Posts tagged Tereza Reková

Tereza Reková: Matěj

0

3828216--tereza-rekova-a-agnieszka-czyzewska-jacquemet--1-300x201p0O výsledcích mezinárodního rozhlasového festivalu Prix Bohemia Radio je rozhodnuto

Na závěrečném večeru Prix Bohemia Radio v Arcibiskupském paláci v Olomouci převzali ocenění výherci ve třech soutěžních kategoriích, rozhodla odborná porota i studenti.

Prvenství získali Tereza Reková za svůj rozhlasový dokument Dobrá vůle – Matěj, za drama PepiK Knedlik (Sladké snění o mučení) si odnáší hlavní cenu režisér Petr Mančal. V mezinárodní kategorii se umístili Agnieszka Czyżewska – Jacquemet, Katarzyna Michalak za reportáž Marble and children. Cenu Thálie převzal herec Petr Lněnička.

U příležitosti 33. ročníku Prix Bohemia Radio byli vyhlášeni výherci rozhlasových děl v hlavních soutěžních kategoriích festivalu – Dokument, Drama a Reportáž.

„Letošní festival Prix Bohemia Radio představil velmi kvalitní příspěvky ve všech soutěžních kategoriích. Nabídl návštěvníkům festivalu pestrost rozhlasové tvorby, a to v mezinárodním srovnání. Těší mě, že festival znovu zaujal olomouckou veřejnost a navštívily ho stovky posluchačů rozhlasu, studentů i profesionálů. Nově byl v tomto roce rozšířen i doprovodný program o mnohé kulturní události. Už teď se těším na příjemnou atmosféru v Olomouci při dalším ročníku Prix Bohemia Radio,“ řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

V sekci Dokument první místo obsadila Tereza Reková: Dobrá vůle – Matěj. Druhé místo odborná porota udělila Brit Jensen za dokument Velký plán. Třetí cena patří Ivanu Studenému: Ilhem hledá love for ever.

Letošní nová mezinárodní kategorie Reportáž zná své výherce také. První místo od poroty získaly Agnieszka Czyżewska – Jacquemet, Katarzyna Michalak: Marble and children. Nositelem druhé ceny je Jan Šmíd: Calais, dále cesta nevede a třetí místo získala Alicja Grembowitz: Sounds and smells. Vítězové na prvních třech místech v kategorii Reportáž byli oceněni díky podpoře Mezinárodního visegrádského fondu finanční odměnou ve výši 1.500 (1. místo), 1.000 (2. místo) a 500 eur (3. místo).

Ve finále kategorie Drama se umístil na prvním místě režisér Petr Mančal: PepiK Knedlik (Sladké snění o mučení). Druhé místo získal režisér Lukáš Hlavica: 451 stupňů Fahrenheita a třetí režisér Aleš Vrzák: Otčina.

Cena Thálie za herecký výkon v rozhlasové hře byla při slavnostním galavečeru udělena herci Petru Lněničkovi za roli Guye Montaga ve hře „451 stupních Fahrnheita“.

Novinkou tohoto ročníku byla také studentská porota pro každou ze tří soutěžních kategorií. Téměř shodně jako odborné poroty ocenili Terezu Rekovou s dokumentem Dobrá vůle – Matěj, Agnieszku Czyżewskou – Jacquemet, Katarzynu Michalak s reportáží Marble and children a režiséra Aleše Vrzáka s jeho zpracováním dramatu Otčina. (text ČRo)

Dokument Terezy Rekové Matěj si můžete poslechnout ZDE.

Tereza Reková: Možnosti tvůrčí komunikace ve vztahu k odkazu osobnosti Hieronyma Lorma a jejich využití v médiích a na divadle

0

imagesDiplomová práce obhájená v roce 2016.

Tématem práce je důkladná sonda do života a dramatické tvorby rakouského hluchoslepého básníka, dramatika a novináře Hieronyma Lorma, zakladatele Lormovy prstové abecedy. Práce dále reflektuje různé způsoby, kterými se o problematice hluchoslepoty pojednává v médiích napříč celým světem. Nedílnou část práce tvoří také aplikovaný výzkum, ve kterém je obsažena dramaturgická a scenáristická úprava jedné z Lormových her do formy vhodné pro inscenování se skupinou vybraných hluchoslepých herců.

New ways of creative communication in relation to the legacy of Hiero-nymus Lorm and their application in media and theatre”. It deals with plays written by deaf-blind author Hieronymus Lorm. The aim of the work is to compare different ways of how media inform spectators about deafblindness and which means of communication are used in different media. The thesis explicates characteristic motifs, certain styles and dra-matic situations, and describes how media use them. The second part of this work deals with the experience of the author with rehearsing a drama play with four deafblind actors.

