Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky DIFA JAMU
Posts tagged Iryna Shkaruba
Tomáš Soldán, Irina Shkaruba: Kočkožrout
0
Kdo v této noci zemře a kdo se nasytí?
Rozhlasový Kočkožrout jako dokumentární snímek pomluv a strachu
Mezi postavy, které obývají bavorskou vesnici a tvoří v ní svébytnou skupinu převážně nezaměstnaných a na něco neustále čekajících občanů, přichází Řek. Outsider mezi outsidery. Začíná tak hon, který je poháněn řadou pomluv, cynismem, duševním chátráním a násilím. Smečka obratlovců při něm větří nebezpečí z ničeho – z pouhé přítomnosti vetřelce. Rozehraje tak hru na kočku a na myš.
Rozhlasové zpracování hry Rainera Wernera Fassbindera Kočkožrout, kterou autor v roce 1968 napsal pro mnichovské Divadlo akce, představuje v ústřední roli skupinu vesničanů a jejích rituály, každodenní hygienu u piva a neúprosně se vršící chuť zakousnout se do živého masa. Jen tak. Z nudy.
Kdo je tady Kočkožroutem? A není lepší dopřávat si k jídlu kočky než lidi? Antihrdinové příběhu nejsou schopni k ničemu dojít a celé dny se oddávají pivu, sexu, násilí a korodování mysli. Právě neschopnost kritického myšlení a primitivní a schématické uvažování je později základem nenávisti, která vyústí ve fyzické napadení přistěhovalce. Nevědomky se stávají smečkou, silou, která by ráda ujídala z někoho, kdo je jiný jen proto, že nic jiného na práci není. Pokud je Jorgos Kočkožroutem, tak kdo jsou ti ostatní?
Rozhlasová inscenace Kočkožrouta je vystavěna jako přírodopisný dokumentární snímek, v němž paralelou k příběhu německých vesničanů, pijáků piva a posluchačů vlastenecké rockové hudby, je komentář sledující život a kruté zákony uvnitř zvířecí smečky, ovládané svými nejsilnějšími pudy.
Ve hře se představí Pavel Rímský, Robert Mikluš, Ivan Dejmal, Petra Lorencová, Tereza Páclová, Kateřina Veselá, Pavla Dostálová, Lucie Končoková, Lukáš Král, Miroslav Černý, František Strnad a další obratlovci.
V olomouckém studiu natočil mistr zvuku Zdeněk Prchlík. Dramaturgie Iryna Shkaruba. Režie Tomáš Soldán.
Premiéra v úterý 10.4.2018 ve 20:00 na ČRo3 Vltava.
Vánoční večírek RTDS
0Ve čtvrtek 19.12. proběhl vánoční večírek RTDS. Dopadl dobře. V novém roce na shledanou.
Photo © Marek Hlavica
Tomáš Koňařík, Irina Škaruba: Ráďa
0Premiéra krátkého filmu Ráďa.
Ráďa je úchyl. Co se stane, když narazí na submisivní Zdeňku?
Nic. Přijďte.
Hudební a diskusní klub U Palečka v sobotu 2. března 2013 ve 20 hodin.
Hrají: Zdeňka s Ráďou a další
Kamera: Tomáš Koňařík
Střih: Irina Škaruba, Alžběta Medlová
Zvuk a režie: Alžběta Medlová
Hodnotící zprávy programu Erasmus 2010/11
0
Hodnotící zprávy studentů po pobytu na zahraničních vysokých školách v rámci programu Erasmus v akademickém roce 2010/11.
Tereza Kratochvílová – Instituto Politecnico De Lisboa (Portugalsko)
Bianka Dingová – Vysoká škola múzických umení v Bratislave (Slovensko)
Lenka Hajdučková – Univerza v Ljubljani (Slovinsko)
Iryna Shkaruba – Univerza v Ljubljani (Slovinsko)
Tomáš Koňařík – Univerza v Ljubljani (Slovinsko)
Jakub Vítek – Colorful Radio (Velká Británie)
Marek Urban – University Of Wales (Velká Británie)
Tomáš Koňařík: Kalba
1
VAFIS ve spolupráci s JAMU Brno uvádí film „Kalba“:
Na Lubošově chatě se koná bezstarostná víkendová kalba spolužáků a kamarádů. Bezstarostná? Andrea napsala Romanovi, Renata Pepovi, Milan by zase rád něco někomu řekl, Majda do toho chce hrát na kytaru, Majka tančit a holky si myslí, že akce na Lubošově chatě je vlastně fajn. Jenže to by nesměla Andrea napsat Romanovi, Renata Pepovi, Milan by neměl nikomu nic říkat, Majda hrát a Majka tančit, protože těžko říct, co je vlastně na téhle kalbě tak fajn. Nový krátký film Tomáše Koňaříka nahlíží, jak nové formy komunikace (ne)mají vliv na to, zda si lidé nakonec rozumí nebo nerozumí a že v sedmnácti jsou vaše zásadní životní problémy stále ještě spíše k pousmání…
Hrají: Martin Kraus, Majda Tkačíková, Ondřej Brett, Bára Vacková, Štěpán Jelínek, Jana Dolejšová, Václav Trávníček, Lukáš Černoch, Bára Vaculíková, Jakub Šmiřák, Jakub Mikač, Petra Kotulánová, Denisa Sedláčková, Barbora Lavičková.
