Že jsou dnes Mrštíci už jen nanejvýš povinnou četbou základních škol? Ale zapomeňte!
V roce 100. výročí od úmrtí Aloise Mrštíka uvádí ČRo Vltava dramaticko-dokumentární pořad studenta ateliéru RTDS Marcela Peterky. Zajímá vás, čím mohou být Mrštíci zajímaví a přístupní pro mladou generaci? Poslechněte si večer na téma Skryté podoby bratří Mrštíků!
Alois a Vilém Mrštíkové jsou pro českou veřejnost zdánlivě všeobecně známí dramatici a literáti – povinná četba základních škol. Tentokrát však nebudeme bratry Mrštíky představovat jen jako významné tvůrce, ale také jako obyčejné lidi, kteří měli v lecčems podobné problémy, touhy a sny, jako máme my dnes.
Letos na jaře zveřejňujeme sérii studentských rozhlasových dokumentů, které odvysílal Český rozhlas Vltava a stále jsou dostupné na Spotify JAMU podcastu. Jako první si poslechněte experimentální pořad Lenky Kolomazníkové o temných stránkách duše věřícího člověka.
Dokument Takové to nadechnutí se Lenky Kolomazníkové, studentky třetího ročníku RTDS, se věnuje tématu temných až sebevražedných myšlenek. Jaké je to pro věřícího člověka, potýkat se s takovými myšlenkami? Jak se na to dívá církev? Autorka dokumentu experimentální formou propojuje rozhovor s paterem Petrem Balátem a výpovědi patera Mika Shmitze s výraznou zvukovou koláží skutečných snů a poetického textu. Vede nás až k mrazivému večeru u kostela a k otázce: Kdybys chtěl, byl bys?
Student ateliéru Andrew Novák právě na stanici Český rozhlas Plus uvádí svůj dokument Mami, jsem trans. Poslechněte si vyzrálý dvojportrétní esej se vzácnými časosběrnými nahrávkami z předchozího audio-projektu Andrewovy sestry Kristýny Brázdové ještě dnes!
Při narození mu řekli, že je žena. Během dospívání si ale Andrew Novák postupně uvědomil, že je muž – a že chce tranzici. Pro část rodiny to bylo těžké přijmout, takže se uzavřel do sebe. Náročná byla hlavně komunikace s matkou. V dokumentu Mami, jsem trans se do tohoto období vrací a s odstupem hledá cesty, jak oběma stranám vzájemné porozumění usnadnit.
(…) Když Andrew procházel tranzicí, vznikla mezi ním a matkou propast. Také se jí dokázal svěřit až, když mu bylo šestnáct let. „Stala se ona konverzace s mámou. Byla chyba přivést na to řeč. Pohádali jsme se. Stalo se to, co jsem se tak strašně dlouho bál, že se stane. Máma má 1000+1 důvodů, proč vlastně nejsem trans, proč nejsem dostatečně kluk. Já to takhle dál prostě nezvládnu, nedávám,“ zapsal si tehdy do deníku.
(…) Dokument zachycuje příběh i dalšího trans kluka. Sebastian prošel tranzicí o něco později než Andrew. Rodině se rozhodl svěřit poté, kdy se u něj objevily epileptické záchvaty. „Já jsem věděla, že mám otevřené srdce, ale jednoduché to nebylo. Byl to strach a obavy,“ vzpomíná na tu dobu matka Sebastiana Šárka.
Jak příběhy obou chlapců dopadly? Podařilo se Andrewovi překonat zmíněnou propast mezi ním a matkou? A co bylo nejtěžší pro Sebastiana a jeho matku Šárku? Poslechněte si celý dokument Mami, jsem trans.
Adekvátní financování veřejnoprávních médií ve formě koncesionářských poplatků je zásadní pro udržení nestranné žurnalistiky i kvalitní původní dramatické, dokumentární a umělecké tvorby. Novelizace mediálních zákonů, o níž se právě jedná, je rozhodující nejen pro budoucnost a obsahovou kvalitu veřejnoprávních médií, ale skrze ně také pro udržení směřování naší společnosti tak, aby mohla zůstat pevně zakotvena v západním civilizačním okruhu a nevydala se opačným směrem. Vývoj na sousedním Slovensku je pro nás přitom alarmujícím důkazem, že fatální změny vedoucí k omezení institucí veřejné služby a jejich nezávislosti mohou proběhnout rychle a nezvratně.
Dnes se našim studentům naskytla výjimečná příležitost zúčastnit se workshopu s berlínským producentem Peterem Roloffem. V první části masterclass se s nimi podělil o své zkušenosti ve filmovém průmyslu a mluvil o tom, co je podstatné při koncepci námětů a jejich následné prezentaci.
Ve druhé části někteří vybraní studenti dostali příležitost prezentovat své vlastní náměty. Svůj pitch si mohli vyzkoušet v profesionálním prostředí. Zpětná vazba, které se jim dostalo, se pak týkala především možností produkce v zahraničí a způsobu jejich prezentace.
Se zahraničním producentem se člověk nepotká úplně každý den, proto si téhle zkušenosti neobyčejně vážím. Díky zkoušce pitchingu svého námětu jsem si mohla uvědomit, jaké chyby při prezentaci dělám a dozvědět se, čeho se vyvarovat pro příště.