Diplomová práce je dostupná ZDE

Tereza Reková: Na pomezí ticha a tmy

0

pozvánka 16.6. kavárna TrojkaSrdečně Vás zveme na celosvětovou premiéru absolventského dokumentárního filmu Terezy Rekové NA POMEZÍ TICHA A TMY.

Příjď se podívat na něco, co jsi ještě neviděl/a, a poslechnout si, co jste ještě neslyšel/a!
Stejně, jako herci, kteří ve filmu vystupují. Jsou totiž hluchoslepí.
Cože? Hluchoslepí herci? Je to tak. Teguše Reková za pomoci organizace LORM – Společnost pro hluchoslepé společně se čtyřmi hluchoslepými aktéry během víkendu nazkoušela krátké divadelní představení z pera hluchoslepého básníka a dramatika Hieronyma Lorma. Proces zkoušení, výpovědí herců i záběry z jejich osobního života – to vše a ještě více je zachyceno ve čtyřicetiminutovém dokumentárním snímku, po jehož shlédnutí se už nikdy nebudeš dívat stejně na červenobílou hůl.

Vstupné dobrovolné!
Jídlo zadarmo!
Zážitek k nezaplacení!
16.6. v 19:00 v brněnské Kavárna Trojka!!!
Odkaz na FB událost: https://www.facebook.com/events/1017037551719637/?notif_t=plan_user_associated&notif_id=1464948564674595

A kdo to nestihne do Brna, může ještě přijít i na ostravskou premiéru 21.6. v 15:30 do Minikino kavárna!
Děkujeme a těšíme se!

Tereza Reková: Překročit hranice

0

3611855--protoze-byla-zima-uprchlici-si-rozdelavali-ohen-na-zemi-ci-ve-velkych-barelech--1-950x0p0Autentický uprchlický dokument přímo z chorvatsko-srbské hranice

Toto je zápis z října 2015. Dnes už je hraniční přechod Bapska/Berkasovo zavřený. Stejně jako celá balkánská trasa. I přesto ale do Evropy proudí stále noví a noví lidé. Stejně jako tehdy. A já (stejně jako tehdy) pořád nevím, co si o uprchlické krizi myslet. Jistě vím jenom to, co se v říjnu stalo v Bapske.

Je pátek na začátku října 2015, zhruba devět večer. S kamarádkou Šárkou dobalujeme poslední nezbytnosti do kufru auta. Spacák, pití, svačina na několikahodinovou cestu. Jedeme za dobrodružstvím. Ale trochu jiným než obvykle.

Naším cílem je hraniční přechod mezi Chorvatskem a Srbskem Bapska/Berkasovo. Denně tudy projdou tisíce uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu, Íránu a dalších zemí. Nezůstávají zde. Nestaví si stany. V ideálním případě po dvou hodinách pokračují dál. Bohužel právě jen v ideálním případě.

Nevíme. Ale pomáháme

Vlastně ani nevím, co si o uprchlické krizi myslet. Kde je pravda? Jdou nás obsadit, zbourat všechny kostely a nastolit krutovládu Islámského státu? Nebo opravdu utíkají před válkou, chtějí se vzdělávat a žít plnohodnotný život, což (jak slyšeli v rádiu a televizi) jde nejlépe v Evropě a ideálně v Německu?

Cestou párkrát zabloudíme. Najedeme si zhruba stovku kilometrů navíc. Nakonec na přechod v Bapske dorazíme zhruba v sedm ráno. Hned si nasazujeme reflexní vesty, přidáváme dva svetry a pláštěnku a zapojujeme se do akce dobrovolníků.

Pořád noví a noví

A pak si najednou uvědomíme, že už je deset večer, a nám pod rukama prošly tisícovky uprchlíků. Někteří na boso. Někteří v žabkách. Matky nesoucí novorozeňata zabalená do igelitu. Dvouleté děti dělající hysterické scény, protože to na tom dešti a v té příšerné zimě už prostě nezvládají.

Nejen oni, ale i my jsme mokří jako psi. Tábor Opatovatz, kam uprchlíky z Bapske vozí chorvatské autobusy, se odpoledne přeplní, takže autobusy přestanou odjíždět. I přesto však Srbové přivážejí nové a nové autobusy.

Trpělivost dochází. Hodiny utíkají

Na malém prostoru, kde uprchlíci čekají na odvoz, se hromadí obrovská masa promrzlých a zoufalých lidí. Dochází trpělivost. Hodiny utíkají. Ženy omdlévají. Masa lidí se nepohnula už několik hodin. Jen se pořád zvětšuje. Koordinátor Zdeněk zoufale křičí. Situace je nejhorší za posledních 14 dní.

