Posts tagged Hana Zoubková

Hana Zoubková: Programové pilíře ČT:D v kontextu původní tvorby České televize od roku 2013

0

maugli-001Diplomová práce obhájená v roce 2016.

Anotace: Diplomová práce analyzuje sedm programových pilířů, které si stanice ČT:D při svém vzniku sama stanovila, tedy hranou tvorbu, animovanou tvorbu, zábavné vzdělávání, magazíny, zábavní a soutěžní pořady, zpravodajství a publicistiku a sport a cvičení. Důraz je kladen především na původní tvorbu České televize a to od roku 2013, kdy započalo vysílání stanice Déčko. Ta se zaměřuje na televizní tvorbu pro děti od čtyř do dvanácti let.

Abstract: The diploma thesis analyses seven programme pillars that channel ČT:D set themselves in the beginning, i.e.acted production, animated production, entertaining education, magazines, entertainment and competition shows, news and journalism, and sports and exercise. The emphasis is primarily put on the original production of the Czech Television since 2013 when the channel Déčko first started to broadcast. It focuses on television production for children from the age of four until the age of twelve.

Vedoucí práce: Hana Slavíková

Práce je dostupná ZDE

Markéta Sára Valnohová: Kdyby ryby

0

VýstřižekKrátký film Markéty Sáry Valnohové o lásce, nevěře, rybách, ekologické katastrofě a každodenní apokalypse.

Hráli: Magdaléna Tkačíková, Kristýna Hulcová, Jiří Svoboda, Eva Sýkorová, Vladimír Hauser, Pepina

Námět a scénář: Markéta Sára Valnohová
Dramaturgie: Marek Petřík
Kontaktní zvuk: Hana Zoubková
Kamera: Marek Petřík
Světelný design: Tomáš Balga
Pomocný osvětlovač: Martin Holoubek
Klapka a skript: Jan Bodnár
Produkce: Eva Sýkorová
Vedoucí produkce: Anna Stránská
Režie: Markéta Sára Valnohová

Natočeno v rámci předmětu Audiovizuální projekt RTDS

 

 

 

Markéta Sára Valnohová: Mrtvá, Smutná, těhotná

0

MrtváDokumentární film uvedený v pořadu ČT Průvan 26. května.

Průvan – Filmový magazín, jehož obsah tvoří ukázky ze studentských filmů a rozhovory s autory. Součástí pořadu je také rubrika Návštěva, která vždy představuje výraznou filmařskou osobnost, jež má i blízký vztah k filmovému školství a ovlivňuje i budoucí filmaře

Květnové vydání Průvanu je rámováno tématem (Auto)portrétu. Portrét patří ke klasickým žánrům dokumentu, přesto ale nastoluje otázku, na kterou lze odpovídat mnoha různými způsoby. Do této kategorie patří také filmy, kde autor reflektuje sám sebe, volně pak i fikční filmy, které se zabývají jednou postavou. (text ČT)

Kamera, střih: Marek Petřík

Zvuk: Hana Zoubková

Režie: Markéta Sára Valnohová

Film vznikl v rámci předmětu Audiovizuální projekt v roce 2013

Rozhovor s autorkou (a jinými) a film Mrtvá, Smutná, těhotná v archivu České televize

Workshop Jana Fuksy

0

V pátek 23.5. proběhl workshop Jana Fuksy Základy After Effects.

Jan Fuksa – absolvent Filmové školy ve Zlíně obor (obor střih). Pracuje již pět let jako video-tvůrce (kamera, střih, postprodukce videa). Má za sebou řadu animovaných i hraných hudebních klipů (kapely Květy, Midi lidi, Čoko Voko, Mucha..). Dále tvoří znělky a upoutávky pro divadelní a hudební akce (Blink, NDB Balet, Reduta..). Pořádá skupinové i individuální kurzy Adobe Premiere a Adobe After Effects. Působí v Brně.

mh8402

mh8393

mh8394

mh8398

Hana Zoubková: Kunštátská šatlava

0

3104142--vit-ondracek-malba-plamenem--1-300x245p0Kunštát je malé městečko, které se od okolních měst a vesnic na první pohled příliš neliší.

Při pohledu bližším pak ale zaujme mnoha cedulemi na venkovských domcích. Většina z nich oznamuje, že v tomto stavení byla či je hrnčířská dílna, některé ale poukazují na významného dřívějšího obyvatele.

Kunštát je totiž místem, které bez zjevného důvodu přitahovalo odjakživa umělecké osobnosti, místem, které pamatuje tolik veřejně známých jmen a tváří, až je těžké uvěřit, že tato pouta mezi básníky a kunštátským šikmým náměstím vznikala zcela náhodně.

