Posts tagged Tomáš Soldán

Tomáš Soldán, Irina Shkaruba: Kočkožrout

0

27797391_10213427107366634_3202227715119222645_oKdo v této noci zemře a kdo se nasytí?
Rozhlasový Kočkožrout jako dokumentární snímek pomluv a strachu

Mezi postavy, které obývají bavorskou vesnici a tvoří v ní svébytnou skupinu převážně nezaměstnaných a na něco neustále čekajících občanů, přichází Řek. Outsider mezi outsidery. Začíná tak hon, který je poháněn řadou pomluv, cynismem, duševním chátráním a násilím. Smečka obratlovců při něm větří nebezpečí z ničeho – z pouhé přítomnosti vetřelce. Rozehraje tak hru na kočku a na myš.

Rozhlasové zpracování hry Rainera Wernera Fassbindera Kočkožrout, kterou autor v roce 1968 napsal pro mnichovské Divadlo akce, představuje v ústřední roli skupinu vesničanů a jejích rituály, každodenní hygienu u piva a neúprosně se vršící chuť zakousnout se do živého masa. Jen tak. Z nudy.

Kdo je tady Kočkožroutem? A není lepší dopřávat si k jídlu kočky než lidi? Antihrdinové příběhu nejsou schopni k ničemu dojít a celé dny se oddávají pivu, sexu, násilí a korodování mysli. Právě neschopnost kritického myšlení a primitivní a schématické uvažování je později základem nenávisti, která vyústí ve fyzické napadení přistěhovalce. Nevědomky se stávají smečkou, silou, která by ráda ujídala z někoho, kdo je jiný jen proto, že nic jiného na práci není. Pokud je Jorgos Kočkožroutem, tak kdo jsou ti ostatní?

Rozhlasová inscenace Kočkožrouta je vystavěna jako přírodopisný dokumentární snímek, v němž paralelou k příběhu německých vesničanů, pijáků piva a posluchačů vlastenecké rockové hudby, je komentář sledující život a kruté zákony uvnitř zvířecí smečky, ovládané svými nejsilnějšími pudy.

Ve hře se představí Pavel Rímský, Robert Mikluš, Ivan Dejmal, Petra Lorencová, Tereza Páclová, Kateřina Veselá, Pavla Dostálová, Lucie Končoková, Lukáš Král, Miroslav Černý, František Strnad a další obratlovci.
V olomouckém studiu natočil mistr zvuku Zdeněk Prchlík. Dramaturgie Iryna Shkaruba. Režie Tomáš Soldán.

Premiéra v úterý 10.4.2018 ve 20:00 na ČRo3 Vltava.

Tomáš Soldán vdechuje život řadě rozhlasových děl zejména originálním přístupem

0

tomas_soldan_rozhlasČeském rozhlase Olomouc působí už několik let na pozici režiséra. Jeho tvorba je však určena i širšímu okruhu posluchačů, slyšet ji mohou pravidelně také na vlnách Dvojky a Vltavy. Na přehlídkách rozhlasové tvorby na sebe upozornil několika projekty.

Několik desítek pravidelných pořadů ročně připravuje režisér Tomáš Soldán, pro Český rozhlas natočil řadu dramatizované četby na pokračování, velkých rozhlasových her. Ve svých dílech dbá nejen o perfektivní technickou stránku, při práci hledá spojení hereckých hlasů s moderní a neotřelou hudbou a zvukem, čímž dílu dodává širší dosah.

Pravidelně na sebe upozorňuje také na přehlídkách rozhlasové tvorby, blíže se podíváme na aktuální díla v Bilanci 2017, ohlédneme se za jarní festival Prix Bohemia Radio. Současně vás krátce pozveme na vznikající četbu na pokračování – legendární Den triodů připravovaný pro Český rozhlas Vltava.

Hodina mezi vlčicí a psem

Na Bilanci 2017 se Tomáš Soldán uvedl „kuchyňským dramatem z dob, kdy se ještě psaly dopisy“. Původní rozhlasová hra Radka Malého se inspirovala v setkání hned několika literárních dvojic. Ústředními postavami, v nichž se odráží zmíněné charaktery, jsou stárnoucí básnířka Rebeka a její muž Rainer.

Nahrávka vznikla u příležitosti Rakouského roku, vysílaného aktuálně na Českém rozhlasu Vltava. Původně se dramaturgové obávali, že se může celek zvrtnout do „adorace monarchie“, což bylo právě v tomto díle porušeno.