Scénář, režie, kamera, střih: Tomáš Koňařík, výkonná produkce: Klára Mišunová, producent: Aleš Koňařík, skript: Irina Škaruba, zvuk, světla: Petr Kačírek, kostýmy, masky: Zuzana Pitnerová, rekvizity: Vrtuš Beránková, catering: Majda Lišková.
Film z roku 2008.
Sledujte na Vimeo.com
Absolventské práce vzniklé v Ateliéru RTDS
06.9.2010
by rtds
in Diplomové práce
Disertační, magisterské a bakalářské absolventské práce vzniklé v Ateliéru RTDS.
2017
Žaneta Caletková: Trikový film: Karel Zeman, Steven Spielberg, Terry Gilliam, Tim Burton
Radka Komžíková: Tvorba verejnoprávnej televízie pre deti a mládež na Slovensku od roku 2000
Iveta Novotná:
Bibiána Rybárová:
Dorota Ambrožová:
Bernardeta Babáková:
Kristýna Kodrlová
Jana Mrázová:
Eva Pospíšilová:
Pavel Zarodňanský
2016
Katarína Kubalová: Rola klasickej rozprávky vo vývoji dieťaťa
Tereza Reková: Možnosti tvůrčí komunikace ve vztahu k odkazu osobnosti Hieronyma Lorma a jejich využití v médiích a na divadle
Iva Strnadová: Český nezávislý film
Markéta Sára Valnohová: Cinefilie v díle Xaviera Dolana
Monika Zoubková: Programové pilíře ČT:D v kontextu původní tvorby České televize od roku 2013
Daniela Boková: Babovřesky pro umění (bakalářská práce)
2015
Pavel Gotthard: Scenáristické postupy v českých sci-fi filmech mezi lety 1918-1989 (disertační práce)
Marek Steininger: Česká road movie po roce 1990
Žaneta Caletková: Henrik Ibsen na divadle, ve filmu a v rozhlase (bakalářská práce)
Nikol Patíková: Rozhlasové hry Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše (bakalářská práce)
Iveta Novotná: Hamletovské transformace (bakalářská práce)
Petr Pánek: Stalker a Zóna (bakalářská práce)
Veronika Pospíšilová: Rozhlasový režisér Aleš Vrzák (bakalářská práce)
Miroslav Vlček: Ideológie v tvorbe Martina Šulíka (bakalářská práce)
Jakub Votýpka: Vliv Alfreda Hitchcocka a Michelangela Antonioniho ve filmech Briana De Palmy (bakalářská práce)
2014
- Radka Hoffmanová: Filmy pre mládež v kontextu súčasnej severskej kinematografie
- Martin Müller: Exploatační tendence v českém hraném filmu po r. 1989
- Jakub Šuták: V tieni noiru (porovnanie klasického obdobia filmu Noir a súčasnej českej kinematografie)
- Tatiana Urbanová: Fenomén vyprázdnenej narácie v súčasnej kinematografii
- Matěj Randár: Romeo, Julie a tma – kniha, film, TV (bakalářské práce)
- Tereza Reková: Hamletovské inspirace v díle Toma Stopparda (bakalářská práce)
- Bibiána Rybárová: Ženské charaktery vo vybraných filmoch Pedra Almodóvara (bakalářská práce)
- Zbyněk Štajer: Rozbor vývoje zombie filmů (bakalářská práce)
- Markéta Sára Valnohová: Dílo Jiřího Trnky v kontextu československé (a zahraniční) animované tvorby (1945-1969) (bakalářská práce)
- Hana Zoubková: Autorská profilace Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše od studentských děl k celovečernímu debutu (bakalářská práce)
2013
- Tereza Semotamová: Německé rozhlasové hry 50. let (disertační práce)
- Eva Schulzová: Proměny české rozhlasové hry po roce 1989 (disertační práce)
- Tereza Adámková: Vojtěch Jasný a jeho cesta k Heinrichu Böllovi. Jasného Klaunovy názory v kontextu německých adaptací Heinricha Bölla
- Jana Janove: Proces vzniku filmových debutov a ich reflexie súčasnosti v regióne Vyšegrádskej skupiny
- Marek Petřík: Estetika trapnosti v současné české filmové komedii
- Rebeka Uličná: Transnacionálny dokumentárny film v českom kontexte
2012
- Jan Motal: Hermeneutika dějinnosti ve filmovém eseji Karla Vachka a Chrise Markera (disertační práce)
- Tomáš Koňařík: Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina. Seriály prémiových kabelových televizí s kontroverzním tématem jako zdroj inspirace.
