Posts tagged Jan Gogola

Katarína Kubalová: Rola klasickej rozprávky vo vývoji dieťaťa

0

01Magisterská diplomová práca sa v prvej polovici zaoberá charakteristikou rozprávky a rozborom troch klasických rozprávok ( Traja bratia, Princezná ze mlejna, Perinbaba ) a ich vplyvom na vývoj dieťaťa, najmä v mladšom školskom veku. Druhá polovica magisterskej práce je zameraná na kvalitatívny výskum s deťmi, ktorý pojednáva o klasických rozprávkach, o detských poznatkoch, postrehoch, o láske, o boji dobra so zlom, atď. Výskum je zameraný na vnímanie a na vplyv klasických rozprávok či už na dieťa, alebo na dospelého jedinca.

The first part of the Master thesis deals with the characteristics and analysis of three classic fairy tales and their impact on child development, especially in the early school years. The second part of the thesis is focused on qualitative research of children, and deals with the classic fairy tales, about children’s knowledge, insights, love, about the struggle between good and evil, etc. The research is focused on the perception and on the influence of classic fairy tales on children an adults.

Diplomová práce byla obhájená v roce 2016.

Vedoucí práce Jan Gogola.

Práce je dostupná ZDE.

Jan Gogola: Domácí péče

0

Domaci_pece-Polivka_AMihulovaFilmový debut režiséra Slávka Horáka se lehkou a zábavnou formou zaobírá nejdůležitějšími životními otázkami, vtipně a přitom upřímně vypráví o konečnosti lidské existence a o tom, jak si s ní poradit. „Chtěl jsem vytvořit silný příběh se spoustou dojemných a vtipných momentů, film, ze kterého budou diváci odcházet rozhodnuti žít lépe, plněji a vnímavěji,“ vysvětluje scenárista, režisér a producent snímku, který při psaní scénáře vycházel z vlastních zkušeností. „Moje maminka dělala práci pečovatelky spoustu let, a tak mi poskytla hodně inspirativních historek a postřehů.“

Obětavá zdravotní sestra Vlasta (Alena Mihulová) při své práci na jihomoravském venkově ošetřuje spoustu rázovitých místních pacientů. Když se však dozví, že sama potřebuje pomoc, musí ji začít hledat mimo prostředí, které zná. Díky dceři jednoho z pacientů (Tatiana Vilhelmová) a její esoterické mentorce (Zuzana Kronerová) začíná objevovat svět alternativního léčení a snad i sebe samu… To vše k velké nelibosti manžela Ladi (Boleslav Polívka), který na tyhle „hňupoviny“ nevěří. Vlasta tak musí bojovat nejen s nemocí, ale i s Laďovým zdravým moravským „rozumem“. Komedie a drama se proplétají, když si Vlasta poprvé v životě začíná uvědomovat, že taky ona potřebuje péči… (text internetové stránky filmu)

Scénář a režie:
Slávek Horák

Dramaturgie:
Jan Gogola

Výkonný producent:
Tomáš Rotnágl

Stránky filmu

Premiéra proběhne v Brně v kině Lucerna 16. července.

2015256154917

Jan Gogola: Dramaturg je člověk reflexe

0

493097-top_foto1-vkr0w„Na našich filmových školách přetrvává přesvědčení, že prvořadým úkolem je vychovávat umělce, a proto jsou často slova jako seriál nebo žánr považována za vulgární a nepatřičná. Setkal jsem se i s tvrzením, že to nemusíme přehánět s výukou řemesla, přece když má tvůrce co sdělit, už si nějakou formu najde,“ říká Jan Gogola (1944), pedagog na JAMU a dramaturg Vorlova Kouře nebo Michálkova Je třeba zabít Sekala.

Které ze současných českých filmařů vnímáte jako nadějné?

Je jich víc, ale zmíním své bývalé studenty ze zlínské filmové školy. Pavel Göbl natočil pozoruhodný snímek Odborný dohled nad východem slunce. Je to naprostá lahůdka, kterou smázl i nějaké pitomosti, co předtím udělal, aby měl na nájem. A Slávek Horák dokončil svůj debut Domácí péče, takový moravský film, emocionálně velmi silný, bude teď soutěžit na karlovarském festivalu. Na obou jsem měl možnost se dramaturgicky podílet a věřím, že o těch chlapcích ještě hodně dobrého uslyšíme. A stále je obdivuhodné, kolik výborných filmařů každý rok vypouští katedra dokumentu na FAMU.

