Posts tagged Zbyněk Štajer

Zbyněk Štajer: Jdeš pozdě

0

film-o-zombikach-dra-02_galerie-980Článek v Brněnském deníku o natáčení absolventského filmu.

Pellicovu ulici zaplnily zombie. Při natáčení béčkového filmu.

Na Pellicovu ulici v Brně zaútočily zombie. Student brněnské Janáčkovy akademie múzických umění Zbyněk Štajer tam totiž v úterý a v pondělí natáčel svůj absolventský film s pracovním názvem Jdeš pozdě. Ten pojednává právě o hororových bytostech.

“Součástí bakalářské práce musí být i hraný film dlouhý pět až patnáct minut, který jsem zaměřil na nemrtvé. Současně dělám i na jiném projektu, který se také točí okolo zombie, takže mám takový mrtvý rok,” vysvětlil s úsměvem Štajer.

Krátký film pojednává o světě, kde smrt není nic nepřirozeného. „Chci natočit dobrý béčkový film o zombie,” dodal.

Až svou práci obhájí ve škole, zveřejní ji na internetu.

Autorka: Martina Řihánková

Matěj Randár: Modrá povídka & Zbyněk Štajer: Rytířské ctnosti Roberta Waschky

0

3139220--robert-washka-dum-rytirskych-ctnosti--1-300x202p0Dvě odlišná témata, jeden společný jmenovatel. První dokumentaristické zkušenosti vysokoškolských studentů JAMU.

Vytvořit dokument není jen tak. Samotné hledání tématu a výběr respondenta může zabrat celé měsíce.

A pak začnete točit, anebo ještě ani nezačnete, a váš „hrdina“ z domluveného projektu vycouvá. Stalo se to i našim studentům.

Hledá se tedy dál. Co by mohlo být pro mě a také pro posluchače zajímavé? A kdo by na druhé straně byl ochoten se mi otevřít? Upřímně o sobě vyprávět, nechat mě jít nějaký kus cesty „s sebou“? Dovolit mi, abych si prověřil, zda říká totéž, co dělá, zda jeho slova potvrzují činy?

Lea Sudínová: Modrá povídka
Matěj Randár nakonec natáčel se ženou, která si říká Lea Sudínová. Není to její skutečné jméno, ale pseudonym. Vydala pod ním knížku s názvem Modrá povídka.

Autor dokumentu se s ní původně setkal při spolupráci s ochotnickým divadelním kroužkem. Usměvavá a činorodá šestatřicetiletá žena z moravské vesnice nevypadala jako někdo, kdo má za sebou tak nezáviděníhodnou minulost.

Ze svých zážitků se vypsala v knížce, kterou v počtu 20 výtisků vydala na vlastní náklady a rozdala přátelům. Jeden z výtisků se dostal i k Matěji Randárovi. A to byl důvod začít natáčet…

Rytířské ctnosti Roberta Waschky
Zbyněk Štajer si jednoho dne zašel do brněnského Domu rytířských ctností půjčit nějaké meče. Osm šermířů tam v osm hodin večer trénovalo a viselo přitom svému učiteli na ústech a hltali každé jeho slovo. Nápad na rozhlasový dokument byl tady.

Jeho respondentem se stal onen učitel: Robert Washka. Šermíř, ale taky kaskadér, kovboj… Ale bylo čím dál zřejmější, že právě úloha učitele je jeho celoživotním posláním, k němuž se dopracoval přes řadu obtíží.

A tak i Zbyněk Štajer začal Robertu Waschkovi, zvanému Bob, viset na ústech a hltat každé jeho slovo. S mikrofonem v ruce.

A pak už zbývala jen „maličkost“: vyřešit, jak technicky kvalitně nahrát šermování ve velké místnosti s ozvěnou a nedostat přitom mečem po hlavě.

Bakalářské projekty studentů
Matěj Randár i Zbyněk Štajer studují obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě brněnské JAMU.

Pokud jde o rozhlasovou část oboru, po umělecké publicistice a adaptacích poezie a prózy přicházejí studenti ve 3. ročníku bakalářského studia do kontaktu s rozhlasovými dokumenty.

Jak se to oběma studentům jejich bakalářské projekty podařily, uslyšíte v cyklu Dokument na Dvojce. Poté si můžete poslechnout pořad Noční Mikrofórum, kde budou oba mladí dokumentaristé hosty Dana Moravce. A to společně se svou pedagožkou Alenou Blažejovskou, která na brněnské JAMU jejich práce vedla. (text ČRo)

Dokumenty poslouchejte v neděli 22. června od 22:00 na Dvojce. Následnou debatu v Nočním Mikrofóru pak od 22:30.

