Studenti bakalářského programu v rámci prvního ročníku vytvořili rozhlasové dokumenty. Některé z těchto prací byly zařazeny do vysílání rádia Proglas.
Dokumenty vznikly v rámci předmětu Rozhlasové praktikum pod vedením Terezy Rekové. Mezi nimi i dokumenty Budeš tu i zítra Vojtěcha Rikana a Vzhůru do hrobů od Zity Botkové. Tyto dokumenty si můžete poslechnout v podcastu GenZ na Spotify.
Co se stane, když na obecní úřad malebné vinařské vesničky někde na prosluněné jižní Moravě přijde anonym, že místní sokolský spolek de facto neexistuje, protože nikdy nebyl oficiálně založen?
Co bude se zasloužilými sokoly? Jak se k tomu postaví starostka? Vinaři? Mládež? Může se v této situaci konat krojový ples? Co když je autor dopisu udavač a nahlásí ilegální činnost – neexistujícího – spolku Krajskému soudu v Brně? Co teď? Předseda má jasno: Musí se svolat mimořádná schůze!
ČRo Brno
Nejnovější rozhlasovou komediální hru z dílny posluchače ateliéru RTDS Marcela Peterky poslouchejte ZDE.
Přijímací řízení do bakalářského studia v ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU se letos otevírá! Přihlášku je možné si podat do 30. listopadu 2023.
Přijímací zkouška je dvoukolová. První kolo probíhá bez přítomnosti uchazečů – ti musí do 9.1. 2023 zaslat své práce (povídky, filmové a rozhlasové reflexe atp.). Druhé kolo pak proběhne formou pohovorů a tvůrčích zadání na místě v prostorách budovy Divadelní fakulty JAMU, Mozartova 1. Více informací o průběhu přijímacího řízení naleznete zde: https://rtds.jamu.cz/?page_id=6157 nebo na https://df.jamu.cz/.
O ateliéru
Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky byl založen na počátku 90. let překladatelem, spisovatelem a básníkem Antonínem Přidalem. Ten ke spolupráci následně přizval brněnského spisovatele a intelektuála Pavla Švandu a scenáristu Drahoslava Makovičku. Tyto osobnosti se velkou měrou podílely na formování ateliéru, který je v dosud jediným filmovým, televizním a rozhlasovým prakticky zaměřeným oborem v Brně.
V současnosti vede ateliér RTDS prof. Hana Slavíková. Studenti zde rozvíjí své schopnosti psaním prozaických a dramatických literárních útvarů i tvorbou audiovizuálních a rozhlasových projektů. Pod vedením zkušeného pedagogického týmu studenti prohlubují svou obratnost v analýze uměleckého díla a dramaturgii. Výuku doplňují četné workshopy s významnými českými i zahraničními osobnostmi z oboru. Absolventi RTDS nacházejí své uplatnění v oblasti televize, filmu, rozhlasu, kulturní publicistiky, filmových festivalů a v široké umělecké sféře. Jsou ale i tací, kteří zůstali u psaní, a dnes sbírají ocenění za svá literární díla.
Workshopy a masterclass
Od počátku své existence je ateliér otevřen vedle stálého pedagogického sboru i působení externistů a hostů. Několikrát do roka tak přijíždějí osobnosti české i zahraniční kinematografie či audio tvorby, aby studentům předaly své zkušenosti a řemeslo. V posledních letech ateliér RTDS hostil například masterclass dokumentární režisérky Adély Komrzý (Zkouška umění, 2022; Jednotka intenzivního života, 2021), režiséra hraných filmů a mockumentů Petra Zelenky (Karamazovi, 2008; Samotáři, 2000; Mňága – Happy End, 1996), rozhlasové dokumentaristky Brit Jensen (Matematika zločinu, 2018; dramaturgyně cyklu Radia Wave DokuVlna, autorka mnoha podcastů), performerky a režisérky Johany Švarcové (Karel, já a ty, 2019; autorka improvizačních rozhlasových her Radio Ivo) či scenáristy Štěpána Hulíka (Hořící keř, 2013; Pustina, 2016; Podezření, 2022), který se posléze stal pedagogem ateliéru, a mnohých dalších.
V pondělí 6. listopadu od 16h proběhne na Divadelní fakultě JAMU v klidové místnosti přednáška absolventa ateliéru RTDS a doktoranda Petra Kobzeva – první veřejná prezentace a rozšíření pojmu metanámět od ruského spisovatele a literárního vědce Dmitrije Bykova v českém prostředí. Všechny členy ateliéru i širokou veřejnost srdečně zveme!