Vaše profese dramaturga, zdá se, z české kinematografie mizí. Máte stejný dojem?

Ještě nezmizela, ale pracuje se na tom. Role a význam filmové dramaturgie byly ovšem podceňovány vždy. Myslíte, že si je někdo schopen vybavit jména barrandovských dramaturgů, kteří stáli za československým filmovým zázrakem v šedesátých letech minulého století? Přitom to byli oni, kteří rozpoznali potenciál nastupující generace a dali jí šanci. Chovali se jako skuteční producenti, aniž se tomu tenkrát tak říkalo. Samozřejmě vždy nešlo o spolupráci harmonickou, hádky a konflikty k tomu taky patřily, ale výsledky mluví za vše. Výhodou rovněž bylo, že tehdy existovala možnost, pokud se příprava nedařila, látku odepsat.

Co znamená „odepsat“?

Pokud se vývoj textu v nějaké fázi zadrhl, ukázalo se, že to jako celek nefunguje, práce se přerušila, scenárista dostal maximálně třetinový honorář, látka se odepsala a uložila do archívu. Dnes je pro producenty podstatné, aby se jim vložená počáteční investice vrátila, a stává se, že tlačí na dokončení i takových textů, které v případě realizace neslibují dobrý výsledek. Většinou jsou zároveň přesvědčeni, že nějakou dramaturgii zvládnou bez problémů sami, eventuálně s pomocí pár kamarádů. Scénáře dávají číst svým známým, často i mně, se slovy: „Co si o tom myslíš? A pohni, za dva měsíce točíme.“ To ale není dramaturgie.

Co je tedy dramaturgie?

Rozlišuji takzvanou koncepční a potom konkrétní dramaturgii. Jde o pracovní termíny. Koncepční dramaturgie se dnes dá realizovat jenom v televizi, výjimečně pak i u schopných a osvícených nezávislých producentů. Jde o vytváření dlouhodobé koncepce a profilu, který je pro daný producentský tým charakteristický. Může se opírat o zvolená témata i žánry, okruh spolupracovníků z řad scenáristů, režisérů a dalších tvůrčích profesí, určitý styl realizovaných děl. Tak jako se každé dobré divadlo snaží o osobitou tvář, mělo by být ctižádostí producentů především z televize veřejné služby, aby byli čitelní, aby se divák orientoval už podle jmen zúčastněných na tom kterém projektu a tak vlastně věděl, co ho čeká. Myslím, že posledním producentem tohoto typu byl v České televizi Čestmír Kopecký. Je ale nutno dodat, že o míře jeho kompetencí a možností si jeho dnešní nástupci mohou nechat jen zdát.

Jak tedy podle vás dnes vypadá situace v České televizi z hlediska dramaturgické práce?

Mám osobní zkušenost především s Filmovým centrem ČT. V současné době v něm pracuje slovy jeden dramaturg. Má sice okruh externích lektorů, ale kolik toho musí sám přečíst a připomínkovat, do toho jednat s autory, to je skoro šílené! Navíc jen jeden člověk s jedním vkusem přece nemůže kompetentně rozhodovat o desítkách projektů. Měla by tam nastat konkurence, a tím dojít i k diferenciaci a vyprofilování více podobných center. Aby to pořádně fungovalo, měla by být aspoň tři.

Nechceme ale po České televizi, aby tak trochu suplovala někdejší Barrandov? Je to její role?

Televize veřejné služby má své kulturní poslání, umění a kulturu podporovat má a vlastně i musí, i když to není její prioritní povinnost, tou je zpravodajství. Je samozřejmě obtížné najít vyváženost všech těch funkcí a uspokojení potřeb a zájmů různých diváckých vrstev. Dokonalosti myslím nelze dosáhnout, pokoušet se o ni je ale pro Českou televizi povinnost. Takže abych vám odpověděl, její primární role to není, ale my filmaři to po ní chceme.

Pokračování rozhovoru čtěte v příloze Salon deníku Právo.

Radka Hoffmanová: Film pre mládež v kontexte súčasnej škandinávskej kinematografie

0

nordvest_952104bMagisterská diplomová práce obhájená v roce 2014.