Půlnoční povídky: Hledači pokladů

Dalším příspěvkem v Bilanci 2017 jsme se dostali do první poloviny 20. století. Z pera jihlavského rodáka Karla Hanse Strobla. Moravský Němec se později stal výrazně angažovaným nacistou. Jedná se však o rané dílo, které podle tvůrců „nese teprve stopy jakéhosi morálního apelu, národně-socialistické smýšlení bychom v něm hledali jen v náznacích“.

Oceněn byl především překlad Lukáše Motyčky a Aleny Mácové, ukázkou povedeného překladu je například spojení „ďábel vyndá křídla z kožených vaků“. Silnou atmosféru dodává dílu našeptávání ďábla v německém jazyce, jež odkazuje na minulost autora. S jistou mírou nadsázky lze dodat, že pravicové názory vyvažuje levicová hudba.

Poločas vertikály: Pokoušení svatého Nikoho

Tomáš Soldán se často vydává ve své tvorbě vstříc experimentům a snaží se dílům dodat mimořádnou atmosféru. Jedním z nich je projekt „Poločas vertikály“, nominován byl do letošního ročníku Prix Bohemia Radio, jehož byl nejen režisér, ale zároveň i dramaturg. Unikátní je dílo už jen tím, že se jednalo o živě provedenou kompozici hudby, slov a zvuků. Tři herci se vydali během celého přenosu po schodech jižní věže olomoucké katedrály svatého Václava, pro zajímavost dodejme, že věž má 102 metry.

Děj proplétá současné s minulým, relativní s objektivním, pravdu s mýtem. Co můžeme v takovém zmatku nazvat ‚křesťanskými hodnotami‘? Jaký smysl a hloubku má dne duchovní život?“ Takto shrnuli tvůrci základní kostru rozhlasové kompozice. Premiéru mělo dílo 3. června 2016 po 21. hodině, generální zkouška proběhla den předtím, tedy ve čtvrtek.

Originální téma a intimní zpověď autora dokumentu vypráví o nočních můrách, tedy o snech, z nichž se probudíme. Sám Tomáš Soldán se účastní výzkumu zaměřeného na prožívání nočních můr. Ty mohou signalizovat i vážnější onemocnění – například Parkinsonovu chorobu. Díky dokumentu navíc vznikla originální a svěží hudba, jejímž autorem je brněnský multiinstrumentalista Tomáš Vtípil. Pod odkazem výše si můžete poslechnout celý dokument, který byl prezentován v loňském ročníku přehlídky Report.

John Wyndham: Den trifidů

Za necelé dva měsíce bude mít na vlnách Českého rozhlasu Vltava premiéru nová četba na pokračování, v režii Tomáše Soldána se dokončuje patnáctidílná dramatizovaná četba „Den trifidů“, pro úplnost připomeňme, že autorem knižní předlohy je John Wyndham. První díl bude mít premiéru 4. srpna v obvyklém čase 18.30, Dílo bude interpretovat Norbert Lichý. ČRo Vltava tedy bude posluchačům servírovat novou tvorbu rovněž v průběhu letních měsíců. Bližší podrobnosti o tomto projektu přineseme.

Autor: Martin Petera (radiotv.cz)

Eva Dvořáková: Lidská práva až na prvním místě

0

3483124--prvni-uvahy-o-snizeni-pracovni-doby-na-sest-hodin-se-ve-svedsku-objevily-uz-v-90-letech--1-300x201p0Minutová hra Českého rozhlasu.

Lidská práva až na prvním místě aneb Dvojí metr férovosti

Zástupce ředitelky: Paní Hladíková, pojďte dál a posaďte se.

Paní H.: Děkuju.

Ředitelka: Podle vašeho životopisu – jste už dva roky nezaměstnaná, je to tak?

Paní H.: Bohužel.

Zástupce ředitelky: Proč byste chtěla pracovat právě pro naši organizaci?

Paní H.: Líbí se mi, že pomáháte lidem.

Ředitelka: Vy sama vyvíjíte v tomto směru nějakou aktivitu?

Paní H.: Chodím vypomáhat do domova důchodců, pomáhala jsem při povodních… Vždycky se hlásím jako dobrovolnice.

Ředitelka: Jak asi víte, my působíme především tam, kde dochází k porušování lidských práv nebo chybí respekt k základním svobodám…

Zástupce ředitelky: Ano, lidská práva jsou u nás na prvním místě.