Večer to já se Šárkou už nezvládáme. Jsme strašně mokré a promrzlé. Jdeme si lehnout do auta. Můžu ale říct, že jsem na Čechy nikdy nebyla tak pyšná. Opravdu. Jen díky Čechům uprchlíci neběhají v houfech přes hranice. Jen díky nim to má nějaký řád. Jen díky nim se ještě nestala nějaká katastrofa. (text ČRo)

Rozhlasový dokument Terezy Rekové

Délka pořadu: 54 minut

Poslouchejte ZDE

Tereza Reková: Svět v dotyku

0

3582188--hluchoslepy-jiri-schneider-zna-sve-okoli-z-dotyku-autor-petra-zimermanova-archiv-lorm-zsjpg--1-300x226p0Jiří Schneider se narodil neslyšící. V průběhu života pak oslepl. Nyní žije v naprostém tichu a tmě. Jeho svět tvoří pouze dotyky a čichové a chuťové vjemy. I přesto však pravidelně hraje šachy, zajímá se o dění ve světě, a květiny či stromy dokáže rozeznat pouze podle hmatu.

Jiří Schneider celé mládí viděl perfektně. V dospělosti se vyskytly jisté problémy s očima a v pětačtyřiceti podstoupil nepovedenou operaci očí. Ve dvaašedesáti oslepl úplně. Nyní žije v naprostém tichu a tmě. Jeho svět tvoří pouze dotyky a čichové a chuťové vjemy.

Komunikace skrze dotek

Jiří se nikdy neoženil a neměl děti. Doktor mu totiž řekl, že zdravotní problémy by byly dědičné. Jiří proto raději zvolil život o samotě. Jednou měsíčně za Jiřím dojíždí terénní sociální pracovnice organizace LORM z.s. Jana Kašparová. Pro Jiřího je komunikace s Janou jedním z mála zdrojů informací – co Jiřímu Jana nebo jeho rodina a známí nepřetlumočí taktilním znakovým jazykem nebo latinkou do dlaně, to Jiří neví. A přitom se Jiří zajímá o dění ve společnosti jak v politické, tak i kulturní sféře – Jana mu pravidelně předčítá noviny.

Záliba v šachách a přírodě

Jiří miluje přírodu a rád se prochází. Kdysi pracoval jako lakýrník, pak však musel odejít do invalidního důchodu. Zimy trávil v klidu domova v Plzni, ale na jaře a v létě vypomáhal jednomu faráři na zahradě – staral se o úrodu, jedl spoustu ovoce, a užíval si propojení s přírodou. To mu vydrželo dodnes. I když Jiří nevidí, stačí, aby se dotkl kůry stromu, a bezpečně pozná, o jaký strom se jedná. Podle hmatu a čichu také rozezná i jednotlivé druhy květin.

I přes svůj handicap je Jiří prvotřídní šachista. Ještě v roce 1970 jezdil na celosvětové turnaje, pak mu to však komunistický režim znemožnil. Nyní se účastní alespoň pravidelných turnajů na Lormolympiádě, což je sportovní a dovednostní soutěž pořádaná organizací LORM z.s.. Jiří šachové turnaje s přehledem vyhrává.

Orientaci v prostoru zvládá perfektně

I přes totální hluchoslepotu, kterou Jiří trpí (nevidí ani neslyší vůbec nic), nevlastní červenobílou hůl – bojí se, že kdyby s ní chodil po domově důchodců, nechtěně by mohl ostatním babičkám a dědečkům podrážet nohy.

Svět v dotyku je příběh člověka, který se i navzdory svému handicapu rozhodl svůj boj nevzdat. (text ČRo)

Dokument Terezy Rekové poslouchejte ZDE nebo v sobotu 18:30 na ČRo Dvojka

Tereza Reková: Armin Schmid

0

VýstřižekPořad z cyklu České televize Babylon.

Scénář: Tereza Reková

Armin Schmid žije v Bavorsku. V roce 1982 si v Regensburku zašel na koncert Pražských madrigalistů pod vedením Miroslava Venhody. Byl uchvácen. Sám o tomto okamžiku prohlašuje, že v něm „rozpálil lásku k Česku“. Nejen, že se okamžitě zamiloval do naší hudby, ale zároveň také do českého jazyka. Tou dobou se dostal také ke gramofonové desce stejného souboru, na které si poprvé poslechl hudbu z doby Karla IV., Holana Rovenského, Adama Michny z Otradovic, Bohuslava Matěje Černohorského aj. Armin začal okamžitě sbírat všechny dosažitelné nahrávky, noty a informace o české hudbě. V roce 1991 poprvé navštívil Prahu. Zde získal CD souboru Musica Bohemica s cyklem třinácti písní Loutny české Adama Michny z Otradovic. Loutna česká má celkově zvláštní význam na Arminově cestě za poznáním české hudby.

