení:
Co jste dělali po ukončení studia na JAMU a čím se živíte nyní?
Jak se máte?
Co vám škola (z dnešního pohledu) dala?
Co vám (z dnešního pohledu) ve škole chybělo, co mělo být jinak a co byste dělali jinak?
Šli byste (kdybyste se vrátili o pár let zpět) studovat RTDS znovu? Proč ano či ne?
Chtěli byste něco vzkázat prof. Přidalovi? Co?
Ze všech 43 dosavadních absolventů RTDS se na 40 podařilo sehnat kontakt a ti všichni byli osloveni. Dva výslovně odmítli do sborníku přispět, 14 výzvu nevyslyšelo a své odpovědi jich poslalo 24.
Absolventi – sborník (.pdf)
Absolventské práce vzniklé v Ateliéru RTDS
06.9.2010
by rtds
in Diplomové práce
Disertační, magisterské a bakalářské absolventské práce vzniklé v Ateliéru RTDS.
2017
Žaneta Caletková: Trikový film: Karel Zeman, Steven Spielberg, Terry Gilliam, Tim Burton
Radka Komžíková: Tvorba verejnoprávnej televízie pre deti a mládež na Slovensku od roku 2000
Iveta Novotná:
Bibiána Rybárová:
Dorota Ambrožová:
Bernardeta Babáková:
Kristýna Kodrlová
Jana Mrázová:
Eva Pospíšilová:
Pavel Zarodňanský
2016
Katarína Kubalová: Rola klasickej rozprávky vo vývoji dieťaťa
Tereza Reková: Možnosti tvůrčí komunikace ve vztahu k odkazu osobnosti Hieronyma Lorma a jejich využití v médiích a na divadle
Iva Strnadová: Český nezávislý film
Markéta Sára Valnohová: Cinefilie v díle Xaviera Dolana
Monika Zoubková: Programové pilíře ČT:D v kontextu původní tvorby České televize od roku 2013
Daniela Boková: Babovřesky pro umění (bakalářská práce)
2015
Pavel Gotthard: Scenáristické postupy v českých sci-fi filmech mezi lety 1918-1989 (disertační práce)
Marek Steininger: Česká road movie po roce 1990
Žaneta Caletková: Henrik Ibsen na divadle, ve filmu a v rozhlase (bakalářská práce)
Nikol Patíková: Rozhlasové hry Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše (bakalářská práce)
Iveta Novotná: Hamletovské transformace (bakalářská práce)
Petr Pánek: Stalker a Zóna (bakalářská práce)
Veronika Pospíšilová: Rozhlasový režisér Aleš Vrzák (bakalářská práce)
Miroslav Vlček: Ideológie v tvorbe Martina Šulíka (bakalářská práce)
Jakub Votýpka: Vliv Alfreda Hitchcocka a Michelangela Antonioniho ve filmech Briana De Palmy (bakalářská práce)
2014
- Radka Hoffmanová: Filmy pre mládež v kontextu súčasnej severskej kinematografie
- Martin Müller: Exploatační tendence v českém hraném filmu po r. 1989
- Jakub Šuták: V tieni noiru (porovnanie klasického obdobia filmu Noir a súčasnej českej kinematografie)
- Tatiana Urbanová: Fenomén vyprázdnenej narácie v súčasnej kinematografii
- Matěj Randár: Romeo, Julie a tma – kniha, film, TV (bakalářské práce)
- Tereza Reková: Hamletovské inspirace v díle Toma Stopparda (bakalářská práce)
- Bibiána Rybárová: Ženské charaktery vo vybraných filmoch Pedra Almodóvara (bakalářská práce)
- Zbyněk Štajer: Rozbor vývoje zombie filmů (bakalářská práce)
- Markéta Sára Valnohová: Dílo Jiřího Trnky v kontextu československé (a zahraniční) animované tvorby (1945-1969) (bakalářská práce)
- Hana Zoubková: Autorská profilace Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše od studentských děl k celovečernímu debutu (bakalářská práce)
2013
- Tereza Semotamová: Německé rozhlasové hry 50. let (disertační práce)
- Eva Schulzová: Proměny české rozhlasové hry po roce 1989 (disertační práce)
- Tereza Adámková: Vojtěch Jasný a jeho cesta k Heinrichu Böllovi. Jasného Klaunovy názory v kontextu německých adaptací Heinricha Bölla
- Jana Janove: Proces vzniku filmových debutov a ich reflexie súčasnosti v regióne Vyšegrádskej skupiny
- Marek Petřík: Estetika trapnosti v současné české filmové komedii
- Rebeka Uličná: Transnacionálny dokumentárny film v českom kontexte
2012
- Jan Motal: Hermeneutika dějinnosti ve filmovém eseji Karla Vachka a Chrise Markera (disertační práce)
- Tomáš Koňařík: Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina. Seriály prémiových kabelových televizí s kontroverzním tématem jako zdroj inspirace.