Daný literárněvědný pojem je na bázi filmových ukázek rozšířen o psychologický, socio-historický a autoantropologický rozměr (metašev), jenž nabízí neobvyklý náhled do kultury a současného života východních Slovanů. Vzhledem k aktuálním událostem nabízí tento interdisciplinární náhled i obohacení v chápání moderního českého kulturního prostředí.
Petr Kobzev, anotace přednášky
MgA. Bc. Petr Kobzev studoval filmovou režii v Písku, poté filmové dějiny a teorii v Brně, ale až na scenáristice a dramaturgii na JAMU se mohl skutečně kreativně zaměřit na své hlavní téma: na kulturní roli ruskojazyčných Slovanů v českém prostředí a osudy emigrantů z pohledu bilingvního tvůrce.
Přednáška je součástí Týdne Akademie věc ČR. Více informací o programu naleznete zde.
Vedoucí ateliéru RTDS prof. Hana Slavíková představila svou performativní esej Sans ailes věnovanou filmaři Františku Čápovi v Českém centru v Paříži. V pátek 20. 10. 2023 od 19h byl spolu s ní na programu rovněž experimentální film Rodriga Moralese Amaranta.
Film absolventky ateliéru Kateřiny Hejnarové Poslední ať zhasne byl vybrán do soutěže studentských snímků na mezinárodním festivalu Nezlomní a obětovaní 2023, který pořádá Muzeum paměti XX. století. Promítání v pražském kině Atlas proběhne již 2. 11. od 16h.
Na Spotify Divadelní fakulty JAMU jsou nyní k poslechu minutové hry studentů ateliéru RTDS, které vznikly v rámci předmětu Teorie dramatu ve spolupráci s herci z ateliéru Muzikálové herectví!
V trojici mikrodramat můžete jako první slyšet „Přemlouvání“ Kláry Salcmanové, následně hru „Paraziti v ráji“ Ondřeje Hybáška a konečně „Dáš si čaj?“, které napsal Vojtěch Rikan.
Křest má každý druhý, ale co takhle knihu obřezat? A proč ji neobřezat hned natřikrát a k tomu pokaždé v jiném městě? První obřízka proběhne v Brně, druhá v Mostě a třetí v Praze.
Srdečně vás zveme na brněnskou slavnostní obřízku básnické sbírky Tomáše Henryho Abrahama Prasklé bubliny. Celý večer bude koncipován jako básnické čtení, takže se můžete těšit i na zajímavé básníky a básnířky brněnské scény a svým krásným zpěvem jej ozvláštní Tom Oakland.
Dům Skleněná louka
23. října proběhla literární obřízka básnické sbírky T. H. Abrahama Prasklé bubliny doprovázená autorským čtením, na němž svou poezii představil také posluchač ateliéru RTDS Vojtěch Rikan. Celý večer pak hudebně doprovodil absolvent ateliéru Tom Oakland.
Děkujeme za příjemné setkání a těšíme se na další!
Loňští uchazeči přijatí k bakalářskému studiu v nedávno úspěšně zakončili svůj první rok na JAMU. Mezi nimi je také Vojtěch Rikan. Rozhovor o jeho dojmech z přijímacího řízení a prvního roku studia s ním pořídila Klára Salcmanová.
První otázka, Vojto. Proč ses hlásil zrovna na JAMU?
Náhodou, paradoxně. Chtěl jsem dělat něco, kde budu moct psát, protože mám pocit, že to je jediná věc, která mi momentálně jde. Takže moje první cesta směřovala na žurnalistiku, což nevyšlo. A tak jsem se potom dost čirou náhodou dostal na JAMU. Byl jsem nucen k tomu, abych šel na činohru, což jsem nechtěl. A když jsem tak prolézal ty obory, protože mi kamarád říkal, že si stoprocentně musím podat přihlášku a že sem prostě musím chodit, tak jsem narazil na RTDS a říkal jsem si, že to je to, kde bych se mohl uplatnit a kde by to mohlo být super.
A jsi rád, že to na žurnalistice nakonec nevyšlo?
Jo. O žurně jsem se potom dozvěděl věci, které nejsou obecně negativní, ale pro moje osobní potřeby studia by se to dost rozcházelo v tom, co od toho očekávám a co bych musel dělat. A myslím si, že by mě to spíš trápilo než bavilo. Takže jsem rád, že jsem na JAMU a ne na MUNI.
Vojtěch Rikan (soukromý archiv)
Jsi spokojený s tím, jak probíhalo přijímací řízení na JAMU?
