• Jak rozumět poezii? Existuje měřítko pro „dobrou báseň“? Co to vlastně znamená? Přesně tyto otázky si klade Klára Salcmanová v pořadu Na básníkovu smrt. Jedná se o osobní zamyšlení nad významem poezie doplněné o živé recitace studenta prvního ročníku činoherního herectví Michala Stránského.

    Premiéru pořadu studentky druhého ročníku bakalářského programu si můžete poslechnout v rámci vysílání literárně-publicistického magazínu Zelný Rynk dnes v 17:05 na ČRo Brno.

  • Minutová hra z dílny Janáčkovy akademie múzických umění o vztahu a násilí a vztahu násilí a vztahu a debata s autorem, herečkami a pedagožkou. Ve scénáři byla inspirace tarantinovská a v interpretaci poirotovská. Jak se mohou tyto dvě polohy potkat? A jak vůbec se může potkat vize scénáristická, režijní a herecká? Se studentem-scénáristou Vojtěchem Rikanem, pedagožkou-režisérkou Katarínou Tlapák a studentkami-herečkami Natálií Ondrejmiškovou a Romanou Horákovou debatuje Jan Hanák.

    Radio Proglas

    Minutovou hru studenta druhého ročníku bakalářského programu Vojtěcha Rikana si můžete poslechnout v dnešním vysílání pořadu GenZ na rádiu Proglas ve 22:3O. Nebo si ji zpětně nalaďte na Spotify.

  • Prvním z ateliérových workshopů v roce 2024 bude dvoudenní dílna kameramana Marka Jíchy, která proběhne koncem tohoto týdne – 25. a 26. ledna. Prof. Jícha představí svou hranou i dokumentární tvorbu a následně bude se studenty rozvíjet praktická cvičení. Všechny posluchače ateliéru srdečně zveme!

    Kameraman, pedagog, prezident Asociace českých kameramanů.

    Marek Jícha vyučuje na katedře kamery FAMU od roku 2003. O filmovém jazyce přednáší z perspektivy vlastní kameramanské práce, zabývá se digitálním zpracováním obrazu a vede odborné semináře v češtině a angličtině.

    Marek Jícha se narodil v roce 1959. Vystudoval katedru kamery FAMU a od té doby pracuje pro Českou televizi a pro další evropské televize a producenty. V roce 2006 byl jmenován docentem; v roce 2012 byl jmenován profesorem. V témže roce byl jmenován předsedou Asociace českých kameramanů. Působí také jako člen porot na filmových festivalech, je členem několika profesních organizací.

    FAMU
  • Natálie Janderová je absolventkou oboru RTDS na JAMU. V současné době pracuje jako dramaturgyně v České televizi. Rozhovor o její práci a o přechodu mezi studiem a praxí s ní pořídila Klára Salcmanová.

    Řekneš nám něco víc o tom, jak ses dostala k práci v České televizi?

    Během studia jsem absolvovala v České televizi stáž, konkrétně v tvůrčí producentské
    skupině dokumentů a nových formátů, kde jsem měla možnost se s televizní dramaturgií
    setkat tváří v tvář, po skončení práce jsem se nějakou dobu věnovala spolupráci s ČT externě,
    a následně nastoupila na pozici dramaturgyně Centra dramaturgie v TS Brno.

    Proč právě dramaturgie?

    Především v rámci stáže jsem zjistila, že mě televizní dramaturgie výrazně láká. Tehdy mě
    překvapilo, co všechno dramaturgie v televizní praxi obnáší, což se na akademickou půdu
    nepřenáší úplně snadno. Zaujala mě především pestrost této práce a dávalo mi smysl
    připravovat a pečovat o pořady, které diváci sledují, prožívají, těší se na ně a třeba se díky
    nim nechávají unést svou vlastní fantazií.

    Natálie Janderová (soukromý archiv)

    Jak vypadá tvůj den jakožto televizní dramaturgyně?

    Každý den může být naprosto odlišný, což se váže na pestrost jednotlivých projektů i fáze
    vývoje. Proto na tuto otázku nemůžu odpovědět jednoznačně, což vnímám jako jeden ze
    stěžejních důvodů, proč právě dramaturgie.

    Co tě při přechodu ze studia k praxi nejvíce překvapilo?

