• Podcast Poslední generace vzešel z projektu GenZ, na němž pravidelně spolupracují studenti ateliérů RTDS a ATD Divadelní fakulty JAMU a studenti FSS MU. V letošním ročníku největší české podcastové ankety získala Poslední generace ocenění pro Objev roku.

    Generace nejmladších dospělých začíná utvářet náš svět, ať se to někomu líbí, či ne. Jaká jsou jejich témata, s jejich vnímavostí a snad i křehkostí? Dokument či reportáž (či drama) a debata s mladými tvůrci. Neboli, tak to vidí Poslední generace. Nesouhlasíte? Nemusíte. Jen poslouchejte. Ať víte. Připravuji mladí tvůrci a Jan Hanák a Tereza Reková.

    Poslední generace na platformě Téma 21

    Oceněna byla rozmanitost, vizuální zpracování, producentsko-dramaturgický přístup a především otevřenost vůči tvůrčí invenci mladých dokumentaristů a rozmanitým zvukovým formám.

  • Literárně-publicistický magazín Zelný rynk nabízí k poslechu autorský dokument Kláry Salcmanové, studentky 3. ročníku RTDS, Můj děda ještě pořád žije. O technických nákresech, sladkém čaji, hodinách zpěvu a životě jednoho dědy se můžete už nyní dozvědět více na webu Českého rozhlasu, nebo v aplikaci MujRozhlas.

    Studentka Divadelní fakulty JAMU Klára Salcmanová nazvala svůj audio dokument Můj děda ještě pořád žije. Osobnost svého dědečka zobrazuje skrze různé předměty v jeho bytě, jeho historky ze života i výpovědi členů rodiny. Dokument rámuje autorčina úvaha o tom, kým její dědeček byl (nebo stále je?), jak si ho lidé budou pamatovat – a jak se dá připravit na možný odchod někoho, koho máme rádi.

    Klára se rozpomíná, jak ji dědeček doprovázel z hodin sólového zpěvu. A tak se díky natáčení dokumentu vrací nejen ke vzpomínkám na dědu, ale i ke svému hudebnímu talentu. Poukazuje na to, jak může hudba doprovázet náš život.

  • Fejeton studentek druhého ročníku RTDS Moniky Ostrovské a Kristýny Fantové se zabývá volnočasovou aktivitou zvanou cosplay – převlékání se do kostýmů a imitování literárních, televizních, či filmových charakterů. Vysílal se v rámci magazínu Zelný rynk a nyní si ho můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu.

    S fenoménem cosplay souvisí festival populární kultury Comic-Con, který se letos koná v Praze o víkendu 11. – 13. dubna. Jeho účastníci svůj fantazijní svět propojují s realitou tak, že si vyrábějí kostýmy fiktivních postav – ať jsou to padouši, nebo hrdinové – a pak se v nich účastní společenských setkání. „Převléci se do kostýmu a na okamžik se stát někým jiným než tím, kým jste, je osvobozující zábava,“ tvrdí studentky Divadelní fakulty JAMU Kristýna Fantová a Monika Ostrovská.

    Alena Blažejovská, ČRo Brno

  • Jarní sérii rozhlasových dokumentů uzavíráme dílem Esther Hyhlíkové s názvem Sirotenky. Poslechněte si první z trojice příběhů mladých žen, které v dětství přišly o rodiče.

    Sirotenky. Je to vyprávění nejen o ztrátě, ale především o různých podobách truchlení a cestách, jak se vypořádat se životem bez mámy nebo táty. Sirotenky zkoumají hloubku svých emocí, zranitelnost a izolaci, která pramení z toho, že nevíme, jak si být na blízku. Je to návod pro každého, kdo se potýká se ztrátou.

    JAMU podcast

  • Další klip, který pro projekt 29/2 kapely Květy natočilo duo nezávislých filmařů a doktorandů ateliéru RTDS Petr Vašků & Petr Kobzev, nese název V brněnských Kníničkách.

    Sledujte a poslouchejte (jako protagonisté ve videu) ještě dnes!

    Jak dopadne mise gastro doručovatele v brněnských ulicích? Podaří se zachránit všechny oběti? Nový videoklip projektu 29/2 je na světě!

    kapela Květy

    Režie: Petr Vašků (Josef Funus)

    Kamera: Petr Vašků & Petr Kobzev

    Zvuk: Broněk Šmid

  • Předposlední z rozhlasových dokumentů, které zveřejňujeme letos na jaře, nese název Pygmalion in the Classroom. Poslechněte si pořad Adély Ryvolové o „efektu očekávání“ a moderním učitelství.

    Téměř každý z nás si prošel školním vzdělávacím systémem a devíti lety studia na základní škole. Zdaleka ne všichni však ze strany učitelů zažili stejný přístup, stejnou míru pozornosti a důvěry. A protože to jsou klíčové faktory, které výrazně ovlivňují naše budoucí směřování a vnímání sebe sama, vznikl dokument Pygmalion in the Classroom inspirovaný stejnojmenným experimentem provedeným v 60. letech 20. století v Kalifornii.

    Efekt očekávání vedoucího k odpovídajícímu výsledku se Adéla Ryvolová, studentka druhého ročníku RTDS na JAMU, pokusila otestovat i v dnešní době. Srovnala výpovědi svého kamaráda Honzy a jeho bývalé třídní učitelky ze základní školy. Do jaké míry na Honzu působil Pygmalion efekt? Co sám touží jakožto budoucí učitel předávat svým studentům?