Ředitelka: Dovedla byste vyjmenovat země, kde pomáháme?

Paní H.: Ukrajina, Bělorusko…

Ředitelka: A dál?

Paní H.: Kuba?

Zástupce ředitelky: Já myslím, že už nám to stačí. Prozatím děkujeme.

Ředitelka: Ozveme se vám do tří dnů.

Paní H.: Děkuju. Nashledanou.

/pauza/

Zástupce ředitelky: Jak to vidíš?

Ředitelka: V žádném případě. Ženskou přes padesát nechci.

Zástupce ředitelky: Souhlas. Škrtám ji.

***

Poslouchejte ZDE

***

Osoby a obsazení:  

Zástupce ředitelky: Jan Ťoupalík
Ředitelka: Vladimíra Včelná
Paní H.: Vlasta Hartlová

Autor: Eva Dvořáková
Režie: Tomáš Soldán
Technická spolupráce: Jiří Vavrda

Tomáš Soldán: Nikdo z vás nezná Cholina

0

3288827--igor-cholin-nikdo-z-vas-nezna-cholina-olomouc-2012-obalka-knihy--1-300x199p0Naprosto nejpravdivější medailon legendy ruského undergroundu.

Poslouchejte na Vltavě 11. ledna 2015 ve 20:00.


Jméno ruského básníka a spisovatele Igora Cholina není v našich končinách nijak zvlášť známé. Přesto ve chvíli, kdy k člověku pronikne byť jen zlomek jeho díla a pouze útržky Cholinova života, máme okamžitě pocit, že jsme Cholina tak nějak „tušili“. Že je blízký tomu, co nás oslovuje, že vystihuje něco podstatného. Čím? Především svou přímočarostí, díky které bývá řazen k takzvané konkrétní poezii, přímočarostí, kvůli které část svého života nesměl publikovat a kvůli které žil neustále na hraně likvidace. A možná nás na Cholinovi může provokovat fakt, že tomuto svému stavu se upřímně smál.

Igor Cholin (1920-1999) se narodil v městečku Volkovskaja u Moskvy do rodiny důstojníka carské armády, jenže poměrně brzy jeho otec umírá a matka, aby dokázala zajistit ostatní Cholinovy sourozence, malého Igora posílá do dětského domova. Cholinovi je v té době devět let. Podobných internátů později prochází několik, aby nakonec z toho posledního utekl.

Studoval důstojnickou školu, byl povolán do druhé světové války, kde byl dvakrát raněn, až nakonec došel s Rudou armádou až do Prahy. Nedlouho po návratu byl kvůli rvačce odsouzen ke dvěma rokům vězení, když byl propuštěn, zůstal v tomtéž vězeňském táboře pracovat jako dozorce. A protože se při službě na stráži nudil, začal psát poezii. Jeho další život už pak určuje právě literatura.

Cholinova tvorba představuje na jedné straně velmi jednoduše zachycený život prostých lidí, na druhé straně je v ní velká fantazie, která její „deníkovou“ realitu nezřídka okoření nečekanou souvislostí slov, obrazů či veršů. V tom připomíná Ivana Martina Jirouse, nebo – a to především – Daniila Charmse.

Igor Cholin postupně napsal dva větší soubory poezie nazvané Obyvatelé baráku a Lyrika bez lyriky. V šedesátých letech se věnoval psaní poém či krátkých básní (sbírky Cholin, Různé básně). Později se Cholinovo úsilí upíná k próze (cykly Zapadákov, Krutý život, Kremelské sny a jiné). Veškeré Cholinovo dílo vycházelo po většinu jeho života v samizdatu či exilu. Oficiálního publikování se (kromě poezie pro děti, kterou se živil a která se – paradoxně – zachovala i v oficiálních čítankách) dočkal až v roce 1989. (text ČRo)


Účinkují: Simona Peková a Michal Bumbálek

Autor pořadu a režie: Tomáš Soldán

Připravila Olomouc.

Tomáš Koňařík: Totalmarketing

0

3106052--mobilni-telefony-ilustr-foto--1-300x225p0Prostý účel světí rafinované prostředky.

Minutová hra Českého rozhlasu.

Srkání kávy a šustění novin. Zazvoní mobilní telefon.

Kadlec: Prosím?

Svatava: Svatava Rybová, Telefcom C4, dobrý den. Můžu vás na chvíli vyrušit?

