RTDS

  • Ilona Dobrovolná: „Pokud máte vlohy pro umění v sobě, tak si myslím, že tomu stejně neutečete“

    „Co budeš dělat, až to RTDS vystuduješ?“ To je otázka, se kterou se setkal nejeden student Rozhlasové a televizní scenáristiky a dramaturgie. Kladou nám ji příbuzní, kamarádi, známí a klademe si ji i my sami. Má studovat umění vůbec smysl? Na tuto a podobné otázky jsme se zeptali absolventky Ilony Dobrovolné, která se po ukončení studia stala spisovatelkou detektivních románů.

    Proč jste se rozhodla studovat RTDS?
    Pro studium jsem se rozhodla, protože jsem odmalička ráda psala. Někdy na gymnáziu mě kromě knih začala lákat i tvorba pro televizi nebo rozhlas, takže když jsem narazila na
    možnost studovat obor RTDS na JAMU, okamžitě jsem se pro něj nadchla.
    Musela jsem si ale nakonec rok počkat – v roce, kdy jsem maturovala se první ročník RTDS neotevíral. Takže jsem se místo něj přihlásila na žurnalistiku. Potom jsem studovala obě školy paralelně.

    Co Vám studium RTDS dalo do vašeho budoucího tvůrčího života?
    Určitě možnost vyzkoušet si různé formy a žánry psaní. Člověk si tak ujasní, co mu jde, na
    čem může ještě zapracovat a co by mohl v budoucnu využít. Taky jsem získala všeobecný
    přehled o literatuře, divadle nebo rozhlase, který je, myslím, pro autorskou práci velmi
    důležitý. V neposlední řadě jsem měla možnost číst svoje texty nahlas a naučit se přijímat
    pochvalu nebo připomínky a s těmi pak dál pracovat.

    Jak na své studium vzpomínáte?
    Jako na období, které bylo do jisté míry náročné, ale zároveň velmi přínosné. Tím, že jsem
    studovala dvě školy zároveň, pro mě ta doba byla hodně hektická. Každý dílčí úspěch vás pak ale o to víc potěší. Vzpomínám si, jak jsem byla nadšená, když jsem mohla některé své nápady realizovat – třeba když se vámi vytvořený pořad skutečně odvysílá v rozhlase. Pro začínajícího tvůrce je to opravdu zážitek.

    Jaký pro Vás byl přechod od scenáristického k literárnímu psaní?
    Poměrně jednoduchý, protože si myslím, že literární psaní mi bylo přece jen vždycky
    přirozenější. Ale poznatky, které jsem se naučila při psaní scénářů, využívám dodnes. Když třeba píšu dialogy, dávám si pozor, aby hezky odsýpaly a nebyly zbytečně rozvleklé – což byla na škole právě moje slabina. V knize si v tomto ohledu sice můžete dovolit víc než ve scénáři, ale i tak se snažím hlídat, aby si moje postavy povídaly co nejpřirozeněji.

    Často se říká, že studovat umění nemá smysl, protože se potom člověk jen těžko uplatní. Jak se na to díváte Vy?
    Asi je to složitější než u jiných oborů, ne že ne. Ale když je člověk šikovný a cílevědomý,
    věřím, že si dokáže uplatnění najít. A pokud máte vlohy pro umění v sobě, tak si myslím, že tomu stejně neutečete. Prostě vám to nedá a věnujete se danému oboru, jak můžete – i kdyby to měl být jenom koníček.

    Co byste poradila lidem, kteří zvažují studium na RTDS?
    Ať se nebojí to zkusit, pokud je ten obor aspoň trochu láká. Umělecké tvorbě se dá věnovat i bez studia, ale ta škola dá člověku přece jen úplně nový rozměr. A pokud při přijímacích zkouškách uspějí, poradila bych jim využít studia na maximum a chopit se všech příležitostí, které díky němu dostanou.

  • Dokument Mami, jsem trans získal 3. místo v prestižní soutěži Prix Bohemia Radio

    Porota na festivalu Prix Bohemia Radio ocenila autorský dokument Andrewa Nováka, studenta ateliéru RTDS. Dokument Mami, jsem trans se v soutěži umístil na 3 místě.

    Porota oceňuje otevřenost aktérů, zachycení vývoje příběhu díky využití osobních archivních záznamů a zobrazení tématu v širších souvislostech srozumitelnou formou.