    Studium mi hned na začátku ukázalo cesty, kterými se mohu profilovat, a tak jsem se praktické
    stránce oboru snažila věnovat už během JAMU. Zároveň nám škola neustále otevírala
    možnosti, projekty a semináře, které byly zaměřené prakticky, a věřím, že pro mě přechod
    z akademické půdy nebyl tak překvapivý díky absolvované stáži. Nicméně si dovedu
    představit, že pro někoho, kdo by nepřišel vůbec do styku s jakoukoli praxí, může být obtížné
    zvyknout si na určitá pravidla a dodržování termínů, bez kterých je komplikované většinu věcí
    dotáhnout do konce.

    Je něco, co se studenti na JAMU nenaučí, ale je to pro život v praxi důležité?

    Nejspíše v každém oboru se setkáte v praxi se záležitostmi, které vás ve škole úplně minou.
    Je tomu tak i na JAMU, ale nejedná se vyloženě o specifikum tohoto konkrétního oboru –
    jednoduše svět „venku“ bude fungovat odlišně než na akademické půdě.

    Co bys poradila lidem, kteří jsou teprve na začátku svojí umělecké dráhy a
    zvažují, že se přihlásí na RTDS?

    Mít tvořivého ducha je skvělá věc, ale určitě není na škodu v sobě nést trochu pokory, a to
    nejenom v rámci studia. Pokud cítíte, že by vás obor Rozhlasové a televizní dramaturgie a
    scenáristiky lákal, zkuste to. Ale počítejte s tím, že to, co si odnesete ze studia, bude opravdu
    jenom na vás. Kantoři vám nabídnou pomocnou ruku a ukážou možné cesty, ale motivaci je
    třeba hledat v sobě samém, nikoli v tom, jestli dostanete nebo nedostanete zápočet. RTDS
    dává možnost studentům, aby se vyprofilovali, objevili nová mediální zákoutí a zjistili, jestli je
    dané oblasti baví. Bude to rozhlas, televize nebo film? Zábavná, dětská, hraná nebo
    dokumentární tvorba? Anebo třeba všechno? Záleží jenom na vás.
    Na škole se setkáte s množstvím zajímavých lidí z praxe, kteří vás mohou inspirovat
    výjimečnými myšlenkami, anebo naopak zjistíte, že máte unikátní pohled na svět vy a není
    zapotřebí bezprostředně s autoritami souhlasit. A někdy je naprosto v pořádku, když sami
    během let změníte názor a dovedete se dívat kriticky i na svou vlastní tvorbu.

  • Stejně jako celá JAMU, i my vyjadřujeme upřímnou soustrast blízkým obětí a zraněným při útoku na FF UK 21. prosince 2023.

    Jsme hluboce zasaženi touto tragédií a v srdcích zůstáváme se všemi, do jejichž životů zasáhla.

    Myslíme stále na vás 🕯️.

    ateliér RTDS

  • Studenti bakalářského programu v rámci prvního ročníku vytvořili rozhlasové dokumenty. Některé z těchto prací byly zařazeny do vysílání rádia Proglas.

    Dokumenty vznikly v rámci předmětu Rozhlasové praktikum pod vedením Terezy Rekové. Mezi nimi i dokumenty Budeš tu i zítra Vojtěcha Rikana a Vzhůru do hrobů od Zity Botkové. Tyto dokumenty si můžete poslechnout v podcastu GenZ na Spotify.

    V prosinci se můžete těšit také na vysílání dokumentů Perfektní krize Kláry Salcmanové a Koncert pro vrum vrum Lenky Kolomazníkové.

  • Co se stane, když na obecní úřad malebné vinařské vesničky někde na prosluněné jižní Moravě přijde anonym, že místní sokolský spolek de facto neexistuje, protože nikdy nebyl oficiálně založen?

    Co bude se zasloužilými sokoly? Jak se k tomu postaví starostka? Vinaři? Mládež? Může se v této situaci konat krojový ples? Co když je autor dopisu udavač a nahlásí ilegální činnost – neexistujícího – spolku Krajskému soudu v Brně? Co teď? Předseda má jasno: Musí se svolat mimořádná schůze!

    ČRo Brno

    Nejnovější rozhlasovou komediální hru z dílny posluchače ateliéru RTDS Marcela Peterky poslouchejte ZDE.

  • Přijímací řízení do bakalářského studia v ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU se letos otevírá! Přihlášku je možné si podat do 30. listopadu 2023.