Vít Ondráček – rodilý Brňan, kterého Kunštát přilákal stejně bezdůvodně jako i jiné básníky před ním, obývá místní šatlavu. Toto stavení v sobě nese nejen minulost historické věznice, ale ukrývá i spoustu vzpomínek na mnohé literáty. A právě s Vítem dokument objevuje kouzlo tohoto místa, protože i on sem přijížděl z velkoměsta a protože i on kdysi hledal a následně našel onu poetiku Halasova jednoho místa, místa posledního, místa pro hrob.

Soukromé rozpravy s Vítem Ondráčkem o jeho osobním životě, jeho pohnutkách vedoucích k přestěhování a jeho životě v Kunštátě tvoří jednu část tohoto dokumentu. Druhou rovinou je pak prohlídka přestavěné šatlavy, která odkrývá nejen Vítovo malířské nadání, ale posluchačům nabízí i představu toho, co je pro básníka důležité. Vít Ondráček z prostoru domu vytahuje pro něj podstatné drobnosti i vzpomínky spojené přímo s budovou i s výhledy z oken. Ke vzpomínání pak vede i listování korespondencí s kunštátskými osobnostmi, se kterými se znal i přátelil a které pro výrazný věkový rozdíl již také pochoval. To vše je propojené hudbou z představení, které na počest Janu M. Tomešovi připravil právě Vít Ondráček a které odehráli herci amatérského divadelního spolku na Halasově Kunštátu, literární soutěži v Kunštátě pořádané.

Dokument tedy nehledá data a fakta o tomto místě, hledá pocity, které jediné mohou vysvětlit, proč je toto nenápadné městečko tak přitažlivé pro umělce, proč sem kdysi jezdil Jan Ámos Komenský a proč se sem nastěhoval Vít Ondráček. Dokument je snahou o nalezení a zachycení toho neviditelného genia loci, který zde byl už tolikrát objeven. (text ČRo)

Rozhlasový dokument uslyšíte v Zelném rynku v sobotu 19. dubna mezi 18. a 19. hodinou.

Workshop Ivety Stehlíkové

0

V pátek 28. 3. proběhl workshop Zvuková a obrazová postprodukce filmů.

Cílem workshopu bylo seznámení základními postupy při postprodukci audiovizuálního díla. Ve zvukové části se zaměřil na nejčastější technické komplikace spojené s nahráváním zvuku a ukázal, jakým způsobem lze postupovat pro zkvalitnění nahrávky. V obrazové části představil principy compositingu a retušování.

Iveta Stehlíková – vystudovala Filmovou školu ve Zlíně, obor klasická animovaná tvorba. Poté se zaměřila na studium kamenosochařství na SUPŠ v Uherském Hradišti. Nyní se věnuje tvorbě animovaných videí a compositingu. Má zkušenosti z oblasti hudby a zvukové postprodukce. Portfolio: http://ivetastehlikova.tumblr.com/

mh7742

mh7750

mh7740

mh7746

 Fotografie © Marek Hlavica

Rozhlásek poslední – kolektivní

0

Poslední rozhlásek je společným dílem studentů Rozhlasové tvorby a divadelních studií na JAMU.

Kolektivní rozhlásek  

Nestíhám, nestíhám, je to tu zase,.
čekám, až vytane myšlenka nová.
Pospěš si, pospěš, tvrdí mi v pase.
Rozhlásek dopsala Pospíšilová.

Spíchnuté většinou už pozdě v noci
(s únavou přijdou myšlenky nové!)
přinesly vám snad příjemný pocit
tyhlety verše Terky Rekové.

Zblázněná básněmi po světě chodí,
v rýmech dál mluví, i když je sama.
Možná, že na léčbu měli ji vodit.
Loučí se s vámi Zoubková Hana.

Lámal si zuby, rval si své vlasy,
čtyřikrát v součtu veršíčky týral.
Přidrzlý Randár loučí se asi,
nežli by víc na prázdný list výral.

Naposled rýmy bere do dlaně
ta, co se nikdy s rytmem nepárá.
Potěšení teď na mé je straně,
loučí se s vámi Markéta Sára.

Stárnoucí komik na studentském poli,
skřivan je, miluje našedlá rána.
S těžkým teď srdcem rozlučku smolí,
veliký dík od Ondry Herzána.

Poslední rozhlásek uslyšíte v Zelném rynku v sobotu 28. prosince. (text ČRo)

3028674--studenti-rtds-na-divadelni-fakulte-jamu--1-300x225p0

Hana Zoubková: Jak nakreslit člověka

0

Dokumentární portrét Pavla Hlaváče.

Pavel Hlaváč(narozen 28. března 1951 v Třebíči) je třebíčský kytarista, baskytarista, textař, zpěvák, malíř a bigbeatový historik.