    Český Rozhlas

    Andrewovi k tomuto prestižnímu ocenění blahopřejeme a pevně věříme, že o něm ještě uslyšíme.

  • The Moment Interview / Masterclass Torbena Brandta pro studenty ateliérů RTDS a ATD

    Příští úterý 21. října od 14.30h proběhne v dabingovém studiu na Astorce masterclass předního dánského tvůrce rozhlasových dokumentů i dramat Torbena Brandta. Studentům ateliérů RTDS a ATD představí svoji techniku moment-interview, která (nejen) rozhlasovým autorům může pomoci dostat se za hranice vzpomínek a flashbacků coby nejobvyklejších nástrojů zvukového vyprávění. V pojetí Torbena Brandta není rozhovor pouze pátráním po obrazech minulých, ale svébytnou performativní interakcí autora a respondenta, kteří skrze pohyb, scénografii, vůně i slova společně znovu uvádějí příběh v život přímo před mikrofonem.

    Součástí masterclass bude tvůrčí dílna.

    Torben Brandt, is a Danish radio legend. Since 1976, he has been producing and engineering documentaries, reportage, drama, sound art and culture news programs, along with his work as an international media advisor for UN and various NGOs, in Africa, Asia and the Arab world. Presently, since 2014, he is the editor in-chief on the bi-weekly “Radio Tales” (Radiofortællinger) on DR-Danish Broadcasting Corporation’s P1-talk channel. He belongs to the “Golden age of the Danish radio documentary generation”, who won loads of awards, such as Prix Italia and Prix Europe, in the 80th and 90th.
    In the same period he and his soulmate and teacher, Stephen Schwartz, worked closely together on studies, teaching and practicing the visual aspects of radio-story-telling and an interviewing style they named ‘The Moment Interview’. Torben Brandt has refined the method since Stephen Schwartz death in 2013. In recent years he has conducted hundreds of „Moment Interview Master Classes“ in various countries, Denmark, Sweden, Finland, Ireland, Jordan for upcoming young radio talents as well as experienced Podcast/Radio Makers.

  • Nedá se svítit / Rozhlasová hra Zity Maršíkové vzniká ve studiu ČRo Brno

    Ve studiu Českého rozhlasu Brno právě vzniká rozhlasová hra Nedá se svítit, jejíž autorkou je čerstvá absolventka ateliéru RTDS Zita Maršíková. Dramaturgii černé komedie měly Alena Blažejovská a Eva Schulzová, režíruje Radim Nejedlý. V hlavních rolích se představí Zdislava Pechová z divadla Husa na provázku, která v roce 2022 získala ocenění divadelní kritiky Talent roku, a další výrazné osobnosti brněnské divadelní scény.

    Premiéra se chystá už 17. listopadu.

    Fotografie: ČRo Brno

  • António Báia Reis, Petr Vašků, Sára Solmošiová / Artificial intelligence in dance choreography: a practice-as-research exploration of human–AI co-creation using ChatGPT-4

    Tvůrčí tým António Báia Reis (Unviersity of Salamanca), Petr Vašků (DF JAMU, ateliér RTDS) a Sára Solmošiová (VUT, Fakulta architektury) se zabýval výzkumem potenciálu nových technologií, resp. AI, v oblasti divadla, performance a artivismu od roku 2023. Jejich studie Artificial intelligence in dance choreography: a practice-as-research exploration of human–AI co-creation using ChatGPT-4 je nyní dostupná v plném rozsahu na online platformě vydavatelství Taylor & Francis.

    A. Báia Reis, P. Vašků, S. Solmošiová: Artificial intelligence in dance choreography

    Artificial intelligence (AI) is increasingly used in creative domains, including dance. This article focuses on the ‘Prompt Dancer’ project, an experimental collaboration between OpenAI’s ChatGPT-4 and professional dancers to co-create a dance choreography. We describe and analyze the process of this dancer–AI co-creation, examining how the ChatGPT-4 generative model functioned as an AI choreographer and how human dancers interpreted and adapted its prompts. A practice-as-research methodology was adopted to capture emergent insights from the creative process. The findings shed light on the potential and limitations of using a conversational AI for choreographic creation, illustrating new modes of human–AI creative partnership as well as challenges such as communication gaps and conceptual biases. This study contributes to the growing discussion on AI in the performing arts by providing empirical observations of dancer–AI interaction and reflecting on the implications for future creative practice.