Armin se začal pilně učit český jazyk – navštívil kurzy konané v Českých Budějovicích a Brně, kde od muzikologa a hudebníka Martina Horyna obdržel jeho faksimile právě Loutny české. Překladatel Loutny do němčiny, Mirek Čejka, věnoval Arminovi svůj manuskript. Na Čejkovo doporučení si Armin navíc koupil nahrávku Loutny české od českého hudebníka Micheala Pospíšila. Pospíšil se ihned stal Arminovým idolem. Armina tehdy ani ve snu nenapadlo, že už zanedlouho bude účinkovat na další z Pospíšilových nahrávek. Jejich spolupráce už nyní trvá přes deset let.

Sledujte ZDE

Tereza Reková: Co se skrývá pod zkratkou CED?

0

3514817--divadlo-husa-na-provazku--1-300x327p0„Když se naskytla možnost uvést mou novou divadelní inscenaci v CEDu, neváhal jsem ani minutu,“ přiznává režisér Pavel Doucek. Uvažovala jsem, co to ten CED je. Představila jsem si, že jeviště musí být do tvaru cedníku, nebo mají cedníky alespoň všichni herci na hlavě. Začala jsem pátrat.

„Centrum experimentálního divadla, zkráceně CED, je příspěvkovou organizací Statutárního města Brna. Jednou z jeho aktivit je Projekt CED, který podporuje a vyhledává umělecké aktivity, poskytuje prostor nejen pro začínající divadelníky, ale pořádá také různé akce, autorská čtení, drobné hudební večery, koncerty, zaštiťuje výstavu v galerii Katakomby atp.,“ vysvětluje Ondřej Navrátil, manažer Projektu CED.

„Projekt CED je samostatnou tvůrčí jednotkou. Je na stejné organizační úrovni jako Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo, Divadlo U stolu. Nemá vlastní herecký tým, nemá vlastního režiséra ani dramaturga. Má vlastního produkčního, což jsem já, ale já sám jsem svým aktivitám dramaturgem i režisérem. Občas si v něčem zahraju, zasvítím, zazvučím, a to mě baví,“ spokojeně pokyvuje Navrátil. „Považuju to za pravý návrat ke kořenům divadla.“

A kde CED sídlí? Najdete ho společně s Divadlem Husa na provázku v divadelním areálu na Zelném trhu. V podzemním prostoru Domu pánů z Fanalu se nachází výstavní prostory Galerie Katakomby a Sklepní scéna.

„Každý rok vytvoří CED společně se všemi svými soubory zhruba 600 až 700 dílčích aktivit, koncertů, výstav a dalších akcí. Loni jsme rozjeli nový projekt ProEntree, v rámci kterého poskytujeme prostor Sklepní scény začínajícím divadelníkům. Vydáme výzvu a pro zájemce je jediným omezením, že tvůrčí tým musí být současní studenti nebo absolventi maximálně tři roky po absolutoriu některé z uměleckých vysokých škol,“ usmívá se Navrátil.

Tak už vím, co tím pan Doucek myslel. Jeho inscenace Herci na frontě je nejnovější premiérou realizovanou pod záštitou CEDu. „Hra je na motivy skutečných událostí. Nechceme toho moc prozrazovat, snad jen, že její podtitul zní: Příběh muže, jehož žárlivost dohnala uprostřed hrůz první světové války k vraždě,“ říká Doucek. Scénář ke hře vytvořil Martin Zahálka, dramaturgii obstarala Veronika Hrabalová. V hlavních rolích můžete vidět Ondřeje Krause, Martina Veselého, Barboru Nesvadbovou a Romana Groszmanna. (text ČRo)

Reportáž Terezy Rekové vysílanou v Zelném rynku ČRo Brno poslouchejte ZDE

Tereza Reková: Report 2015

0

3468529--filmovy-pas--1-300x200p0Tereza Reková se umístila na druhém místě v kategorii “Dokument” na přehlídce rozhlasové tvorby Report 2015. Oceněným pořadem je dokument V zajetí filmu. Gratulujeme!