Kadlec: No, podívejte…

Svatava: Ráda bych vám nabídla nový výhodný tarif pro volání do všech sítí za pouhou korunu padesát…

Kadlec: Helejte, já mám zrovna poradu, tak to musím položit.

Svatava: Aha. (roztřeseným hlasem) V pořádku. (nabírá) Nic se… (rozpláče se)… nestalo…

Kadlec: Haló? Je vám něco?

Svatava: Já už dál nemůžu. To je konec.

Kadlec: Prosím vás, co se stalo?

Svatava: Vy nic nechápete… už vědí, že jsem zklamala. Sbohem.

Kadlec: Počkejte!

Svatava: Radím vám, už nikdy na podobné telefonáty nereagujte, rozumíte? Připravují nový systém… Nesmíte začít odpovídat na otázky, jasný? Bože, už pro mě jdou!

Kadlec: Svatavo, uklidněte se a řekněte mi, kde jste! Zavolám policii…

Svatava: Je pozdě… Nezapomeňte! Hlavně neodpovídat!

Kadlec: Proboha, copak se nedá nic udělat?

Svatava: Vlastně… existuje jedna věc, která… ale to po vás nemůžu chtít…

Kadlec: Neblázněte a mluvte!

Svatava: Ledaže byste se mnou teď podepsal naši největší smlouvu. Udělal byste to pro mě?

Kadlec: Samozřejmě. Co mám dělat?

Svatava: Tak rychle. Nejdřív vaše jméno a příjmení…

Kadlec: Petr Kadlec…

Z ticha zaznívají ženské hlasy, pláč, mnoho pláčů a mnoho opakujících se rozhovorů, stejných, jako před chvílí vedla Svatava s Kadlecem, zvuk sílí, mísí se se zvukem sirén a bombardování, až pak náhle přestane.


Osoby a obsazení:
Svatava:
Vendula Fialová
Kadlec: Vojtěch Lipina

Autor: Tomáš Koňařík
Režie: Tomáš Soldán
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Mistr zvuku: Zdeněk Prchlík

Tomáš Soldán: Oféliin hlas

0

2012241--vladimir-holan--1-300x200p0Četba z knihy nazvané Oféliin hlas španělské básnířky a překladatelky z češtiny Clary Janésové. Ta v knize poetickým jazykem vypráví svůj příběh setkání s básníkem Holanem.

Pětidílnou četbu na pokračování poslouchejte na Vltavě od 14. dubna vždy v 18:30.


Vrátíme se tak do sedmdesátých let, kdy navštívíme pražskou Kampu i barcelonskou čtvrť Pedralbes, zavítáme však také do prostoru mezi tato dvě místa – do prostoru mýtu a tajemství.

Setkání na hraně mýtu a skutečnosti

Celý můj život byl prologem k tomuto okamžiku. Tuto větu – následovanou pomlkou – pronáší španělská básnířka Clara Janésová ve své knize La voz de Ofelia. Troufalé přiznání, že více než třicet let jejího žití bylo jen přípravou, jakýmsi seminářem k setkání s člověkem, kterého celou tu dobu ve svém životě tušila, zní i dnes jako něco přinejmenším tajemného.

Když však Španělka jen o chvíli později přiznává, že místem onoho setkání byl ostrov Kampa a tím dávno tušeným byl básník Holan, chce se čtenáři na chvíli ustrnout v úžasu. A vtírají se otázky – jak se španělská literátka dostala k Holanovi? Co ji přimělo jednoho dne sednout do letadla a namísto odpovědi na Holanův dopis přiletět do Prahy? Co cítil Holan k ní? Několik odpovědí může nabídnout text knihy, která Janésové v Česku vyšla pod názvem Oféliin hlas.

Už z názvu je možné vyčíst cosi o vztahu těchto dvou básníků – Holanova Noc s Ofélií sice zůstala nedokončená, přesto však v jejích verších tušíme Barcelonu a jednu její obyvatelku, která „kladla na stůl mušle, lastury a škeble…“

Právě Barcelona, respektive její okrajová čtvrť Pedralbes, je jedním z dějišť Oféliina hlasu. Tím dalším je pochopitelně Kampa, Holanův byt v domě U Lužického semináře, i jeho předchozí místo v dnešní takzvané Werichově vile.