- Ilona Dobrovolná: Seriál Vyprávěj a projevy normalizační nostalgie v programovém schématu českých televizních stanic (bakalářská práce)
- Radka Hoffmanová: Fenomén “Ucho” – politická moc, paranoia a permanentní dohled v proměnách doby (bakalářská práce)
- Zdeněk Kocián: Srovnání koncepčních přístupů k psaní scénářů (bakalářská práce)
- Vojtěch Landa: Dílo Antonína Máši po roce 1968 (bakalářská práce)
- Marek Steininger: Adaptátor Otakar Vávra (bakalářská práce)
- Tatiana Urbanová: Folklórne prvky vo filmoch Juraja Jakubiska (bakalářská práce)
2011
- Eva Dvořáková: Dokumentární tendence v českém hraném filmu po roce 2000
- Pavel Gotthard: Televizní a filmové adaptace próz Josefa Nesvadby
- Tereza Kratochvílová: Televizní pohádka a Věra Jordánová
- Lucie Macháčková: LGBT tématika ve vybraných cyklických pořadech České televize a BBC
- Iryna Shkaruba: Andrzej Wajda: hrdinství, romantismus a polská historie
- Tomáš Soldán: Rozhlasová režie Jiřího Horčičky
- Barbora Voráčová: Improvizace v rozhlasové hře
- Tereza Adámková: Ulrich Seidl: Analýza tvůrčí metody (bakalářská práce)
- Lenka Hajdučková: Člověk s postižením jako interpret a respondent – Variace režijních přístupů ve vybraných českých a slovenských filmech (bakalářská práce)
- Kateřina Chvátalová: Poezie a její místo v programovém schématu stanice Český rozhlas 3 – Vltava (bakalářská práce)
- Marek Petřík: Komunitní internetová rádia v českém rozhlasovém éteru (bakalářská práce)
- Rebeka Uličná: Obraz konzumenta drog v súčasnom českom filme (bakalářská práce)
- Marek Urban: Kognitívna disonancia a jej vplyv na proces tvorby dokumetnárneho filmu a film samotný (bakalářská práce)
2009
- Josef Fišer: Televizní pohádková tvorba Ludvíka Ráži v devadesátých letech
- Jana Kalousová: Ženské postavy v české filmové dramatické tvorbě po roce 2000
- Richard Komárek: Dramadoc
- Jan Motal: Autenticita a fragmentárnost v dokumentárním eseji
- Jakub Vítek: Virginia Woolfová a Michael Cunningham-literární a filmové průsečíky
- Eva Vojtová: Rozhlasová dramatická tvorba nové generace
- Eva Dvořáková: Odraz dokumentaristické zkušenosti v hraných filmech Roberta Sedláčka (bakalářská práce)
- Pavel Gotthard: Horor v české televizní a filmové tvorbě : analýza stavby příběhu a prostředků budujících hrůzu v českých hororových filmech (bakalářská práce)
- Tomáš Koňařík: Internetové televize v Česku: Analýza původní tvorby internetových televizí Boom TV a Stream (bakalářská práce)
- Lucie Macháčková: Fenomén Mezipatra a vývoj zobrazování homosexuality v českém porevolučním filmu (bakalářská práce)
- Iryna Shkaruba: Pohled dvou evropských režisérů na americkou společnost prostřednictvím dvou scénářů Sama Sheparda (bakalářská práce)
- Tomáš Soldán: Rozhlasové hry Karla Tachovského (bakalářská práce)
- Barbora Voráčová: J. A. Pitínský jako rozhlasový režisér (bakalářská práce)
Kůň na měsíci
0
Rozhlasová adaptace povídky
Luigi Pirandello: Kůň na měsíci
Autor: Irina Škaruba
1. scéna: Svatební hostina
Ida: Moře. Voda. Písek.