K hudbě měl vždy blízko. Nejprve poslouchal trampské písničky a od šedesátých let začal pronikat do big beatu. Účastnil se koncertů skupin Kidd & Rovers a Orion a kvůli pozornosti děvčat začal hrát na kytaru. Sám se účastnil celého třebíčského bigbeatového dění, hrál v kapelách BabraniThis Free, Orion a P.LEA.S. V roce 1971 Hlaváč nastoupil na základní vojenskou službu do Chebu. Tam začal hrát na baskytaru a seznámil se s Křižákem. Po návratu z vojny přišel d skupiny Articulus, s níž hrál až do roku 1989.

Po revoluci se Hlaváč orientoval spíše na klubovou scénu (EKG, Sewer) a následně na blues (Hlaváč a co). V roce 2011 napsal do Třebíčského zpravodaje sérii článků s názvem Pravěk bigbítu v Třebíči. Vzpomínky v budoucnu hodlá vydat i knižně. (text SLOBIG)

Vystupují: Pavel Hlaváč, Michaela Zouharová, Ivana Pacalová, Artuš Adámek, Jakub Hlaváč, Kamil Foit, Jiří Vyorálek

Zvuk: Markéta Sára Valnohová

Kamera: Bibiána Rybárová, Hana Zoubková

Hudba: Pavel Hlaváč

Pedagogické vedení: Hana Slavíková

Střih a režie: Hana Zoubková

Hana Zoubková: Příkaz dne

0

Autorkou již 31. rozhlásku je studentka Hana Zoubková, která se narodila roku 1992 v Třebíči a celou střední školu se věnovala přípravám na studia bohemistiky.

Jak je zbytečné plánovat si budoucnost, zjistila až v maturitním ročníku, kdy změnila své předchozí rozhodnutí a narychlo se přihlásila na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. V současné době studuje na Divadelní fakultě v ateliéru Rozhlasové a televizní scenáristiky a dramaturgie, kde se snaží zúročit svůj přetrvávající zájem o literaturu (především poezii) a dokumentární tvorbu. (text ČRo)

Hana Zoubková: Příkaz dne

Koncem října odzvonilo
svátku, jejž nechápu –
oslavovat mám, co zbylo
z rozpadlého státu?

Jenže spát mi nedá další,
když padají kaštany.
Vymyšlen byl církví naší,
by zastínil pohany.

Květinářství ve švech praská,
chryzantémy rudé…
Tržba, jak když slaví láska.
Svátek matek bude?

Kdepak. Je v tom něco jiné.
Vzpomínat je příkaz dne.
Copak jindy nás to mine?
Jindy mozek nezapne?

Věřím – doufám! – v selský rozum.
Snad si nikdo nemyslí,
že to odpovídá mravům:
mrtvé mít jen na Dušičky,
jediný den,
na mysli.

Rozhlásek Hany Zoubkové poslouchejte v podání herců Divadla Husa na provázku v sobotu 2. listopadu po 17. hodině v pořadu Zelný rynk.

Hana Zoubková: Paranoidní rozhlásek

0

Autorkou osmnáctého rozhlásku je znovu studentka Hana Zoubková, která se narodila roku 1992 v Třebíči a celou střední školu se věnovala přípravám na studia bohemistiky.

Jak je zbytečné plánovat si budoucnost, zjistila až v maturitním ročníku, kdy změnila své předchozí rozhodnutí a narychlo se přihlásila na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. V současné době studuje na Divadelní fakultě v ateliéru Rozhlasové a televizní scenáristiky a dramaturgie, kde se snaží zúročit svůj přetrvávající zájem o literaturu (především poezii) a dokumentární tvorbu.  (text ČRo)

Hana Zoubková: Paranoidní rozhlásek

To jsem měla tuhle v noci
hodně zvláštní sen.
Probudil mě divný pocit:
„Musím kouknout ven!“

K mému oknu lehce stoupal
malý eroplán
a z něho se na mě koukal
natáčecí krám.

Objektiv mě tiše snímá
a vůbec se neptá,
proč mě z toho úzkost jímá,
jen se tomu chechtá.

Celý den jsem byla ráda,
že to byl jen sen.
Večer ale ve všech zprávách
slyším, že byl objeven

NOVÝ PŘÍSTROJ PRO BEZPEČNOST!

Pro bezpečnost!!! Co se plašíš?
Pěkně zuby zatni
a zeptej se: „Pro tu naši?
Nebo pro tu státní?“

Teď už jen, můj posluchači,
ať stát pustí ven,
že svoboda lidem stačí
jednou za týden.

Rozhlásek Hany Zoubkové přednese v Zelném rynku herečka Divadla Husa na provázku Andrea Buršová . Poslouchejte v sobotu 4. května po 17. hodině.

Go to Top