- Ilona Dobrovolná: Seriál Vyprávěj a projevy normalizační nostalgie v programovém schématu českých televizních stanic (bakalářská práce)
- Radka Hoffmanová: Fenomén “Ucho” – politická moc, paranoia a permanentní dohled v proměnách doby (bakalářská práce)
- Zdeněk Kocián: Srovnání koncepčních přístupů k psaní scénářů (bakalářská práce)
- Vojtěch Landa: Dílo Antonína Máši po roce 1968 (bakalářská práce)
- Marek Steininger: Adaptátor Otakar Vávra (bakalářská práce)
- Tatiana Urbanová: Folklórne prvky vo filmoch Juraja Jakubiska (bakalářská práce)
2011
- Eva Dvořáková: Dokumentární tendence v českém hraném filmu po roce 2000
- Pavel Gotthard: Televizní a filmové adaptace próz Josefa Nesvadby
- Tereza Kratochvílová: Televizní pohádka a Věra Jordánová
- Lucie Macháčková: LGBT tématika ve vybraných cyklických pořadech České televize a BBC
- Iryna Shkaruba: Andrzej Wajda: hrdinství, romantismus a polská historie
- Tomáš Soldán: Rozhlasová režie Jiřího Horčičky
- Barbora Voráčová: Improvizace v rozhlasové hře
- Tereza Adámková: Ulrich Seidl: Analýza tvůrčí metody (bakalářská práce)
- Lenka Hajdučková: Člověk s postižením jako interpret a respondent – Variace režijních přístupů ve vybraných českých a slovenských filmech (bakalářská práce)
- Kateřina Chvátalová: Poezie a její místo v programovém schématu stanice Český rozhlas 3 – Vltava (bakalářská práce)
- Marek Petřík: Komunitní internetová rádia v českém rozhlasovém éteru (bakalářská práce)
- Rebeka Uličná: Obraz konzumenta drog v súčasnom českom filme (bakalářská práce)
- Marek Urban: Kognitívna disonancia a jej vplyv na proces tvorby dokumetnárneho filmu a film samotný (bakalářská práce)
2009
- Josef Fišer: Televizní pohádková tvorba Ludvíka Ráži v devadesátých letech
- Jana Kalousová: Ženské postavy v české filmové dramatické tvorbě po roce 2000
- Richard Komárek: Dramadoc
- Jan Motal: Autenticita a fragmentárnost v dokumentárním eseji
- Jakub Vítek: Virginia Woolfová a Michael Cunningham-literární a filmové průsečíky
- Eva Vojtová: Rozhlasová dramatická tvorba nové generace
- Eva Dvořáková: Odraz dokumentaristické zkušenosti v hraných filmech Roberta Sedláčka (bakalářská práce)
- Pavel Gotthard: Horor v české televizní a filmové tvorbě : analýza stavby příběhu a prostředků budujících hrůzu v českých hororových filmech (bakalářská práce)
- Tomáš Koňařík: Internetové televize v Česku: Analýza původní tvorby internetových televizí Boom TV a Stream (bakalářská práce)
- Lucie Macháčková: Fenomén Mezipatra a vývoj zobrazování homosexuality v českém porevolučním filmu (bakalářská práce)
- Iryna Shkaruba: Pohled dvou evropských režisérů na americkou společnost prostřednictvím dvou scénářů Sama Sheparda (bakalářská práce)
- Tomáš Soldán: Rozhlasové hry Karla Tachovského (bakalářská práce)
- Barbora Voráčová: J. A. Pitínský jako rozhlasový režisér (bakalářská práce)
Komentáře