Nino: Kopec písku. Mého písku.
Ida: Tráva. Máta. Listy.
Nino: Listy oliv. Mých oliv. A ty.
Ida: Já ne, to ty.
Nino: Copak, Ido?
Ida: Ty víš co. Víš, že nejsem tvoje.
Nino: To nevím.
Ida: A chtěl bys?
Nino: Chtěl bych přestat čekat.
Ida: Nemusíš čekat, Nino. Už jsme přece svojí.
Více čtěte zde: Irina Škaruba: Kůň na měsíci
Vše na prodej (Wszystko na sprzedaz)
0Analýza filmu.
Autor: Irina Škaruba
hrají: Elzbieta Czyzewska, Daniel Olbrychski, Bohdan Ejmont, Małgorzata Maria Potocka
scénář: Andrzej Wajda
hudba: Andrzej Korzynski
kamera: Witold Sobocinski
režie: Andrzej Wajda
Polsko, 1969, 94 min
V prvním záběru filmu vidíme k nám utíkajícího muže, v zadním plánu projíždějící autobus – střih – muž běží, snaží se naskočit do již rozjetého vlaku. „Očima“ kamery pozorujeme rychle se pohybující nohy a kmitající se ruce. Vlak nabírá na rychlosti, muž také zrychluje, záběr je čím dál více rozmazanější a zběsilejší – v tomto zmateném rychloběhu se muž odráží od země a padá pod kola vlaku. Slyšíme prudké zabrzdění, do toho se ozývá ženský výkřik a „Stop!“ – ocitáme se na filmaři obsazeném perónu, kde se vlak pomalu vrací do původní startovací pozice a muž, který se živý a zdravý vynořuje z hlubin kolejiště je režisérem námi právě sledovaného filmu – Vše na prodej.
Muž střílel v Brně na studenty JAMU, kteří natáčeli film
0
tn.cz: Studenti Janáčkovy akademie múzických umění při natáčení filmu tropili hluk. Muž ze sousedství na ně prostě začal střílet.
Zřejmě hluk vadil muži, jenž střílel v Brně na studenty JAMU, kteří natáčeli film. Případ řešili v úterý brněnští strážníci, podle nich střílel na studenty JAMU ve dvoraně školy v Beethovenově ulici muž ze sousedství. Při útoku nebyl nikdo zraněn.
“Pětadvacetiletý student z Blanenska se svými dvěma spolužáky pořizoval v prostorách fakulty záběry do svého filmu, když se ve zvýšeném přízemí otevřelo okno, kde se objevila dlouhá střelná zbraň, ze které vyšlo několik výstřelů,” uvedla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.
Přivolaní strážníci přijeli do bytu, čtyřiapadesátiletý muž a o jeho čtyři roky starší manželka s nimi ale odmítli mluvit a po celou dobu jim pouze nadávali. Celý případ proto strážníci předali policii… více zde nebo zde
Stav věcí (The State of Things)
0
Analýza filmu.
Autor: Irina Škaruba
hrají: Camilla More, Patrick Bauchau, Samuel Fuller, Allen Garfield, Roger Corman, Robert Kramer a další
kamera: Henri Alekan, Fred Murphy
scénář: Robert Kramer, Wim Wenders
hudba: Jürgen Knieper, Jim Jarmusch
režie: Wim Wenders
Portugalsko / USA / Západní Německo, 1982, 121 min
Začátkem osmdesátých let Francis Ford Coppola vybíral režiséra pro svůj následující produkční počin a jeho volba tehdy padla na nepříliš v Americe známého Němce – Wima Wenderse. Natáčení filmu Hammett (1982) probíhalo relativně hladce, až se jednoho dne Coppola rozhodl, že si odskočí natočit svůj vlastní film. Nic by se nestalo, kdyby peníze neodcestovaly i s producentem, a tak tento jeho „odskok“ zapříčinil menší přestávku v natáčecím plánu. Wenders toto volno strávil v Portugalsku, kde si od jednoho, také čekajícího režiséra, vypůjčil herce a natočil film o vzniku filmu – Stav věcí (1982).
Komentáře