Přihlášky k bakalářskému studiu v ateliéru RTDS do 30. listopadu 2022!
Přijímací řízení do bakalářského studia v ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU se letos otevírá! Přihlášku je možné si podat už jen do 30. listopadu 2022!
Přijímací zkouška je dvoukolová. První kolo probíhá bez přítomnosti uchazečů – ti musí do 10.1. 2023 zaslat své práce (povídky, filmové a rozhlasové reflexe atp.). Druhé kolo pak proběhne formou pohovorů a tvůrčích zadání na místě v prostorách budovy Divadelní fakulty JAMU, Mozartova 1. Více informací o průběhu přijímacího řízení naleznete zde: https://rtds.jamu.cz/?page_id=6157 nebo na https://df.jamu.cz/.
O ateliéru
Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky byl založen na počátku 90. let překladatelem, spisovatelem a básníkem Antonínem Přidalem. Ten ke spolupráci vzápětí přizval brněnského spisovatele a intelektuála Pavla Švandu a scenáristu Drahoslava Makovičku. Tyto osobnosti se velkou měrou podílely na formování ateliéru, který je v dosud jediným filmovým a rozhlasovým oborem v Brně.
V současnosti vede ateliér RTDS prof. Hana Slavíková. Studenti ateliéru rozvíjí své schopnosti psaním prozaických a dramatických literárních útvarů i tvorbou audiovizuálních a rozhlasových projektů. Pod vedením zkušeného pedagogického týmu studenti prohlubují svou obratnost v analýze uměleckého díla a dramaturgii. Výuku doplňují četné workshopy s významnými českými i zahraničními osobnostmi z oboru. Absolventi RTDS nacházejí své uplatnění v oblasti televize, filmu, rozhlasu, kulturní publicistiky, filmových festivalů a v široké umělecké sféře. Jsou ale i tací, kteří zůstali u psaní, a dnes sbírají ocenění za svá literární díla.
Workshopy a masterclass
Od počátku své existence je ateliér otevřen vedle stálého pedagogického sboru i působení externistů a hostů. Několikrát do roka tak přijíždějí osobnosti české i zahraniční kinematografie či audio tvorby, aby studentům předaly své zkušenosti a řemeslo. V posledních letech ateliér RTDS hostil například masterclass dokumentární režisérky Adély Komrzý (Zkouška umění, 2022; Jednotka intenzivního života, 2021), režiséra hraných filmů a mockumentů Petra Zelenky (Karamazovi, 2008; Samotáři, 2000; Mňága – Happy End, 1996), rozhlasové dokumentaristky Brit Jensen (Matematika zločinu, 2018; dramaturgyně cyklu Radia Wave DokuVlna), performerky a režisérky Johany Švarcové (autorka improvizačních rozhlasových her Radio Ivo) či scenáristy Štěpána Hulíka (Hořící keř, 2013; Pustina, 2016), který se posléze stal pedagogem ateliéru, a mnohých dalších.
Pedagogové
prof. MgA. Hana Slavíková , Ph. D.
Spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který napsala rozhlasové hry Narozeniny, Klíč je na tvé straně a Cesta do Lo Ignoto, dříve působila jako dramaturgyně České televize. V autorské audiovizuální tvorbě zkoumá možnosti narace na pomezí dokumentární tvorby a fikce a věnuje se fenomému paměti. Filmovou literaturu obohatila publikacemi Franz Cap: Průvodce životem a dílem filmového režiséra Františka Čápa a Cine Teatro Saura.
prof. Mgr. Jan Gogola
Tento doyen české dramaturgie se podepsal pod více než šedesát celovečerních filmů. Namátkou Kouř (r. Tomáš Vorel), Requiem pro panenku (r. Filip Renč), Je třeba zabít Sekala (r. Vladimír Michálek), Tobruk (r. Václav Marhoul), Domácí péče či Havel (obojí r. Slávek Horák). Pedagogicky působil také na FAMU a UTB ve Zlíně.
prof. PhDr. Alena Blažejovská
Působí jako dramaturgyně a scenáristka v Tvůrčí skupině drama a literatura Českého rozhlasu, od roku 1996 vede pořad Zelný rynk. Natočila také mnoho oceněných rozhlasových dokumentů (Drnka, Všechno co mám rád aneb krabice od banánů a Muž, který sází stromy).
PhDr. Pavel Aujezdský
Dramaturg a scenárista, dlouhou dobu působil jako šéfdramaturg Centra dramatické tvorby v České televizi. Pod jeho vedením vznikla např. historická freska Krev zmizelého, jako scenárista napsal četné televizní filmy, animované příběhy i pohádky. Teoreticky se zabývá dějinami kinematografie, zvláště pak proměnami politické propagandy v audiovizuálním kontextu, které zmapoval ve svém obsáhlém díle Audiovizuální propaganda: České země mezi Sovětským svazem a Německem (1914 – 1989).
Mgr. Štěpán Hulík
Jeden z nejtalentovanějších tuzemských scenáristů, který pro HBO napsal série Hořící keř (rež. Agnieszka Holland, 12 Českých lvů včetně nejlepšího scenáře) a Pustina. Je také autorem série Podezření, která vznikla v koprodukci České televize. Knihou Kinematografie zapomnění zmapoval počátky normalizace ve Filmovém studiu Barrandov.
Mgr. Jan Němec
Spisovatel, esejista a šéfredaktor literárního časopisu Host. Dříve pracoval pro ČT Art, Český rozhlas a redigoval knihy v nakladatelství Host. Za román Dějiny světla o Františku Drtikolovi získal Cenu Evropské unie za literaturu, Možnosti milostného románu si zase vysloužily nominaci na Magnesii literu.
Mgr. MgA. Eva Schulzová, Ph. D.
Po spolupráci s Českou televizí zakotvila v Českém rozhlasu, kde působí jako dramaturgyně. Kromě toho píše eseje, pásma (Hassliebe, Kdo chytá sny) a rozhlasové hry (cyklus Alma mater). Vydala knižní studie Původní česká rozhlasová hra po roce 1989 a Rozhlasové hry nové generace.
MgA. Tereza Reková , Ph. D.
Patří k nejoceňovanějším dokumentaristkám mladé rozhlasové generace. Svými dokumenty Matěj, Moje kamarádka Zuzka nebo To je pravda, napsala získala 1. místo v soutěžích Prix Bohemia, Report či MFDF Jihlava – Audioreport. Když se nevěnuje rozhlasu, natáčí dokumentární série pro Českou televizi.
a další.