Posts tagged literatura

Ondřej Hanslian: Stahuji, tedy nejsem

0

3644083--ondrej-hanslian--1-950x0p0V Zelném rynku vysíláme fejetony studentů Divadelní fakulty JAMU, a to 1. ročníku oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika. První z nich, Ondřej Hanslian, se zamýšlí nad příčinou popularity vinylů, tedy gramofonových desek.

Tradiční sérií studentských fejetonů se v Zelném rynku každoročně představují noví autoři. Ondřej Hanslian se narodil v Brně, ze kterého se prý zatím nehnul, ale jednou by rád.

Sám o sobě říká, že od malička měl rád literaturu, kterou se více či méně zdařile snažil napodobovat. Ta ho pak vedla k filmu, potažmo k televizi a rozhlasu. Nejraději ze všeho spí, ale když se zrovna probudí, tak si rád zajde do divadla, do kina či na koncert. Když může, vyrazí někam pryč do přírody.

Ve svém fejetonu vypráví o tom, jak narazil na zprávu, že poslouchání hudby přes internet zvýšilo prodej vinylů. Vedlo ho to k úvaze: „Vzpomněl jsem si, jak jsem před pár lety úplnou náhodou v sekáči koupil za stovku sešlý gramofon z dob socialismu. Byl dost těžký, ale i přesto jsem ho vláčel celou cestu Brnem domů, kde jsem ho řádně rozebral a vyčistil, opravil poškozený motorek a koupil novou jehlu. Točil se, ale nebylo co si na něm pustit. Měl jsem stejně radost. Najednou jsem v rukou měl něco, co je skutečné, skutečně se točí.“

Je nějaký rozdíl v tom, zda si hudbu pustíme přes počítač, z internetu, nebo si pustíme klasickou desku? „Tenhle pocit, že se otáčí a jehla skáče po rýhách v černém vinylu, který pak nějakým nepochopitelným způsobem tvoří zvuk, byl mnohem kouzelnější než stisknutí tlačítka na přehrávači. Měl jsem v rukou fyzický objekt, který jsem mohl třeba i sníst, kdybych chtěl,“ přemítá Hanslian.

Podobně je to podle autora se čtečkou – papírovou knihu nenahradí, i když například při přenášení má své výhody. Knihy jsou proti ní neskladné a těžké. „Svádíme neustálý boj mezi praktickým a estetickým,“ dodává Hanslian.

Dnešním lidem podle něj chybí skutečný kontakt. Máloco je totiž přinutí vyjít z pohodlí domova, odkud si mohou přes internet ledacos vyhledat, domluvit – a to i rande. „Naše generace se čím dál víc přesouvá do prostředí jedniček a nul. Počítačové algoritmy nám už generují i možné vztahy. Je zvláštní, jak moc se na techniku spoléháme a důvěřujeme jí, ale potom zase hledáme útěk zpátky do něčeho opravdového,“ shrnuje.

Hranice podle něj spočívá ve způsobu používání. Jde o to, abychom věděli, že věci jsou tu od toho, aby se používaly, a ne naopak. Autor sám po jedenácté hodině vypíná všechny obrazovky a je obezřetný i při používání Facebooku. Závěrečné doporučení tedy zní: „uvědoměle a s mírou“. (text ČRo)

Poslouchejte v Zelném rynku Českého rozhlasu Brno nebo rozhlasovém archivu.

Veronika Pospíšilová: Cesta pěvců

0

13177692_1600523063596129_3659459371356205855_nPremiéra divadelní hry CESTA PĚVCŮ renomovaného mexického autora Huga Salceda, která přibližuje problémy migrace nejen na hranicích mezi USA a Mexikem.

V režii Veroniky Pospíšilové se představí:

  • Vít Pískala
  • Natálie Pelcová
  • Milan Holenda
  • Jana Filová
  • Ondřej Hrbáč
  • Monika Matoušová

Premiéra se koná v neděli 15. května 2016 v 19:30 v DS Paradox

Reprízy v této sezóně proběhnou 29. 5. (Ne) a 12. 6. (Ne) vždy v 19:30.