Zbyněk Štajer: Ledy tají!

0

Desátý rozhlásek napsal Zbyněk Štajer, který se narodil v roce 1990 a pochází z Rožnova pod Radhoštěm.

Studuje obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU a současně působí jako herní designer a realizátor tzv. larpů v brněnské společnosti Court of Moravia.

Rozhlásek Zbyňka Štajera přednese v Zelném rynku herec Divadla Husa na provázku Robert Mikluš. Poslouchejte v sobotu 9. března po 17. hodině. (text ČRo)

Zbyněk Štajer: Ledy tají!

Posluchači milí, drazí,
všichni už jsme v jarním spěchu.
Co teď náladu nám kazí,
když se ztrácí kopy sněhu?

Nejásáme jako Češi,
milující sběr těch hřibů,
co po dešti čile raší.
To však nemá žádnou chybu!

 Nejsem houbař, nerad křičím,
přijmout se to ale zdráhám:
náladu i obuv ničí
mi ta překážková dráha.

Prosím všechny vlastníky psů,
aby po svém mazlíčku
uklidili tu okrasu,
co zanechal ve snížku.

 Vadí mi už od pohledu
když ulice – věc veřejná –
mění se po tání ledu
na děs! – Všude samá lejna…

Zbyněk Štajer: Česká pohádka

0

Zbyněk Štajer se narodil v roce 1990 a pochází z Rožnova pod Radhoštěm. Studuje obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU a současně působí jako herní designer a realizátor tzv. larpů v brněnské společnosti Court of Moravia. (text ČRo)

Vždycky jsem si myslel, že existují morální principy, které platí za každých okolností – typicky, že pravda je základním měřítkem, nebo že když je někdo podvodník, tak za to bude potrestán. K tomu by také měla sloužit jistá právní úprava. Na sklonku minulého století se čím dál tím víc začal prosazovat model právního státu, který mimo jiné má zajišťovat, že tyto vyšší principy – pravda, spravedlnost či morálka obecně – zůstanou zachovány a nebudou ničím podrývány. Naivita mého dětství se však záhy zlomila. Ostatně každý se stane skeptikem, pokud okolo sebe vidí momentální stav společnosti. Podívejme se na to z úhlu momentálního soudního aparátu, který tyto principy zajišťuje. Nechme být všechny kauzy, u kterých by to bylo daleko prokazatelnější – to, že něco evidentně nefunguje tak, jak má. Ukažme si na jednoduchém příběhu, který všichni známe, že platí slova jednoho z právníků, jehož jméno je na světě nejžádanější, Alana Dershowitze : “Kolik spravedlnosti každý má, záleží jen na tom, kolik si jí může koupit.” (…)

Fejeton byl vysílán v pořadu Zelný rynk Českého rozhlasu Brno.

Jeho zbývající část si poslechněte ve zvukovém archivu ČRo.

Zbyněk Štajer: Larpy do Trojky

0

Líbí se ti filmy, ale vždycky tak trochu toužíš, aby se jejich příběh stal tobě a ne jen hrdinovi na stříbrném plátně? Teď máš možnost s tím něco udělat.

Teď je tu totiž larp. Larp ti umožní zažít si věci, které by sis jinak v životě nezažil.

Co jsou to Larpy do Trojky?

V Brně pořádáme ve spolupráci s kavárnou Kunštátská Trojka pravidelné Larpy do Trojky. Jsou to larpy připravené pro “prvoúčastníky”, tedy pro lidi, kteří se s larpem setkávají poprvé. Je to nejpříjemnější a nejsnadnější způsob, jak si první larp zažít.

Proč je to zábava?