  • Studenti RTDS na festivalu Ser!al K!ller

    Od 23. do 28. 9. proběhl v Brně už 8. ročník mezinárodního festivalu současné seriálové
    tvorby Serial Killer, kterého se zúčastnili i studenti RTDS. Při této příležitosti se měli možnost zúčastnit přednášek, prezentací a masterclassů světových producentů, scénáristů a dalších odborníků ze světa seriálové tvorby v rámci třídenní konference TV Days. Festival také účastníkům nabídl promítání několika desítek seriálů z evropské produkce, včetně českých seriálů Gerta Schnirch, Metoda Markovič: Straka nebo Monyová.

    „Účast na programu TV Days v rámci festivalu Serial Killer v Brně pro mě představovala cenný vhled do současného vývoje televizního prostředí. Program nabídl široké spektrum pohledů – od producentských strategií přes tvůrčí přístupy až po prezentace projektů mladých režisérů. Zvláště inspirativní pro mě byla odborná analýza od Asociace producentů v audiovizi (APA), která představila aktuální trendy ve sledovanosti českého televizního obsahu. Tato data mi jako začínající tvůrkyni pomohla lépe zacílit vlastní náměty a uvažovat o jejich potenciálu v kontextu domácího trhu.
    Pozitivně mě překvapila prezentace platformy OnePlay, která objasnila důvody spojení O2 TV a Voya – krok, který reflektuje proměnu diváckých návyků a potřebu flexibilního přístupu k obsahu.
    Nejpřínosnější částí programu pro mě byly páteční bloky zaměřené na marketing a práci se sociálními sítěmi. Prezentující zde nevnímali zkrácený obsah jako hrozbu, ale jako doplněk,který může projekt obohatit a rozšířit jeho dosah. Zvláštní pozornost byla věnována platformám jako YouTube, které lze využít jako bezplatný nástroj s globálním dosahem.
    Celkově mi účast na TV Days poskytla inspiraci, praktické poznatky a strategické vhledy,které mohu využít při tvorbě vlastních audiovizuálních projektů.“

    • Eliška Kubečková, 2. ročník RTDS

    Doufáme, že se naši studenti budou i příští rok festivalu moci zúčastnit a že pro ně bude jeho bohatý program stejně tak inspirativní a pro budoucí praxi přínosný jako byl tento.

  • Rozhlasová hra Kláry Salcmanové postupuje do finále Prix Europa 2025

    The Emperors / Císařští je minimalistickým obrazem komplikovaného vztahu otce a dcery na ploše telefonního hovoru.

    klára salcmanová: císařští

    Dva lidé, kteří si nerozumí, přestože mluví stejným jazykem. Jaké je téma jejich rozhovoru? Mluví opravdu jen o dokumentu o císařských tučňácích, nebo o něčem víc? Krátká rozhlasová hra zachycuje jednoduchý telefonní hovor, v němž ale lze zaslechnout mnohem víc. Něco, co jsme možná všichni zažili. Spojení mezi dvěma lidmi, kteří se milují, přesto se nemohou k sobě zcela přiblížit. Způsob, jakým se jeden snaží spojit, jako by toho druhého pouze oddaloval. Dokážou najít společnou řeč? Co se skrývá za jejich slovy? Co se ve skutečnosti snaží říct?

    Rozhlasová hra, která vznikla pod vedením doc. Evy Schulzové ve studiu Divadla na Orlí, nyní postoupila do finále mezinárodní soutěže Prix Europa v kategorii Rising Star Audio. Vítěz bude vyhlášen 10. října 2025.

    Gratulujeme!

  • Rozhlasový seriál studentů a absolventů RTDS na vlnách Českého rozhlasu

    Budova českého rozhlasu Beethovenova 4 tento rok slaví své 100 narozeniny. Při této příležitosti se na Českém rozhlase Brno vysílal pětidílný dramatický seriál Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! II., na jehož vzniku se podílelo několik studentů a absolventů RTDS.