Autor práce: BcA. Radka Hoffmanová

Vedoucí práce: MgA. Hana Slavíková Ph.D.

Oponent práce: prof. Mgr. Jan Gogola

Anotace
Magisterská diplomová práca „Film pre mládež v kontexte súčasnej škandinávskej kinematografie“ pojednáva o fenoméne súčasneho škandinávskeho filmu pre mládež. Zameriava sa na analýzy vybraných snímok z dánskej, švédskej, nórskej a fínskej filmovej produkcie.

Klíčová slova
Film pre mládež, Škandinávska kinematografia

Text práce Film pre mládež v kontexte súčasnej škandinávskej kinematografie (.pdf)

Jakub Šuták: V tieni noiru – Porovnanie súčasnej českej kinematografie a klasického obdobia amerického filmu noir

0

falcon200-2-af12bcfe6369bd24794f7a235c76c185d7ae3267-s2-c85Diplomová práce obhájená v roce 2014.

Autor práce: Bc. Jakub Šuták

Vedúci práce: doc. MgA. Marek Hlavica, PhD.

Oponent práce: prof. Mgr. Jan Gogola

Anotácia

Magisterská diplomová práca sa zaoberá rozborom a porovnávaním filmov klasického obdobia amerického filmu noir so súčasnou českou kinematografiou s cieľom dokázať funkčnosť základných noirových stavebných prvkov v súčasnom českom filme.

V prvej polovici magisterskej práce je charakterizovaný a vysvetlený pojem film noir, obdobie jeho trvania, moderné variácie a história československej, resp. českej filmovej detektívky. Analytická časť sa venuje rozboru a porovnaniu troch českých filmov, konkrétne Ve stínu, Normal, Pouta, s tromi americkými noirovými filmami, konkrétne Maltézsky sokol, Biela horúčava a Dotyk zla.

Kľúčové slová

Film noir, žáner, štýl, detektív, femme fatale, postava, téma, forma, Ve stínu, Normal, Pouta, Maltézsky sokol, Biela Horúčava, Dotyk zla

Text práce V tieni noiru – Porovnanie súčasnej českej kinematografie a klasického obdobia amerického filmu noir (.pdf)

Vánoční večírek RTDS

0

Ve čtvrtek 19.12. proběhl vánoční večírek RTDS. Dopadl dobře. V novém roce na shledanou.

DSC3667

DSC3675

DSC3702

DSC3878

DSC3889

DSC3912

DSC3953

DSC3964

DSC3982

DSC4057

DSC4070

DSC4051Photo © Marek Hlavica

Tereza Nováková: Mejdan století

0

Záznam představení uvedeného na Salonu původních textů 2013

Scénář a režie: Tereza Nováková
Hrají: Vojtěch Říha, Agáta Kryštůfková, Zbyšek Humpolec, Jakub Urbánek, Daniela Boková, Jakub Votýpka, Nikol Jančíková, Iveta Novotná, Miroslav Vlček, Žaneta Celetková, Tereza Nováková, Dorota Vašíčková j.h., Adam Mašura, prof. Jan Gogola
Hudba: Barbora Nesvadbová
Produkce: Barbora Leskovjanová
Technologie: Martin Hamouz

Salon původní tvorby

0

Salon jsem! Leč jiný bráška společenských hal
už je tomu dvacet let co prof. Srba mě přivítal
mezi vámi
děcko malý
a od kolíbky hned mi psali
hry a hříčky z pod pokličky
o tom co je těší
hněte
tahali je ze šuplete
z kolena no ba i z paty
já se bavil:
vy mí zlatý!
Culil jsem se
chechtal
smál
když seznal jsem:

Jsem festival!

Let dvacet dnes se světem valím
a vesele si festivalím
život je to jako sen
však přiznám se – jsem unaven
jak zvedal bych snad stovky činek

Zasloužím si odpočinek!

Chci do peřin se náhle skácet!
Tak pojď se mnou

Dej si dvacet!

V pátek 15. března a v sobotu 16. března proběhne v budově Divadelní fakulty JAMU další ročník Salonu původní tvorby.

Své texty na něm představí mimo jiné i studenti RTDS, někteří si je rovnou i zrežírují a jiní si v nich alespoň zahrají.