  • zážitek: v larpu jde hlavně o tvůj vlastní zážitek; na zážitky se jen tak nezapomíná, dobře se o nich vypráví přátelům (a společné zážitky spojují)
  • společenská zábava: potkáš se s kamarády, známými, kolegy nebo s novými lidmi a během larpu spolu zažijete mnohem zajímavější situace, než kdybyste šli jen tak někam posedět
  • silné příběhy: stavíme larpy na stejně silných příbězích, jako znáš z filmů a knížek; narozdíl od filmů a knížek jsi ale jedním z hlavních hrdinů a rozhoduješ, jak se příběh vyvine
  • smysluplná činnost: ačkoliv je larp hlavně zábava, zdaleka nejde o pusté plýtvání časem; larp je ve světě používán i jako výuková metoda a má tendenci lidi rozvíjet (i když si to lidi obecně neradi přiznávají)
  • nezáleží na věku: larpu se u nás věnují lidé mezi dvaceti a třiceti, čtyřicátníci, i čerstvě dospělí
  • bez publika: žádní diváci nejsou a nikdo z účastníků na tebe zvlášť nekouká a nehodnotí tě, protože se každý snaží soustředit především sám na sebe
  • zkušený průvodce: celou dobu bude přítomen jeden z larpem protřelý lektor, který tě provede zážitkem, aniž by ti však zasahoval do tvé hry
  • spousta témat: máme celou řádku larpů v různých stylech s různými zápletkami; pokud tě nebere párty v Hollywoodu, možná tě zajímají gangsteři z tarantinovky, klub ve viktoriánské Anglii nebo artové rodinné drama

Více informací na stránce projektu Larpy do Trojky

Absolventské práce vzniklé v Ateliéru RTDS

0

Disertační, magisterské a bakalářské absolventské práce vzniklé v Ateliéru RTDS.

2017

Žaneta Caletková: Trikový film: Karel Zeman, Steven Spielberg, Terry Gilliam, Tim Burton
Radka Komžíková: Tvorba verejnoprávnej televízie pre deti a mládež na Slovensku od roku 2000
Iveta Novotná:
Bibiána Rybárová:
Dorota Ambrožová:
Bernardeta Babáková:
Kristýna Kodrlová
Jana Mrázová:
Eva Pospíšilová:
Pavel Zarodňanský

2016

Katarína Kubalová: Rola klasickej rozprávky vo vývoji dieťaťa
Tereza Reková: Možnosti tvůrčí komunikace ve vztahu k odkazu osobnosti Hieronyma Lorma a jejich využití v médiích a na divadle
Iva Strnadová: Český nezávislý film
Markéta Sára Valnohová: Cinefilie v díle Xaviera Dolana
Monika Zoubková: Programové pilíře ČT:D v kontextu původní tvorby České televize od roku 2013
Daniela Boková: Babovřesky pro umění (bakalářská práce)

2015

Pavel Gotthard: Scenáristické postupy v českých sci-fi filmech mezi lety 1918-1989 (disertační práce)
Marek Steininger: Česká road movie po roce 1990
Žaneta Caletková: Henrik Ibsen na divadle, ve filmu a v rozhlase (bakalářská práce)
Nikol Patíková: Rozhlasové hry Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše (bakalářská práce)
Iveta Novotná: Hamletovské transformace (bakalářská práce)
Petr Pánek: Stalker a Zóna (bakalářská práce)
Veronika Pospíšilová: Rozhlasový režisér Aleš Vrzák (bakalářská práce)
Miroslav Vlček: Ideológie v tvorbe Martina Šulíka (bakalářská práce)
Jakub Votýpka: Vliv Alfreda Hitchcocka a Michelangela Antonioniho ve filmech Briana De Palmy (bakalářská práce)

2014

2013

2012

2011

2009

  • Josef Fišer: Televizní pohádková tvorba Ludvíka Ráži v devadesátých letech
  • Jana Kalousová: Ženské postavy v české filmové dramatické tvorbě po roce 2000
  • Richard Komárek: Dramadoc
  • Jan Motal: Autenticita a fragmentárnost v dokumentárním eseji
  • Jakub Vítek: Virginia Woolfová a Michael Cunningham-literární a filmové průsečíky
  • Eva Vojtová: Rozhlasová dramatická tvorba nové generace
  • Eva Dvořáková: Odraz dokumentaristické zkušenosti v hraných filmech Roberta Sedláčka (bakalářská práce)
  • Pavel Gotthard: Horor v české televizní a filmové tvorbě : analýza stavby příběhu a prostředků budujících hrůzu v českých hororových filmech (bakalářská práce)
  • Tomáš Koňařík: Internetové televize v Česku: Analýza původní tvorby internetových televizí Boom TV a Stream (bakalářská práce)
  • Lucie Macháčková: Fenomén Mezipatra a vývoj zobrazování homosexuality v českém porevolučním filmu (bakalářská práce)
  • Iryna Shkaruba: Pohled dvou evropských režisérů na americkou společnost prostřednictvím dvou scénářů Sama Sheparda (bakalářská práce)
  • Tomáš Soldán: Rozhlasové hry Karla Tachovského (bakalářská práce)
  • Barbora Voráčová: J. A. Pitínský jako rozhlasový režisér (bakalářská práce)

(more…)

Go to Top