Příběh knihy má však ještě jedno dějiště. Je jím svět mýtu. Právě takový svět, jaký ožil v Noci s Hamletem, jaký měl povstat i v Noci s Ofélií, přesně takový prostor – kdesi mezi literaturou a skutečností – je kulisou neuvěřitelného vyprávění o znovuobjevení lásky, něhy, ale také poezie, je to příběh o návratu do života, příběh Eurydiky vyvedené z podsvětí.

Oféliin hlas nám zároveň představí Prahu sedmdesátých let očima třicetileté Španělky. Ta se hned v úvodu velmi upřímně ptá sama sebe – jak bude vypadat cesta do země, o které nic neví, za člověkem, jehož jazykem nemluví?

Namísto odpovědi poslouží posluchačům stanice Vltava pětidílná četba na pokračování, ve které Oféliin hlas představíme tak, jak jej přeložila Adriana Krásová.  (text ČRo)


Účinkuje:
Olga Kaštická

Autorka: Clara Janés
Překlad: Adriana Krásová
Režie: Tomáš Soldán v Tvůrčí skupině Olomouc

Tomáš Soldán: Masakr Elsinor

0

cp2_demo4Trochou nedivadelního projevu v nedivadelním prostoru, trochou šaškovitosti, úzkosti, sarkasmu, lásky, provokace a především osobitou prací s poezií. Tím vším chce dnešní svět oslnit nově vzniklá nezávislá divadelní skupina Masakr Elsinor.

U jejího zrodu na konci loňského roku stáli bývalí členové brněnského divadla D’Epog a spolužáci z JAMU Ondřej Novotný, Petr Míka a Tomáš Soldán. Že tato trojice bude ve svých inscenacích vycházet z básní českých i zahraničních autorů, přitom jasně naznačuje i název skupiny. Ten odkazuje na dílo Vladimíra Holana, konkrétně na jeho Noc s Hamletem. Prací s poezií přitom členové skupiny nerozumí její recitaci či přednes, naopak sázejí na vytržení poezie z původních textů a její opětovné zasazení do gesta pohybu, situace, prostoru – přitom prostoru nečekaného, opuštěného, dávno zdánlivě vytěženého.

Právě Holanově poezii se tito divadelníci hodlají věnovat v první letošní inscenaci. Kromě díla Vladimíra Holana se v ní objeví také tvorba katalánské básnířky, překladatelky Holanova díla do španělštiny Clary Janés. Toto představení o selhávání lidského těla, času i prostoru chtějí tvůrci uvést v první polovině roku nejprve v Madridu a v Praze. Vedle členů Maskru se v něm představí také španělští herci.

Kromě českého diváka se tedy Masakr Elsinor zaměřuje i na tvorbu v zahraničí. V létě 2014 členové skupiny nazkouší s lotyšskými herci autorský projekt Journey of a Dead Body, jehož produkci zaštítí divadelní skupina Dirty Deal Teatro. Toto představení bude uváděno v Rize.

Interpretaci poezie na divadle se Novotný, Míka a Soldán přitom věnují od začátku. Pod hlavičkou divadla D’Epog tak vznikla představení Naše vykleštěné sny (variace na thomasovská témata), Cesty/Poutě II. (z básní českých sebevrahů a ztracenců) a v loňském roce také projekt Sólo pro toho, kdo je nejblíž, jehož premiéru divadelníci uvedli na střeše autobusového nádraží Zvonařka v Brně. Některá ze zmíněných představení budou divadelníci dále uvádět pod hlavičkou Masakru. (zdroj: divadlo.cz)

Tomáš Soldán: Kutálínkova cesta zpátky

0

791785--miroslav-hruska-pri-nataceni-rozhlasove-hry-zemska-jablka--1-300x225p0Český rozhlas Olomouc uvede netradiční silvestrovskou pohádku s názvem Kutálínkova cesta zpátky. Příběh Ondřeje Novotného vás zavede do hospůdky U Sluníčka, která stojí v jednom městě nedaleko řeky.

Tam, po zavírací době, potkáváme malého rumového panáčka Kutálínka, který se během večera ztratil svojí rodině. Na své strastiplné cestě zpátky na poličku se bude muset vyrovnat nejen se samotou a hlubokou hospodskou tmou nebo s tím, že na některé věci prostě sám nestačí, popasovat se ale bude muset také s nočními obyvateli hospůdky: zákeřnými a urachtanými mravenci, výherním automatem Čurbesem či s tajemným pavoukem Štístkem.