    JAMU podcast

  • 29/2 je projekt Martina Kyšperského, Květů a přátel, kteří se scházejí na přestupný rok, aby během několika intenzivních dní hudební improvizace složili na a nahráli svérázné album. Letos tak po čtyřletém čekání vychází už druhá deska uskupení 29/2 s názvem Kafka zase v pohybu. Videoklipy pro ni natočili Petr Vašků a Petr Kobzev, současní doktorandi ateliéru RTDS, kteří tvoří nezávislé filmařské duo.

    Pusťte si první z klipů – termokamerový experiment MISE – IM 1!

    Autorem hudby a textu je Filip Pýcha, který napsal příběh inspirovaný článkem o vesmírném modulu IM-1. Ten přistál na nevhodném místě – ve stálém stínu, kde si nemůže dobíjet baterie. Filip však modulu vdechl vícerozměrnost a polidštil ho jeho vlastním uvažováním. Pro natáčení klipu jsme využili termokameru, jejíž obraz působí, jako by se vznášel v neznámém prostoru. Zachycuje teplo života a proměňuje obyčejné předměty z domácnosti ve vesmírná tělesa.

    kapela Květy

    Režie: Aleš T. Pilgr

    Kamera: Petr Vašků & Petr Kobzev

    Zvuk: Broněk Šmid

  • Letos na jaře zveřejňujeme sérii studentských rozhlasových dokumentů, které odvysílal Český rozhlas Vltava a stále jsou dostupné na Spotify JAMU podcastu. Jako první si poslechněte experimentální pořad Lenky Kolomazníkové o temných stránkách duše věřícího člověka.

    Dokument Takové to nadechnutí se Lenky Kolomazníkové, studentky třetího ročníku RTDS, se věnuje tématu temných až sebevražedných myšlenek. Jaké je to pro věřícího člověka, potýkat se s takovými myšlenkami? Jak se na to dívá církev? Autorka dokumentu experimentální formou propojuje rozhovor s paterem Petrem Balátem a výpovědi patera Mika Shmitze s výraznou zvukovou koláží skutečných snů a poetického textu. Vede nás až k mrazivému večeru u kostela a k otázce: Kdybys chtěl, byl bys?

    ČRo Vltava

  • Student ateliéru Andrew Novák právě na stanici Český rozhlas Plus uvádí svůj dokument Mami, jsem trans. Poslechněte si vyzrálý dvojportrétní esej se vzácnými časosběrnými nahrávkami z předchozího audio-projektu Andrewovy sestry Kristýny Brázdové.

    Při narození mu řekli, že je žena. Během dospívání si ale Andrew Novák postupně uvědomil, že je muž – a že chce tranzici. Pro část rodiny to bylo těžké přijmout, takže se uzavřel do sebe. Náročná byla hlavně komunikace s matkou. V dokumentu Mami, jsem trans se do tohoto období vrací a s odstupem hledá cesty, jak oběma stranám vzájemné porozumění usnadnit.

    (…) Když Andrew procházel tranzicí, vznikla mezi ním a matkou propast. Také se jí dokázal svěřit až, když mu bylo šestnáct let. „Stala se ona konverzace s mámou. Byla chyba přivést na to řeč. Pohádali jsme se. Stalo se to, co jsem se tak strašně dlouho bál, že se stane. Máma má 1000+1 důvodů, proč vlastně nejsem trans, proč nejsem dostatečně kluk. Já to takhle dál prostě nezvládnu, nedávám,“ zapsal si tehdy do deníku.

    (…) Dokument zachycuje příběh i dalšího trans kluka. Sebastian prošel tranzicí o něco později než Andrew. Rodině se rozhodl svěřit poté, kdy se u něj objevily epileptické záchvaty. „Já jsem věděla, že mám otevřené srdce, ale jednoduché to nebylo. Byl to strach a obavy,“ vzpomíná na tu dobu matka Sebastiana Šárka.

    Jak příběhy obou chlapců dopadly? Podařilo se Andrewovi překonat zmíněnou propast mezi ním a matkou? A co bylo nejtěžší pro Sebastiana a jeho matku Šárku? Poslechněte si celý dokument Mami, jsem trans.

    ČRo Plus

  • Adekvátní financování veřejnoprávních médií ve formě koncesionářských poplatků je zásadní pro udržení nestranné žurnalistiky i kvalitní původní dramatické, dokumentární a umělecké tvorby. Novelizace mediálních zákonů, o níž se právě jedná, je rozhodující nejen pro budoucnost a obsahovou kvalitu veřejnoprávních médií, ale skrze ně také pro udržení směřování naší společnosti tak, aby mohla zůstat pevně zakotvena v západním civilizačním okruhu a nevydala se opačným směrem. Vývoj na sousedním Slovensku je pro nás přitom alarmujícím důkazem, že fatální změny vedoucí k omezení institucí veřejné služby a jejich nezávislosti mohou proběhnout rychle a nezvratně.

    Plný text prohlášení akademického senátu DF JAMU, s nímž se ztotožňujeme, je k přečtení zde: https://www.facebook.com/photo?fbid=1104556841673218&set=a.490388339756741&locale=cs_CZ