Konkrétně:

15.3. – 18.00–18.15
Tereza NovákováMejdan Století
přízemí, u automatu na kafe
režie: Tereza Nováková
hrají: Vojtěch Říha, Agáta Kryštůfková, Zbyšek Humpolec, Jakub Urbánek, Daniela Boková, Jakub Votýpka, Nikol Jančíková, Iveta Novotná, Miroslav Vlček, Žaneta Caletková, Tereza Nováková, Dorota Vašíčková j.h., Adam Mašura, prof. Jan Gogola (možná)
hudba: Barbora Nesvadbová
produkce: Barbora Leskovjanová
technolog: Martin Hamouz

16.3. – 10.45–11.00
Nikol JančíkováSeznámení
místnost – 201
režie: Nikol Jančíková, Miroslav Vlček
hrají: Tereza Slámová, Petr Németh
produkce: Barbora Leskovjanová
technologie: Martin Hamouz

16.3. – 11.15–11.25
Daniela BokováKočka
Dalíbar
režie: Daniela Boková, Tereza Nováková
hrají: Agáta Kryštůfková, Martin Hudec, Kristýna Hulcová
produkce: Pavla Šoukalová
technologie: Martin Holoubek

16.3. – 11.40–12.05
Iveta NovotnáSedm dní
místnost – 401
režie: Iveta Novotná
dramaturgie: Miroslav Vlček
hrají: Jakub Rek, Lucie Ingrová
produkce: Karolína Gumulcová
technologie: Petra Konvicová

16.3. – 15.50–16.35
Matěj RandárBeat či nebýt (nescénické čtení)
místnost – 401
režie: Matěj Randár
dramaturgie: Dagmar Haladová;
hrají: Ondřej Dvořák, Adam Mašura
produkce: Pavla Šoukalová
technologie: Martin Holoubek

16.3. – 18.55–19.10
Milada Vyhnálková, Michaela Foitová – Baletky
místnost – 105
inscenační tým: Matěj Randár, Milada Vyhnálková, Michaela Foitová
produkce: Anna Machová
technologie: Martin Hamouz

Kompletní program Salonu:

 

Marek Urban: Pavol Haruštiak: (Ne)známy hrdina

0

Dokumentární film o osudech Pavola Haruštiaka (1922 – 1951)

Vystupovali: Oľga Hrabovská, Milan Ostrovský

Námet: Miroslav Řádek

Pedagogické vedenie: Jan Gogola

Produkčné zázemie: Matúš Pošvanc

Scenár, réžia, kamera, strih: Marek Urban

Sledujte na Vimeo 

Absolventský film z roku 2011.

Jan Gogola: Co dělat, když vítězí seriál

0

Přednáška pro členy Umělecké rady JAMU

Co dělat, když vítězí seriál – to je název mé profesorské přednášky na Umělecké radě DIFA JAMU. Snažil jsem se v ní o reflexi několika aspektů pedagogického působení na vysoké škole uměleckého směru v době, jež by se dala označit jako značně relativizující.

Co a jak učit na uměleckých školách, když recepce umění ve všech jeho druzích je záležitostí velmi výrazné divácké, posluchačské a čtenářské menšiny? Lze na tento stav reagovat stejně jako to činí pedagogové umělecké školy, jež má pojmenování televizní ve svém názvu, ale  slovo seriál je pro ně nejvulgárnějším možným výrazem, takže se tento televizní žánr nevyučuje?

Tento postoj je samozřejmě legitimní. Lze ho vysvětlit přesvědčením, že posláním školy uměleckého směru je vychovávat adepty skutečného umění a např. seriál žádné umění není. Což je mimochodem pravda, k níž se ještě dostaneme. Výčet tzv. neuměleckých žánrů je pak možné ještě doplnit o krimi, thriller, různé veselohry, horor, fantasy atd.

Vůči tomuto tvrzení je samozřejmě možné použít protiargumenty – ve zmíněných žánrech lze totiž najít mnohé umělecké skvosty, jmenujme např. režiséry jako Hitchcock, Kubrick, Tati či Forman, u seriálů třeba Lynche a Triera. Statisticky jsou to ovšem výjimky potvrzující pravidlo, v té záplavě filmů a seriálů se jedná mizivý počet. (more…)

Go to Top