Více informací ZDE

Alena Blažejovská: Zelný rynk

0

OLYMPUS DIGITAL CAMERALiterárně-publicistický magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk se poprvé objevil v éteru 4. května 1996 – před dvaceti lety. Od počátku jej připravuje a moderuje redaktorka Alena Blažejovská. Laudatio napsal Martin Stöhr.

Básník a redaktor brněnského časopisu a nakladatelství Host Martin Stöhr uvažuje:

Laudatio, zaužívaný formát, odvozený z latinského laudare – tedy chválit, má být pochvalou, projevem díků, zpravidla při oficiální oslavě nějaké osoby nebo instituce. Je to žánr jako každý jiný a žádá si stylovou čistotu.

Ovšem co se zde slaví? Rozhlasový pořad nazvaný Zelný rynk dorostl ke dvacítce, to máme přes tisíc vydání, a už jeho název evokuje neměnný šum a těkavost místa určeného k výměně statků. Rozumí se, že ty komodity, ty vitamíny v nich, jsou povahy duchovní.

Paní Alena Blažejovská v jednom rozhovoru prozradila, že „Rynk nechce být jen zpravodajstvím z kultury, ale spíš prostorem k setkávání. V Zelném rynku uslyšíš autora dýchat, smát se, váhat a hledat slova, nebo dokonce plakat. A možná právě tohle, vedle okruhu témat, vytváří těsný vztah s posluchači.”

Ano, právě toto na naše podvečerní sobotní svátky slova pasuje nejvíc. Čert si nechej nějakou stylovou čistotu! Zde mohu svobodně přemítat, vzpomínat a snad se i trochu dojmout.

Kdysi dávno, v půli devadesátých let, mne na divokých literárních sletech a festivalech uklidňovala přítomnost elegantní mladé dámy, rozhlasové redaktorky Aleny Blažejovské. Tu postávala stranou vratkých hloučků, tu k někomu taktně přistoupila a pod nos mu nasunula mikrofon obalený modrým molitanem s logem Českého rozhlasu.

V každém případě bylo skvělé vědět, že je mezi námi přítomna žena, o které se dá s jistotou říci, že nepáchne nikotinem, nemá kocovinu, protože ve čtyři ráno řešila nesmysly v non-stopu a výsledkem bude inteligentní report na rozhlasových vlnách.

Tehdy byl Zelný rynk v plenkách a takzvaně nekomerční kultura integrální součástí veřejného prostoru. Literatura se o slovo hlásila svým přirozeným, sebevědomým hlasem.

Jenže jak každý ví, časy se mění, a když v roce 2006 Rynk oslavil své první kulatiny, svět už byl trochu jiný a v jeho digitalizované, postmoderní a konzumní vřavě se některé jemněji slyšitelné hlasy ztrácely. „Ptejte se těch, kteří obvykle mlčí — to je úkol pro rozhlasového redaktora!”, řekla mi tehdy paní Alena v pěkném bilančním rozhovoru pro revue Host. Vtip je v tom, že v jistém smyslu jsme k mlčení a věčnému tichu předem odsouzeni všichni.

Technika, kterou jsme dnes tak spoutáváni, má ovšem také svoji dobrotivou tvář. Rádi bychom se vzdali všeho toho vizuálního smogu, věčně blikajících obrazovek a monitorů, randálu dálnic skutečných i informačních, ale kdo z nás by chtěl přijít například o fotografické památky na své cesty, dětství, naše nejbližší a tak dále?

Hlasy lidí v konzervách rozhlasového archivu jsou ušetřeny osudu fosilie ve vitríně. Jsou to záznamy čímsi zázračné a mohou nám po čase dokonale zpřítomnit ty, které jsme ctili a milovali. Možná ještě sugestivněji, než to dovede rozptylující obrazová stopa.