Kristýna Motyčáková, 3. ročník RTDS
Poznatky z tohoto workshopu naši studenti jistě dále využijí při prezentování svých námětů v praxi. Děkujeme za organizaci a budeme se těšit na příští setkání.
V nakladatelství Host právě vychází nový román autorského dua Evy & Kláry Pospíšilových Nocturno pro Erika, z nějž Eva je úspěšnou absolventkou ateliéru RTDS. Jedná se už o čtvrtou společnou knihu, napsanou v doprovodu bezpočtu novel a povídek – k přečtení na webu https://szabi.cz/, plnou lehké a živoucí atmosféry a trefných dialogů. Láká vás atmosféra osamělého domu uprostřed sněhové bouře, hudební tvůrčí chaos a jemná LGBT+ romance? Pak rovnou utíkejte do Hostu pro svůj výtisk!
Gratulujeme autorkám k publikaci.
Romantický příběh o dvou nevlastních bratrech z prostředí zasněžených hor, které jeden z nich miluje … a ten druhý si bude muset zvyknout. Erik je jedním z nejlepších snowboardistů světa. Tajnůstkářský kluk, který má rád ticho a pletené svetry. Když se táta rozhodne sestěhovat se svou novou ženou, Erika ani nenapadne, že by se pro něj mohlo něco změnit. Ale pak mu do života vtrhne nevlastní bratr, který je nejspíš jeho úplným opakem! Kasper dává přednost ruchu města a ticho ho děsí. Snad i právě proto si tolik zamiloval hudbu. Pokud zrovna nehraje na klavír, věčně něco poslouchá. Oproti Erikovi je to uragán, který si barví vlasy, mluví prakticky o čemkoli a především dost hlasitě vyjadřuje emoce. Dva kluci ve velkém domě uprostřed ničeho. Co když jeden ve druhém najdou mnohem víc, než by čekali?
Nakladatelství Host
O autorkách
Eva a Klára Pospíšilovy jsou partnerky a autorky knih Pátá minuta je o nás (2020), neexistence (2022) a Letní bouřky (2023). Hodně času tráví v lese, kam utíkají se svými úžasnými psy Kimi a Kodou, když si potřebují vyčistit hlavu. Jinak věnují každou volnou chvíli tomu, aby si splnily svoje psací sny – Nocturno pro Erika je důkazem, že se jim to snad i daří. Ze všech ročních období nejvíc milují podzim a zimu, kdy se dny zkracují a noci prodlužují. Jakákoli sebevětší fujavice a mrazíky je nutí ke skoro až blaženým úsměvům a probouzí v nich čajovou posedlost. Zároveň také otevřeně přiznávají, že teplých huňatých ponožek není nikdy dost, a každá vlastní přinejmenším jednu nebo dvě čepice s pořádnou bambulí.
K přípravám letošního ročníku Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER přispěli svou prací také dva studenti 2. ročníku RTDS Vojtěch Rikan a Klára Salcmanová. Dokument, který vytvořili, reflektuje průběh a atmosféru festivalu. Využívá k tomu nejrůznější zvuky, ruchy a výkřiky, které bylo možné v průběhu festivalového týdne zachytit. Vzniká tak abstraktní zvuková skladba, která pracuje s různými pohledy lidí na festival, motivem bouře, která se stala jeho letošním tématem, a různorodostí nabízeného programu.
Dokument je možné si již nyní poslechnout v podcastu audio JAMU.
Jakými způsoby je možné zachytit zážitek z divadelního festivalu? Právě tím se zabývaly naše studentky druhého ročníku Kristýna Motyčáková, Lenka Kolomazníková a Klára Salcmanová. V rámci spolupráce s časopisem Teatrocén tak vznikly dva rozhlasové pořady – Oidipova tma: Divadelní svět očima nevidomého a DSB – Das sound bomb, které reflektují festival Divadelní svět Brno, každý trochu jiným způsobem.
Tyto pořady si můžete poslechnout v rámci prázdninových speciálů podcastu audio JAMU.
Studentky letošního 1. ročníku RTDS se představují se svými rozhlasovými fejetony. Vysílaly se v rámci pořadu Zelný rynk na stanici ČRo Brno.
Tentokrát jsou to samé ženy a ve svých fejetonech se zabývají většinou tím, jaké to je být studentkou, bydlet daleko od rodiny, muset se často poprvé v životě starat o všechno sama, k tomu si ještě vydělávat na živobytí a vůbec tím, jak to zkrátka nemají lehké. K takovým tématům se ve dvou případech přidávají okolnosti ještě mnohem těžší, jako je ztráta jednoho z rodičů.
Český rozhlas
Práce našich studentek si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu nebo v aplikaci mujRozhlas.
Na sklonku letního semestru vyšla mezinárodní verze publikace dokumentaristky a absolventky ateliéru Terezy Rekové Evropský rozhlasový dokument a jeho život na konferencích a festivalech/European Radio Documentary. Tuto komplexní práci, v níž Reková shnuje několikaletý výzkum i zkušenost vlastní autorské praxe, velmi doporučujeme každému se zájmem o rychle se rozvíjející formy audio dokumentaristiky.