    Přijímací zkouška je dvoukolová. První kolo probíhá bez přítomnosti uchazečů – ti musí do 9.1. 2023 zaslat své práce (povídky, filmové a rozhlasové reflexe atp.). Druhé kolo pak proběhne formou pohovorů a tvůrčích zadání na místě v prostorách budovy Divadelní fakulty JAMU, Mozartova 1. Více informací o průběhu přijímacího řízení naleznete zde: https://rtds.jamu.cz/?page_id=6157 nebo na https://df.jamu.cz/.

    O ateliéru

    Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky byl založen na počátku 90. let překladatelem, spisovatelem a básníkem Antonínem Přidalem. Ten ke spolupráci následně přizval brněnského spisovatele a intelektuála Pavla Švandu a scenáristu Drahoslava Makovičku. Tyto osobnosti se velkou měrou podílely na formování ateliéru, který je v dosud jediným filmovým, televizním a rozhlasovým prakticky zaměřeným oborem v Brně.

    V současnosti vede ateliér RTDS prof. Hana Slavíková. Studenti zde rozvíjí své schopnosti psaním prozaických a dramatických literárních útvarů i tvorbou audiovizuálních a rozhlasových projektů. Pod vedením zkušeného pedagogického týmu studenti prohlubují svou obratnost v analýze uměleckého díla a dramaturgii. Výuku doplňují četné workshopy s významnými českými i zahraničními osobnostmi z oboru. Absolventi RTDS nacházejí své uplatnění v oblasti televize, filmu, rozhlasu, kulturní publicistiky, filmových festivalů a v široké umělecké sféře. Jsou ale i tací, kteří zůstali u psaní, a dnes sbírají ocenění za svá literární díla.

    Workshopy a masterclass

    Od počátku své existence je ateliér otevřen vedle stálého pedagogického sboru i působení externistů a hostů. Několikrát do roka tak přijíždějí osobnosti české i zahraniční kinematografie či audio tvorby, aby studentům předaly své zkušenosti a řemeslo. V posledních letech ateliér RTDS hostil například masterclass dokumentární režisérky Adély Komrzý (Zkouška umění, 2022; Jednotka intenzivního života, 2021), režiséra hraných filmů a mockumentů Petra Zelenky (Karamazovi, 2008; Samotáři, 2000; Mňága – Happy End, 1996), rozhlasové dokumentaristky Brit Jensen (Matematika zločinu, 2018; dramaturgyně cyklu Radia Wave DokuVlna, autorka mnoha podcastů), performerky a režisérky Johany Švarcové (Karel, já a ty, 2019; autorka improvizačních rozhlasových her Radio Ivo) či scenáristy Štěpána Hulíka (Hořící keř, 2013; Pustina, 2016; Podezření, 2022), který se posléze stal pedagogem ateliéru, a mnohých dalších.

  • V pondělí 6. listopadu od 16h proběhne na Divadelní fakultě JAMU v klidové místnosti přednáška absolventa ateliéru RTDS a doktoranda Petra Kobzeva – první veřejná prezentace a rozšíření pojmu metanámět od ruského spisovatele a literárního vědce Dmitrije Bykova v českém prostředí. Všechny členy ateliéru i širokou veřejnost srdečně zveme!

    Daný literárněvědný pojem je na bázi filmových ukázek rozšířen o psychologický, socio-historický a autoantropologický rozměr (metašev), jenž nabízí neobvyklý náhled do kultury a současného života východních Slovanů. Vzhledem k aktuálním událostem nabízí tento interdisciplinární náhled i obohacení v chápání moderního českého kulturního prostředí.

    Petr Kobzev, anotace přednášky

    MgA. Bc. Petr Kobzev studoval filmovou režii v Písku, poté filmové dějiny a teorii v Brně, ale až na scenáristice a dramaturgii na JAMU se mohl skutečně kreativně zaměřit na své hlavní téma: na kulturní roli ruskojazyčných Slovanů v českém prostředí a osudy emigrantů z pohledu bilingvního tvůrce. 

    Přednáška je součástí Týdne Akademie věc ČR. Více informací o programu naleznete zde.

  • Vedoucí ateliéru RTDS prof. Hana Slavíková představila svou performativní esej Sans ailes věnovanou filmaři Františku Čápovi v Českém centru v Paříži. V pátek 20. 10. 2023 od 19h byl spolu s ní na programu rovněž experimentální film Rodriga Moralese Amaranta.

    Více informací o programu naleznete zde:

    https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=759832896157405&id=100063921047177https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=759832896157405&id=100063921047177