REPORT 2015 zná své vítěze

XXIV. přehlídka rozhlasové tvorby REPORT 2015 zná své vítěze. Trojici úspěšných tvůrců zpravodajských pořadů doplnili tvůrci publicistiky a dokumentu. Následující výsledky jsou tak kompletní za celý letošní ročník včetně Ceny Českého rozhlasu a Ceny Zdeňka Boučka za originalitu.

I. kategorie – Zpravodajské pořady
1. místo
Smatana Ľubomír, „Matka z Čechohradu“
2. místo
Berger Vojtěch, „Psi z romské osady“
3. místo
Studený Ivan, „Na prahu – Houslenka“

II. kategorie – Publicistické pořady
1. místo a zároveň Cena Českého rozhlasu
Smatana Ľubomír, „Sedm vajec v Bratislavě“
2. místo – Cena Jiřího Hrašeho
Černý Tomáš „Karel Čapek pohromou stižený“
3. místo
Misařová Dagmar, „Nejsem žádná matka Tereza“

III. kategorie – Dokument
1. místo a zároveň Cena Zdeňka Boučka za originalitu zpracování
Mačas Dominik, „Dobyvatel ztracené krásy“
2. místo
Reková Tereza, „V zajetí filmu“

3. místo
Svobodová Lenka, „Mámy z Jiřetína“
(text ČRo)

Tereza Reková: V zajetí filmu

0

3468529--filmovy-pas--1-300x200p0Co vypovídá filmový průmysl a jeho produkce o době svého vzniku a o proměnách společnosti? Do unikátní soukromé sbírky obsahující na 11 000 filmů vám dá nahlédnout Vítězslav Tichý z Bystřice pod Hostýnem.

Vítězslav Tichý, provozní rekreační chaty TON, Tesák, má poněkud bizarní koníček. Rád se dívá na filmy. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby pan Tichý nedohnal svou vášeň do extrému. Vlastní sbírku čítající veškeré filmy, které od roku 1898 vznikly v Česku nebo na Slovensku. A to jak filmy televizní, tak i ty distribuované do kin.

Jeho sbírka obsahuje více než 11 000 záznamů, počínaje krátkometrážními filmy Jana Kříženeckého. K tomu pan Tichý vytvořil téměř 38 000 profilů tvůrců spojených s televizí nebo filmem. V současné době se věnuje také dokumentu a animovanému filmu.

Skoro jako Národní filmový archiv

Léta sbírá výstřižky, časopisy, filmovou literaturu (má více než 2000 odborných knih), fotosky, reklamní letáky, plakáty, zkrátka všechno, co se českého filmu týkalo nebo týká. Ke kompletní sbírce chybí panu Tichému zhruba 40 titulů, které byly vyrobeny v zahraniční koprodukci nebo se v průběhu let ztratily anebo zničely.

Snem pana Tichého je vytvořit komplexní filmový přehled, ve kterém by si zájemci mohli dohledat veškeré dostupné informace o všech filmových tvůrcích, kteří se kdy v Česku pohybovali.

Kdo na moje místo?

Během let se pan Tichý osobně setkal se spoustou českých herců a režisérů. Mezi své přátele řadil např. Vlastimila Brodského, Jiřího Sováka, Vladimíra Menšíka, Juraje Herze nebo Jiřího Krejčíka. Velmi blízko má také k režisérovi Vojtěchu Jasnému.

Čtyřicet let usilovné práce pana Tichého už zaplnilo pět místností jeho domova a další dvě v práci, na rekreační chatě Tesák. Manželka, která před několika lety zemřela, vášeň pana Tichého tolerovala, ale jeho děti toto odvětví nezajímá. Bude v ní pokračovat neteř, která studuje film v Olomouci, anebo (jednou) vnoučata? (text ČRo)

Tereza Reková: V zajetí filmu. Dramaturgie Lenka Svobodová, režie Radim Nejedlý, mistr zvuku Lukáš Dolejší.

Vysílal Český rozhlas Dvojka v pořadu Dobrá vůle v sobotu 12. září od 18:30

Poslouchejte ZDE

Tereza Reková: Jedinečné

0

482117Premiéra rozhlasové hry v rámci cyklu Hry a dokumenty nové generace na ČRo Vltava.

Scénář Tereza Reková

Dramaturgie Hana Hložková

Režie Lukáš Kopecký

Hudba Tomáš Háček

Osoby a obsazení: Tamara (Iveta Austová), Inka (Táňa Malíková), Kouč (Miroslav Černý), Vilém (Daniel Rymeš), Eva (Barbora Nesvadbová) a Sonička (Tereza Reková)

Připravilo studio Brno

Vysílání: 30. 8., 19.00 hod na ČRo Vltava

Go to Top