Nedávno jsem v obvyklém sobotním čase poslouchal besedu s pány Ludvíkem Kunderou a Zdeňkem Kožmínem, kteří se už dávno procházejí po nebeském rynku, zatímco tady na zemi se odvysílal Zelný rynk s pyšným pořadovým číslem jeden tisíc. (text ČRo)

Celý text Martina Stöhra si můžete poslechnout v nahrávce.

Dora Kaprálová: Berlínský zápisník

0

57231719d9a317424777294Průzračné i křehké, trefné i poťouchlé výseky ze života filmařky, básnířky, cestovatelky, matky a citlivé pozorovatelky jsou deníkovými záznamy, které mají v české literatuře 20. století bohatou tradici. Ale na rozdíl od autorů cenzurovaných a zakazovaných obzírá dnes Kaprálová pestrobarevný, zmatený, rozpohybovaný, ale svobodný svět. Svižně těká mezi Berlínem, Strmilovem i Brnem a potkává místní i zaváté a sváté bytosti. Zájem o ně v jejich poklidné existenci či v osudových momentech tryská v přesných větách. A ať už jde o „umírající tetu Zuzanu“ či o řezníka v berlínském krámku — k těsné důvěrnosti stačí jen pár detailů. Berlínský zápisník je čtení bez patosu, zato poetické i humorné, přičemž nikterak nepomíjí hloubku, složitost a také smutek světa, spjatý s dychtivostí po dalším setkání.

Kniha vyjde v druhé půli května 2016 v nakladatelství Druhé město

Odpovědný redaktor / Miloš Voráč
Obálka a grafická úprava / Bedřich Vémola
Fotografie / Nataša von Kopp, Zdeněk Mezihorák
Rok vydání / 2016
Počet stran / 176
Vazba / pevná s přebalem
Formát / 130×190 mm
ISBN 978-80-7227-382-9
Číslo publikace / 138
Doporučená cena / 279 Kč

Bernadeta Tabáková: Dvě na dva

0

1781884_1072716329417428_2915276883376637279_nDvě na dva
v Kabaretu Špaček

První díl seriálu autorských čtení kombinovaných s hudebními vystoupeními. Jak název napovídá, jde nejen o večer nesmírně vyvážený genderově, ale také kompozičně. Tentokrát jsou to dvě básnířky a dva hudebníci.

Dag Hemmerová (poezie)
Bernadeta Tabáková (poezie, povídky)
Aleš Jiroušek (hudba)
Filip Drlík (hudba)

28. duben v 20:00–23:00

Vstupné dobrovolné a vřele doporučené! (stejně jako účast a včasná rezervace stolu)

FB stránka akce

Tereza Semotamová & Jakub Vítek: Počong

0

PočongPočong aneb O pinoživosti lidské existence

Hrdina tohoto románu denně prochází podivnou metamorfózou, v závislosti na denní době mění pohlaví. Dopoledne se stává ženou a prodává v květinářství, odpoledne se činí jako muž v opravně deštníků. Před očima užaslého čtenáře se odvíjí život jedince žijícího jedním dechem dva různé životy, dva naprosto odlišné pohledy na svět. Má tento člověk své místo ve společnosti tak prudce definované genderovými rolemi, jako je ta naše? Společně s naším hrdinou hledáme odpověď na tuto dotěrnou otázku napříč humorně-mystickým příběhem, který autoři vyšívají košatou češtinou, protkávají nemilosrdným humorem a koření dravou chutí psát. Do textu jako do kroniky tvůrci uložili zážitky a poznatky načerpané vlastními životy, a jak dokládá poznámkový aparát, drtivá většina popsaných geografických, přírodopisných a situačních bizarností má základ v realitě. Tato kniha je tak krom jiného znovupotvrzením skutečnosti, že lidská fantazie nezřídka selhává v konfrontaci s podivuhodnou pestrostí, kterou překypuje reálný svět kolem nás.