Jo, určitě. Čekal jsem, že se budu muset hodně předvést. Takže, když jsem četl, co bude součástí, byl jsem vlastně docela vyděšený. Ale jsem rád za to, jak to probíhalo, protože si myslím, že to bylo super vystoupení z komfortní zóny. Museli jsme psát na zadání přímo na místě, na což jsem do té doby nebyl zvyklý, zvlášť omezeném čase. Ale dopadlo to dobře, což je jasný, jinak bych tu vůbec nebyl. Nakonec to bylo dost příjemný a myslím, že mě to docela i připravilo na to, co to studium bude potom znamenat.
Co se ve tvém prvním roce studia ukázalo jako největší výzva?
Určitě technická stránka věci. Velmi brzo jsem zjistil, že těch věcí, které musíme nějak stříhat, upravovat a dělat, je docela hodně, a u spousty věcí to pro mě byla v něčem dost novinka, ačkoliv jsem s tím měl nějakou předchozí zkušenost. Tak jsem zjistil, že ty věci, které už umím, mi nestačí a že jsou dvě možnosti: buď že se to naučím z hlediska teorie, nebo budu experimentovat. A u té druhé formy jsem vlastně do teď. Zatím to vychází. I když to bylo dost náročné v tom, že jsem si nebyl jistý, jestli je ten výsledek kvalitní. Ale nějak jsem se tím naučil nestresovat. A momentálně je to pro mě pořád výzva, protože stále musím překračovat hranice a chodit do míst, kde jsem nebyl. Ale momentálně je to víc zábava, než problém.
Povedlo se ti někam dostat tvoje práce? Můžeme si je někde poslechnout?
Práce se podařilo dostat na různá místa, hlavně do rozhlasu, skrze naše úžasné vyučující. V nejbližší době se můj dokument, který jsme dělali do rozhlasového praktika, dostane do Proglasu a na Český rozhlas. Vyšel i můj fejeton, ale ten už se dohledat nedá. Ale tak nějak doufám, že postupem času těch věcí bude přibývat. Myslím si, že tohle je zrovna ten materiál, za který se nestydím a který ukazuje, co dělám a co dělat budu.
Co první rok studia? Vypadal tak, jak sis ho představoval, nebo tě něco překvapilo?
No, vlastně tak napůl. Vypadal hodně tak, jak jsem si ho představoval v rámci toho, že budeme hodně tvůrčí a budeme dělat věci, které budou testovat limity umělecké tvorby. A to si myslím, že se povedlo a naplnilo to moje očekávání, ačkoliv některé věci samozřejmě byly těžší, než bych čekal. Co mě překvapilo v rámci roku, bylo to, kolik té práce nakonec bylo. Jakmile se začaly kupit projekty ve zkouškovém, tak těch věcí bylo hodně. Skloubit to tak, aby ty věci vyšly a aby ty výchozí práce byly dobré, mě stálo spoustu času i pár bezesných nocí a pohybování na hraně. Ale je to asi věc, se kterou se dá do budoucna pracovat. Takže celkový dojem byl rozhodně víc pozitivní než negativní. Ukázalo mi to věci, se kterými se dá do budoucna pracovat tak, aby mi můj pobyt na JAMU ztěžovaly co nejmíň a spíš mě posouvaly.
Co bys poradil lidem, kteří uvažují o podání přihlášky na RTDS?
Poradil bych, že se to určitě hodí zkusit, protože ty věci, o které se dá v průběhu studia zajímat, je poměrně dost. To je super. Protože jsem při studiu zjistil, že každý z nás vyniká v něčem jiném. Jsou tu lidé, které víc zajímá film, audio, nebo psaní. Všechny ty věci jdou skloubit dohromady a každý se ve finále, ač se věnuje všemu, může zaměřit na to, v čem skutečně cítí že je dobrý a je jeho téma. A to si myslím, že je super, protože se člověk může vyvíjet vlastním směrem a zároveň dělá věci, které můžou být pro spolužáky i lidi z ostatních ateliérů inspirující. Dá se potom dostat i k nějaké spolupráci. Zrovna to vzájemné obohacování je na tom obzvlášť super. Cítím, že věci, co děláme na našem ateliéru nejsou zatížené striktním zadáním, ale že spíš musí promlouvat z nás, a že se vždy dá najít cesta, kdy je ta věc přínosná. A pozitivní je i to, že to není brané jako problém, ale jsou v tom lidi podporovaní. To si myslím, že je způsob, jakým se má přistupovat k umění, jak se člověk může posouvat a vyvíjet.
Český rozhlas Vltava opět vysílá tvorbu studentů ateliéru RTDS!
Výsledky úsilí mladých autorů doplněné o rozhovory s vybranými autory si můžete poslechnout v rámci pořadu Radiodokument již tento čtvrtek 5. 10. ve 20:00. Tak neváhejte a nechte se unášet na rádiových vlnách Vltavy!