Při dobrodružstvích jej bude doprovázet dobrácký ale trochu natvrdlý Buřt, lenoch, který nakonec ale přece jen něco dokáže.

V pohádce o tom, že někdy se stačí jen rozhoupat, vystoupí známí herci olomoucké činohry – Josef Bartoň, Ivana Plíhalová, Tereza Richtrová, Lenka Kočišová, Václav Bahník a další. V roli Kutálínka se představí Tomáš David, jako Buřt se představí Lukáš Král, jako pavouk Štístko Miroslav Hruška. Režie se ujal Tomáš Soldán. (text ČRo)

Kutálínkovu cestu zpátky si můžete naladit v úterý 31. prosince krátce po 13. hodině.

Tomáš Soldán: Na Větrné hůrce

1

Do věčnosti zkamenělá návrší, zrádné slatiny a rozsáhlá vřesoviště, stejně jako dva sobě nepodobné domy se v polovině 19. století staly kulisami slavného románu Emily Brontëové Na Větrné hůrce.

Český rozhlas Olomouc koncem března uvede desetidílnou dramatizovanou četbu tohoto klasického díla světové literatury, dominovat jí budou herci Zuzana Slavíková, Petr Vaněk a Tereza Richtrová.

Tragický příběh nenaplněné lásky a pomsty posluchače přenese do kopcovité oblasti v anglickém západním Yorkshiru. Právě tam totiž Emily Brontëovou uchvacovaly ony bouřlivé výšiny, jak zní také jeden z překladů anglického názvu románu.

Krajina nedaleko Bradfordu svou svíravostí naznačuje, kudy se musejí odebírat životy dvou zpočátku nevinných dětí, které si chvíli na lásku snad jen hrají, aby jejím poryvům nakonec podlehli.

Počasí na Větrné hůrce a nedaleké usedlosti Drozdově tak určuje záhubu, které podléhá nalezenec Heathcliff, zpupná Kateřina i její přítel a pozdější manžel Edgar Linton. Čtenář a rozhlasový posluchač je přitom svědkem toho, jak jiskra křivdy nakonec přeskočí i na děti těchto zatracených.

Rozhlasovou verzi románu připravila autorská dvojice Petra Ševců a Josef König. Natáčení se ujal režisér Tvůrčí skupiny Olomouc Tomáš Soldán.

Kromě Zuzany Slavíkové v roli služky Nelly, která celý příběh vypráví, se v hlavních rolích představí také herci Petr Vaněk jako Heathcliff a Tereza Richtrová, která svůj hlas propůjčila Kateřině. Sekundovat jim budou herci Vladimír Krátký, v rozhlase debutující Milan Holenda, Klára Klepáčková, Lukáš Král, Petr Kubes, Jiří Suchý z Tábora a Vendula Fialová.

V dětských rolích se představí žáci Literárně-dramatického oboru ZUŠ Žerotín v Olomouci. Premiéru prvního dílu dramatizované četby odvysílá Český rozhlas Olomouc v rámci cyklu Počteníčko v neděli 31. března v 16,04. Ostatní díly pak každou následující neděli. (text ČRo)

Tomáš Soldán: Atelier Českého rozhlasu Olomouc

0

Ateliér, večer s veřejným poslechem toho nejlepšího z české a slovenské rozhlasové tvorby. Druhý díl Ateliéru se uskutečnil v úterý 22. ledna od 19:00 hodin ve studiu Českého rozhlasu Olomouc. Hosty poslechového večera byli herec Jiří Lábus a režisér Petr Mančal.

Druhý díl Ateliéru představil inscenaci současného rakouského dramatika Rolanda Schimmelpfenniga s názvem Arabská noc.

Poslechem Ateliéru provedl posluchače režisér Tvůrčí skupiny Olomouc Českého rozhlasu Tomáš Soldán.

Zažijte rozhlasové drama na vlastní kůži. Přijďte si poslechnout to nejzajímavější ze současné dramatické, literární a dokumentární produkce Českého rozhlasu. Aktuální témata zpracovaná současnými autory, výkony předních nejen českých herců a poutavé příběhy. To vše v Ateliéru Českého rozhlasu Olomouc.

Ateliér, tedy jakási dílna, by měl nejen nabídnout poslech poutavých pořadů Českého rozhlasu, ale měl by být také prostorem pro debatu, pro setkání s hosty a tvůrci rozhlasových her a dokumentů. (text FB stránka události)

Go to Top