    Sídlo Českého rozhlasu Brno, památkově chráněná budova na Beethovenově 4, slaví letos sté narozeniny. Jako pocta této funkcionalistické stavbě vznikl pětidílný seriál věnovaný nejen Beethovence, ale i několika jejím brněnským sourozencům: domu na Pekařské 10, vile Stiassni, Moravské bance, Café Esplanade a brněnskému krematoriu. Všechny tyto budovy jsou dětmi architekta Ernsta Wiesnera (1890-1971).

    Český rozhlas

    Druhá série tohoto cyklu se zabývá osudy brněnských budov, které jsou, stejně jako Beethovenova 4, dílem architekta Ernsta Wiesnera. Seriál, k němuž scénáře napsali Marcel Peterka, Adéla Ryvolová, Josef Nosál, Klára Salcmanová a Anna Mrázková, si můžete právě nyní poslechnout v aplikaci mujRozhlas a na webu Českého rozhlasu.

    Poslouchejte zde

  • Dokument Mami, jsem trans postupuje do finále soutěže Prix Bohemia Radio

    Citlivý dvojportrétní esej studenta ateliéru RTDS Andrewa Nováka Mami, jsem trans odvysílal Český rozhlas Plus na jaře 2025. Nyní se dokument dostal do finálového výběru prestižní rozhlasové soutěže Prix Bohemia Radio. Do kategorie Dokument bylo přihlášeno celkem 34 děl, z nichž odborná porota vybrala 6 do hlavní soutěže. Vyhlášení proběhne 19. – 23. 10. 2025 na festivalu Prix Bohemia Radio.

    ČRO Plus: Andrew Novák – Mami, jsem trans

    Při narození mu řekli, že je žena. Během dospívání si ale Andrew Novák postupně uvědomil, že je muž – a že chce tranzici. Pro část rodiny to bylo těžké přijmout, takže se uzavřel do sebe. Náročná byla hlavně komunikace s matkou. V dokumentu Mami, jsem trans se do tohoto období vrací a s odstupem hledá cesty, jak oběma stranám vzájemné porozumění usnadnit.

    (…) Když Andrew procházel tranzicí, vznikla mezi ním a matkou propast. Také se jí dokázal svěřit až, když mu bylo šestnáct let. „Stala se ona konverzace s mámou. Byla chyba přivést na to řeč. Pohádali jsme se. Stalo se to, co jsem se tak strašně dlouho bál, že se stane. Máma má 1000+1 důvodů, proč vlastně nejsem trans, proč nejsem dostatečně kluk. Já to takhle dál prostě nezvládnu, nedávám,“ zapsal si tehdy do deníku.

    (…) Dokument zachycuje příběh i dalšího trans kluka. Sebastian prošel tranzicí o něco později než Andrew. Rodině se rozhodl svěřit poté, kdy se u něj objevily epileptické záchvaty. „Já jsem věděla, že mám otevřené srdce, ale jednoduché to nebylo. Byl to strach a obavy,“ vzpomíná na tu dobu matka Sebastiana Šárka.

    Jak příběhy obou chlapců dopadly? Podařilo se Andrewovi překonat zmíněnou propast mezi ním a matkou? A co bylo nejtěžší pro Sebastiana a jeho matku Šárku? Poslechněte si celý dokument Mami, jsem trans.

    ČRo Plus

  • Markéta Sára Valnohová se stala finalistkou ceny Česká Leonarda

    Absolventka a v současné době pedagožka ateliéru RTDS Markéta Sára Valnohová postupuje do finále soutěže Česká Leonarda v kategorii Adaptace původního českého literárního díla.

    Gratulujeme!

    Cena Česká Leonarda jako první směřuje k podpoře talentovaných filmařek a jejich filmových, televizních i webových děl. Cílem je podpořit ty nejlepší přihlášené projekty finančním stipendiem. Stipendium umožní autorkám oceněných projektů plně se věnovat vývoji díla a napsání první verze literárního scénáře. Hledáme silná a mimořádná témata viděná ženskou tvůrčí perspektivou, vhodná také pro mezinárodní koprodukce. Smyslem ceny je podpořit ženský element a unikátnost pohledu žen v audiovizuální tvorbě, ženský pohled na témata a jejich pojetí. U konkrétních děl pak přispět k tomu, aby scenáristky a režisérky dostaly adekvátní příležitosti k vytvoření svých děl, která jednou mohou patřit do zlatého fondu české i světové kinematografie.

    anotace projektu

    Vyhlášení proběhne 28. září na festivalu Finále Plzeň.