Rok vydání: 2015
Počet stran: 206
Vazba: brožovaná
Formát: 122 × 175 mm
Číslo publikace: 334
ISBN: 978-80-7443-173-9

Ilustrace: Bio Masha
Grafická úprava: Kateřina Wewiorová

Vydaly Větrné mlýny

Bernadeta Babáková & Michael Sodomka & Štěpán Vranešic: Salon původní tvorby

0

10530954_542937609194086_5766717409031969190_n (1)

Bernadeta Tabáková: Autorské čtení

0

VýstřižekTomáš Vostrejž – Filip Drlík – Bernadeta Tabáková (autorské čtení)

Najdu tě vzácnou
jak šupinu v blátě
jedinou ztrátu z výlovu

prokletou kaprem
co nesmí z kádě
odezírám

- tak vyslovuj…

(Tomáš Vostrejž)

Nemáš ráda jaro

Vrací se ptáci,
letky hormonů;
padají
podzimní obruče
kroužíme rádi
a sami

Krajiny procitají
s příslibem vlažných mezí
víc odhalených ploch
na úkor textilie;

Zrádně holá
městská zvěř
nové triky má

Nemáš ráda jaro
a můžu za to já…

(Filip Drlík)

Na Údolní rozkopali potrubí
Jak tu můžeš žít?
Smrad a puch
jak z naboptnalé mrtvoly
a hromady much
černých družiček
povolených výkopových prací

„Ahoj mami,
no, já jsem ve Švandě“
a pěna z piva
dělá jí knír
zmateně kouká
a vzápětí na to
se postaví
a zvrací

Nevolej cizím holkám
když s Tebou mluvím
zatínám dlaně v pěst
ani tvé mámě!
típni to a zhluboka
plivni
mám v tašce
vedle cigaret
těhotenský test.

Zatím negativní…

(Bernadeta Tabáková)

29. října 2015 ve 20:00 v Mezzanine Café

FB stránka události

Bernardeta Babáková: Ony

0

12034378_10207720965493252_1232189633741071023_oTa první. Je jí přes třicet a nemá děti. Ta druhá. Je jí šestnáct a dítě mít bude co nevidět. A ta třetí. Ta se ještě nenarodila… Monodrama o vztahu matky a dítěte. O Matce. Mateřství. O hraniční situaci v trojím provedení. „Já nemám žádnou mámu, která by kvůli mojí hanbě nemohla spát.“

napsala: Bernardeta Babáková
hraje: Markéta Hausnerová
režíruje: Barbora Chovancová
dramaturguje: Jakub Liška
technologicky zaštiťuje: Róza Zichová
produkuje: Marie Trefná

premiéra: 26. října 2015 Brno
reprízy: 27. října 2015, 2. listopadu 2015

vždy ve Studiu Paradox, Křížová 20, Brno

pedagogicky vedou: Mgr. Igor Dostálek
prof. Nika Brettschneiderová
prof. MgA. Ivo Krobot
prof. Mgr. Petr Oslzlý

speciální poděkování: mamince & tatínkovi

Rezervace prosím na zeď události se jménem, počtem míst a na který den.

Těšíme se!!

12034378_10207720965493252_1232189633741071023_o

Nikol Patíková: Rozhlasové hry Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše

0

Praha,200910 Jara Rudis,spisovatel foto Petr HornikBakalářská práce je zaměřena na rozhlasovou tvorbu Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše. Podává podrobnou analýzu her, které napsali společně i zvlášť. Zabývá se jednotlivými složkami rozhlasové inscenace, jako je text, režie, herecké ztvárnění, zvuková složka atd., a dílo vřazuje do kontextu současné české rozhlasové tvorby.

Bakalářská práce Rozhlasové hry Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše

Bakalářská práce byla obhájena v roce 2015.

Vedoucí práce: Eva Schulzová

Oponent: Alena Blažejovská

Go to Top